Jan Hojda Libros

Publikace představuje pokus o teologicko-antropologicky orientovanou interpretaci románu Karla Čapka Hordubal. Jejím hlavním úkolem je naslouchat románem kladené otázce po člověku, nechat ji zaznívat v různých podobách a rozumět jí teologicky, a tak s ní též vstoupit do dialogu. Interpretace dochází k závěru, že román - zejména svým baladickým laděním - mistrně dosvědčuje to, že cesta člověka k sobě samému i k druhým lidem zůstává nadobro pohlcena tragikou, pokud není nesena a garantována nekonečnou a ničím nepodmíněnou trinitární láskou, jež se ze své plnosti sdílí člověku a jež tak ze sebe činí i jediný cíl lidského života. Zvláště se to ukazuje tehdy, pokud spolu s románem vnímáme cestu člověka jako cestu vzájemnosti muže a ženy.

Sborník přednášek z teologických konferencí, které se věnovaly otázce kněžství a místní církve - diecéze a konaly se v letech 2004 a 2005 v Hradci králové. K tématům zde přednesli své příspěvky známí teologové (Duka, Brož, Machan, Pospíšil, Vopřada, Heblt, Kohut, Opatrný, Górecki, Bugel, a další).

Sborník přednášek. Dominik Duka – Úvod Benedikt R. Hajas – Božie slovo v Starom zákone Jaroslav Brož – Boží slovo jako východisko novozákonní teologie a spirituality Jaroslav Brož – Principy biblické exegeze u církevních otců Ctirad Václav Pospíšil – Nejsvětější Trojice jako věčný předpoklad i forma Božího slova k člověku David Vopřada – Bible v křesťanské tradici církve 2. století Vojtěch Brož – Představení věroučné konstituce II. vatikánského koncilu o Božím zjevení Dei verbum Tomáš Petráček – Katolická exegeze, církev a historicko-kritická metoda na přelomu 19. a 20. století Benedikt Mohelník – Úcta k Božímu slovu v liturgii Aleš Opatrný Bible v pastoraci

Umělecká próza Jaroslava Durycha (1886-1962) je plná různých symbolických prvků, neobvyklých událostí a strmých dějových zvratů, magicky ztvárněného časoprostoru a postav zasazených do vyhrocených situací. Pro svou výraznou symboličnost, nejednoznačnost a zesílenou imaginativnost přímo vyzývá k interpretaci. Zvláštním způsobem to platí o ztvárnění vztahu muže a ženy. Ten je často utvářen prostřednictvím bizarních událostí, jako je např. nalezení vlastního protějšku skrze prostituci či svatba na smrtelném loži ženicha nebo uprostřed zneuctěného chrámu; vztah je zároveň plný zjevných symbolických prvků, ke kterým patří např. zraněné srdce ženicha omývající krví hruď nevěsty na svatebním loži, vzájemná výměna tváří na základě milostného spojení nebo zjevování jediné dívky v sedmi různých podobách.

Obraz rodiny v konceptuální fotografii - pokus o teologickou interpretaci.