Nazval jsem tuhle knížku Čerti nejsou, abyste se jí nebáli, ale oni tam jsou, a to dokonce tři. Je to však pohádka o lidech, kteří se měli rádi a málem o tu lásku přišli. A taky o dvou dětech, které měly zlého tatínka a nevěděly, jak se to mohlo stát. Chvílemi je to smutné, chvílemi veselé, jak to v životě bývá. Všechno se to odehrává na hradě Hakenburk. Knížku obdařil Jindřich Čapek krásnými obrázky. Ty vám umožní přímo se na ten temný hrad podívat. Kdo vydrží číst až do konce, bude odměněn. Kdybych vám řekl, že dobro zvítězí, už bych prozradil moc. Zdeněk Svěrák
Velká klasická pohádka s neobyčejným hrdinou – dřevěným panáčkem s dlouhým nosem – se proslavila po celém světě. Panáček, kterého vyřezal pan Geppetto z polínka a pojmenoval ho Pinocchio, ožil a podstoupil neuvěřitelná dobrodružství, z nichž mnohdy vyvázl jen taktak.
I v nové knize se Tereza Dobiášová vrací ke starým českým dějinám. Tentokrát se ale pohybuje mimo doložitelnou historii a o to víc prostoru otevírá představám, snům a vizím. Třem sestrám, Kazin, Tetas a Liban, byly dány do vínku rozdílné vlastnosti – jedna nahlíží do minulosti, jedna do budoucnosti a jedna žije v sepětí se současností. Když se jejich síly spojí, nastane nový věk. Stejně jako v Tajemství líčí autorka českou zemi jako místo, kde žijí obři a draci a kde jsou přírodní síly mocnější silám lidským. Příběh, který buduje, se samozřejmě podobá příběhu Krokových dcer, s pověstí z Kosmovy kroniky ale nemá společného víc, než je nutné. Kniha Tisíc let samoty opět oslavuje ženskou sílu, nicméně vykresluje ji tváří v tvář konci svého času. Se třemi sestrami přichází nový věk – doba, kdy společnost, která si svých kněžek vážila, končí a nastupuje svět založený na boji a síle: na mužích. Tisíc let samoty je román o konci mytického věku, kdy vládly ženy, o době, kdy se rodí nový svět – takový, jaký ho známe. Román o době, ve které se zanořuje svět obrů, šedivých mužů a moudrých žen. Román o době, kdy nejmladší ze sester nakreslí ve středu země uprostřed Evropy na zemi práh, který tyto dva světy od sebe s konečnou platností oddělí. Román jako sen, jako vzpomínka na to, co leží hluboko už víc než tisíc let, a přeci se na to nedá zapomenout.
Poslední rok byl pro Edwina jako zlý sen. Potom, co za podivných okolností zmizel ve skalách jeho otec a málem přišel o maminku, začínají i na Edwina dorážet temné síly. Brzo si uvědomí, že se jim musí postavit čelem a bojovat, stejně jako hrdinové jeho milovaných fantasy knížek. Spolu s kamarády se rozhodne ochránit tajemství, které mu zanechal otec: mapu Šumavy a záhadný zápisník, který by v rukou mocných proměnil šumavské hvozdy v kamennou poušť.
Alena a Lída jsou sestry, dvojčata. Na první pohled k nerozeznání, ale ve skutečnosti každá jiná. Spolu s rodiči jedou poprvé do Itálie navštívit svého strýce Štěpána, který žije v tajemném domě, kde se zdá, že fresky na stěnách promlouvají a hranice mezi skutečností a fantazií se ztenčuje.
Do knihy Dům v Rugolu promítla Marka Míková své vzpomínky na strýce Štěpána Zavřela (1932-1999), českého ilustrátora, malíře a spisovatele, který od roku 1959, kdy za dramatických okolností utekl z komunistického Československa, žil v Itálii a stal se tam respektovaným výtvarníkem. V Rugolu je po něm pojmenováno náměstí a jeho dům dodnes slouží ilustrátorům jako ateliér.
Obrázky od Štěpána Zavřela doplňují ilustrace Jindry Čapka.
Veselé příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy na jejich toulkách světem. Roztomilý příběh medvědáře a medvěda patří již mezi klasiku české literatury pro děti. Ani po letech od svého prvního vydání neztratil nic ze svého kouzla, osobitosti a vtipu, a tak by neměl chybět v žádné dětské knihovničce. Připomeňme si jen, že vypráví o medvědáři Kubovi Kubikulovi a jeho nezbedném medvědovi Kubulovi, se kterým se toulal po světě a kterého strašil strašidlem Barbuchou.
24 známých i méně známých orientálních pohádkových příběhů, které vypráví krásná a moudrá Šahrazád králi Šahrijárovi, přináší zábavu i ponaučení. Patří k nejkrásnějším příběhům Eduarda Petišky, které svými ilustracemi obohatil Jindra Čapek.
Nová adaptace slavných příběhů francouzské šlechtičny madame d’Aulnoy otvírá užaslému čtenáři svět, který jako by byl odrazem nesmrtelných Dumasových příběhů z francouzského královského dvora. Nevládne tu však nádherný král Slunce, ale mocné víly, podobné antickým bohyním, někdy úžasně laskavé a soucitné, jindy nemilosrdně kruté. Králové, královny a zejména mladičké, nezkušené princezny (někdy i princové) jsou jen loutkami v jejich rukou a musí mnohé vytrpět, než je hněv víl utišen a znovu zavládne klid a mír. Naštěstí lidským hrdinům pomáhá řada zvířecích pomocníků - a někdy se z nich nakonec vyklube i zakletá budoucí choť, jako v pohádce Bílá kočička. Jindy zlá víla uvalí na neposlušnou princeznu kletbu a promění ji v bílou laň, královně unesené zlou Lví vílou, která s oblibou pojídá dortíčky z vosích žihadel, pomáhá dvorný žabák a královně uvězněné ve věži pomůže na svobodu myška. Klasické pohádkové zápletky stále znovu uchvacují líčením hrdinovy či hrdinčiny nelehké pouti k dospělosti a zodpovědnosti. Některé příběhy znají čeští čtenáři ze zpracování Jana Vladislava či Františka Hrubína.
Tarotové karty Jindry Čapka představují miniaturní umělecká díla, v nichž se složitá a hluboká symbolika tarotu pojí s jedinečným uměleckým zpracováním. Doprovodná kniha nabízí vodítka k interpretaci jednotlivých karet i k základnímu výkladu tarotu, vysvětluje jednotlivé symboly, zobrazené na kartách, a zasazuje jejich význam do širšího kontextu. Nádherné umělecké dílo je určeno nejen znalcům a milovníkům tarotu, ale také příznivcům dokonale propracovaných ilustrací a všem, kteří obdivují pozoruhodné výtvarné dílo Jindry Čapka.
