Jiří Olšovský Libros

Zopakujte si základní anglické fráze, naučte se další ustálená spojení a získejte jistotu vyjadřování při anglické konverzaci.

Chcete svoju angličtinu pri konverzácii trochu "okoreniť"? Alebo si len chcete zopakovať bežné frázy? Pripomeňte si základné anglické slovné zvraty a naučte sa aj ďalšie ustálené spojenia, ktoré dodajú vašej angličtine ten správny šmrnc.

Skutečnost se neustále vyvíjí, mění a podle toho dochází ke změnám i v lidském myšlení. Aby mohl být člověk se svým vědomím na úrovni doby, měl by rozumět základním filosofickým pojmům: jen tak je bude moci náležitě používat. Slovník ve svém druhém, podstatně prohloubeném a rozšířeném vydání odráží základní pohyby současného myšlení. Přístupnou formou přibližuje tu oblast vědění, která je nejdůležitější, která sahá k pramenům lidského života a vší existence. Pojmy na sebe navzájem odkazují, takže v celku vytvářejí skutečnou filosofickou encyklopedii, která neusiluje o pomyslnou úplnost, spíše se zaměřuje na nejdůležitější věci a nově se rodící pojmy či pojmy pozapomenuté, jež ale mají pro dnešek svou důsažnost. Slovník může posloužit studentům, učitelům, novinářům, poslancům a všem, kteří nechtějí být uvězněni v jednorozměrnosti svého dosavadního myšlení a touží dobrat se hlubšího pohledu na skutečnost.

Knížka vět a sentencí slouží k rychlé orientaci, ale i k prostému naučení se frází a slovních spojení, které je nutno nezbytně znát, aby bylo možno plynule konverzovat. Učící se němčinu může listovat knihou a učit se to, co potřebuje. Je tu vše potřebné, co by člověk měl zvládnout, aby mohl vůbec něco říci.

Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů - Martina Heideggera (1889-1976) a S?rena Kierkegaarda (1813-1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus. Oba tito filosofové se snaží myslet postmetafyzicky, alespoň v náznaku překračovat ontotheologická omezení a subjektivistický voluntarismus moderní doby. Autor se pokouší nalézt společné rysy v jejich jinak odlišném myšlení, blíže vystopovat a určit možný Kierkegaardův vliv na předního fenomenologického ontologa dvacátého století a nastínit, za co ve svém myšlení Heidegger vděčí Kierkegaardovi, k němuž se zejména ve svém raném rozvrhu vztahoval a učil se od něho myslet proti metafyzice. Vlastní Heideggerův rozvrh myšlení je zde ovšem vždy představen v nasvícení Kierkegaardem, nepochybným otcem existenciální filosofie. Vedle podobnosti obou myslitelů studie vyjeví i rozdílnost v jejich pojetí lidské existence a života. Pečlivým zkoumáním obou filosofických rozvrhů se tak nabízí komplexnější pohled na vztah těchto dvou významných myslitelů.

Soubor reflexí zkoumá možnost průniku západního a východního myšlení, v zdánlivě nespojitelném nalézá to společné, jež se dotýká niterného vývoje duše a stupňovaného rozvoje lidského ducha.. Ten je pak s to se otevírat se i transcendenci, tomu, co nás přesahuje. Takto se člověku může dařit vystupovat nad běžnou každodennost, jak na to poukazují východní i západní myslitelé. V rozhovoru s východními naukami, zejména s jógou, se otevírá hlubší souvislost moderního západního myšlení s východními postupy, což může vést i západního člověka k hlubšímu nahlédnutí pravdy a svobody, kdy se překonává odcizení od sebe sama, druhých, i od přírody a bytí v celku. Jde nakonec vždy o člověka, o jeho schopnost dobře myslet a cítit, aby mohl zjevovat pro svou existenci svěží a nadějeplné horizonty své budoucnosti. Existenci lze udržet zdravou a při životě v prudce se měnících podmínkách dneška, ve vlnách bouřlivě se proměňujícího klimatu.

Kniha mapuje celek Kierkegaardova myšlení. Především se zevrubně probírají tři stadia lidské existence – estetické, etické a náboženské. Člověk může přecházet z nižšího stadia k vyššímu stadiu, nebo spočinout ve stadiu nižším. Dále se probírají základní pojmy Kierkegaardova myšlení, zejména pojmy niternosti, existence, pravdy, svobody, úzkosti, opakování. Skrze tyto pojmy lze uchopit celek myslitelova díla. Kierkegaard vskutku rozvrhl cestu k existenciálnímu myšení. V knize je ukázána i spjatost tohoto myšlení s vlastní myslitelovou existencí. Cílem je hledání skutečného jedince, realizované existence pokoušející se žít v pravdě. Namísto Hegelovy dialektiky světových dějin Kierkegaard klade důraz na niternost člověka otevírajícího se opravdové víře. Na své cestě životem člověk dosahuje svého cíle, z nicoty svého zoufalství se zvedá k vrcholům života.

Básnická sbírka básníka a filosofa Jiřího Olšovského.