Pavel Kotrla Libros

Druhá básnická sbírka Pavla Kotrly (5. května 1974). Autor vystudoval literaturu na Ostravské univerzitě. Od roku 1996 šéfredaktor časopisu Texty, dříve redaktor revue Aluze. V roce 2013 vydal básnickou sbírku Prstem na sklo rybám. Básněmi zastoupen v několika sbornících (např. Nejlepší české básně 2014). Autorsky, editorsky, fotografiemi nebo redakčně se podílel na několika publikacích, publikuje v literárních časopisech. Chtěl být a není archeologem, kosmonautem a námořníkem. Žije na Bystřičce.

Třetí sbírka básní Pavla Kotrly Stínový profil je syntézou sbírek předchozích. Plátno jitřivých představ, které bezohledně popíraly přítomnost, básník nyní bez lítosti vypnul do rámu pokročilejší zkušenosti, která ze dne na den neutěšeně přibývá. Zápas vedený s vlastním vědomím tváří v tvář odkouzlenému světu není rozhodnutý. Veškeré obavy z budoucnosti dosud klidně, téměř metodicky ubíjí dostředivá minulost. Ale čas postupuje a člověk trne. Poezie realismu, který už byl a podle všeho zase bude romantismem.

Básnická prvotina zkušeného moravského literáta a publicisty evokující barvitost, přitažlivost, záhadnost života a lidského osudu, jež se osobitě odrážejí v symbolech moře a nekonečných proměnách monumentalně působícího a bohatě inspirujícího, věčně neklidného přírodního živlu.

V rámci časově a tematicky neohraničeného projektu 1 KRESBA/DEN architekta Libora Sošťáka vznikly i kresby duběnkovými inkousty Pavla Kotrly, který se k nim na jaře roku 2024 vrátil. Sedm kreseb se stalo inspirací pro sedm trojverší. Následně byl tento provázaný celek přetaven v bibliofilsky orientovaný svazek, kdy je každý výtisk číslován, signován oběma autory a obsahuje vlepenou originální kaligrafickou kresbu nakreslenou štětcem z březové kůry duběnkovým inkoustem.

Zaslouží si jedle bělokorá v českých lesích podporu? Zcela jistě! Současných 1,2 % jedlové porostní plochy je výsledkem nejenom využití jejího dřeva, ale i změn podmínek prostředí nebo vlivu organismů. Naše území sice nebylo exploatováno antickými civilizacemi, ale jedle byly u nás ekonomicky významné ve středověku. Tato kniha se po dlouhé přestávce (naposledy Korpeľ, Vinš 1965. Pestovanie jedle) vrací k této kdysi hojné dřevině naší krajiny. Autoři v celkem 12 kapitolách a 3 dodatcích shromáždili informace, které jak doufají, pomohou zvětšit plochu, na níž jedle rostou. Autoři uvádí, že přijali s radostí a pokorou lektorování této knihy, která vznikala s cílem pomoci znovu uznat význam jedle odbornou i laickou veřejností. Jsou si vědomi, že jako lesníci vůči ní máme velký dluh. K zachování a rozšíření této výjimečné dřeviny přispěje nejenom čtenářské zaujetí, ale zejména praktické uplatnění předložených poznatků.

Výbor z autorů literárně činných na území Bystřičky a Růžďky: Jan Rous, Jar. Boš, Max Kurt, Ignác Lelík, Julius Šobr, Bartoš Vlček, František Bartoň, Jan Bartoň, Antonie Dančáková, Františka Smolková, Martin Škabraha.

Výbor z článků a studií (Klenov v podání lidovém, Chléb náš vezdejší, Valaši v boji za svobodu, Výroba dřevěného náčiní na Valašsku, Výroba křiváků na Valašsku, Výroba křiváků a nožů na Valašsku, Po stopách zaniklé vsi Svojanova na Vsatsku, Prženští rektoři od polovice XVII. do počátku XIX. století, Kronikář genealogem, Příspěvek к starému valašskému zemědělství)

Tento díl edice Soláň předloží zájemcům pohledy míst, které často bývají hlavním motivem návštěvy velkého množství turistů a která jsou zdokumentovaná vynikajícími fotografy, malíři, filmaři, takže umožňují zajímavé porovnání pohledů a autorské schopnosti postižení horského prostředí s proměnlivou, rychle a často se měnící atmosférou.

Vydáno u příležitosti stého výročí zahájení stavby přehradní nádrže Bystřička.