Anker Larsen Libros

Věhlasný duchovní román dánského mystika a dramatika, oceněný jako nejlepší skandinávský román roku, vyniká brilantním literárním zpracováním a hlubokým poznáním. V roce 1923 vyhlásilo dánsko-norské nakladatelství Gyldendal soutěž o nejlepší dosud nepublikovaný skandinávský román. Anker Larsen měl rukopis, který nosil v sobě léta, ale nevěřil, že by o něj měl zájem nějaký nakladatel. Po dlouhém váhání poslal kopii, ale později se rozhodl ji stáhnout, domnívaje se, že nemá šanci na úspěch. Osud však zasáhl, když herec, který měl hrát hlavní roli v nové hře, onemocněl. Larsen se nabídl jako náhrada a zapomněl svůj rukopis stáhnout. Když se o několik dní později vrátil do nakladatelství, bylo už pozdě. O půl roku později porota složená z literárních osobností jednomyslně udělila první cenu neznámému autorovi „Kamene mudrců“. Kniha vyšla v nákladu 20 000 exemplářů a byla rychle rozebrána, čímž se Larsen stal světoznámým. Někteří kritici však zůstali rezervovaní, nepochopili, že pro autora byla zkušenost věčnosti stejně skutečná jako hmatatelný svět. Dílo Ankera Larsena je nadčasové a stále nachází široký okruh příznivců po celém světě.

Biograficky laděný esej, obsahující jádro Larsenovy filozofie. Ukázka z knihy: ... A pak mi život začal ukazovat ze sebe trochu víc. Přicházely ke mně "záblesky" hlubší reality, které mě v průběhu několika let vedly ke zkušenosti věčnosti, nikoli extatického zanícení, ale ke zkušenosti tak jednoduché a přirozené jako když vidíte a cítíte sluneční paprsky. Od té doby shledávám, že se můj obyčejný život nachází v samém středu věčnosti. To není zapříčiněno uvažováním, to je prostě nepochybná zkušenost, vnímám život tímto způsobem.

Anker Larsen, autor mohutné duchovní fresky Kámen mudrců, zpracovává i v románu Člověk v blázinci své hlavní a vlastně jediné téma - hledání věčnosti. Před očima čtenáře je v sugestivním a velmi osobním vyprávění postupně odkrývána životní pouť Petra Olsena, dobrovolného pacienta psychiatrické kliniky. Záznam vizí duchovních světů, symbolizujících různé stupně chápání světa, volně přechází ve strhující příběh jeho života - neúspěchů, slávy, lásek a jejich ztrát,v přerod jeho složité osobnosti v hluboce duchovní bytost.

V románu Znamení věčnosti zpracovává Anker Larsen svůj sen o novém světě – o světě lásky, která dlí v ještě nezrozeném, o světě věčnosti, jež vstoupila mezi lidi a stala se životem samým. V řadě víceméně samostatných epizod zachycuje postupné přibližování se hlavního protagonisty (Jana Larsena) „božskému světu“ – slunečnímu nebi –, vrcholící úplným, bezpodmínečným odevzdáním se božské vůli v oběti sebe sama pro růst druhých. Na této oběti se rodí nová společnost – obec, která vrůstá do nebe.

Sled nepříznivých událostí rozmetal poklidné žití jedné farnosti kdesi na dánském venkově. Tamějšímu pastoru, Bohem nadanému řečníku, který dosud vedl své ovečky k bezvýhradnému konání dobra, se zhroutí svět. Nenalézá vysvětlení pro tragické děje i svá pochybení, jež fatálně poznamenala osudy některých farníků. Ocitá se v takřka bezvýchodné situaci. Rezignovaný a pokořený otevírá své srdce čemusi novému… A zde počíná se příběh tohoto dříve tak uctívaného kazatele a mentora, jehož mysl stala se zásahem Prozřetelnosti volnější, pročež byl obcí nepochopen, ba odvržen. Odtud odvíjí se příběh jednoho vykoupení.

V souboru povídek se setkáme s typickými motivy světa Ankera Larsena. Nacházíme zde prostředí dánského venkova a obdobně vykreslené postavy a postavičky jako v autorově nejslavnějším díle, v Kameni mudrců. Niels Pasák, Per Bunke, krásná Sine a hlavně Kandidát, jeden z protagonistů Kamene, přinášejí ve svých, mnohdy dojemných, osudech schopnost obrácení se k Bohu, vzepjetí se k velké vnitřní oběti, vzdání se svých dosud pevných hodnot - pro Boha samého. Jejich duchovní růst je právě tak bolestný jako nezadržitelný - osvobozující se Duch v dramatické sebeoběti prudce stoupá a staví tak vnitřní katedrálu k oslavě Jediného, Velkého Spoluvědomého.

Dieses Buch wird mit Dostojewskis "Schuld und Sühne" und Dantes "Göttlicher Komödie" verglichen. Die Protagonisten kämpfen um das Ewige und erleben die Hölle, wenn sie die Unwirklichkeit des Daseins ignorieren. Es behandelt Themen wie Erleuchtung, Selbsttransformation und die Konsequenzen von Verbrechen. Ein Werk voller tiefgründiger Wahrheiten.

Das Buch wird mit Dostojewskis „Schuld und Sühne“ und Dantes „Göttlicher Komödie“ verglichen. Die Protagonisten kämpfen um das Ewige und erleben Hölle und Erhebung. Jens Dahl strebt nach Erleuchtung, während Barnes sich einer Rosskur unterzieht. Holger büßt für sein Verbrechen und erreicht einen paradoxen Triumph. Neuübersetzung, ungekürzt.

'Du bist hübsch und begabt', sagte er, 'aber das sind so viele. Aber du hast die Pikanterie der Unschuld, die alle zu deinen Füßen zwingen wird.' — 'Nur dich nicht', sagte sie. — 'Auch mich', versicherte er, 'du darfst nicht an früher denken, du warst dir deiner Unschuld nicht bewusst. Wenn man sich ihrer zu bedienen weiß, beugen sich alle. Darin liegt die Macht über den menschlichen Geist. Siehst du aber die Unschuld nicht als einen Wert an, dessen du dich bedienen kannst, sondern bist du nur unschuldig, dann fallen die andern wie Wölfe über dich her und vernichten dich.' Der Dichter-Philosoph Larsen entfaltet hier seine außer-gewöhnliche Fähigkeit, die scheinbar heillos verknoteten Fäden der Psychologie des menschlichen Geistes kunstvoll zu entwirren und uns daraus das Lebensbild zweier Frauen zu spinnen, zweier Schwestern, die als zwei ewige Typen menschlichen Seins vom Schicksal getrennt werden und lernen, an ihm zu wachsen, lernen, ihre geistige Unschuld zu bewahren und dem Vergänglichen den ewigen Sinn abzuringen.

Hinter der Welt steckt etwas Anderes, das uns zugänglich wird, wenn wir es verdienen, indem wir die Welt abschütteln