Jaromír Typlt Orden de los libros

Po Jedné větě Viktora Šlajchrta, Pavla Kolmačky, Petra Borkovce, Ivo Vodseďálka, Jaroslava Formánka, Víta Kremličky, Ivana Matouška, Ludmily Vachtové, Jeana-Gasparda Páleníčka, Martina Sochy, Jana Čumlivského, Petra Hrušky, Pavla Zajíčka, Štěpána Noska, Anny Kareninové, Mikea Baugha, Miloše Doležala, Roberta Krumphanzla, Jaromíra Zelenky, Michala Cihláře, Jakuba Guziura, Libora Krejcara, Elišky Vlasákové, Adina Ljucy, Chrudoše Valouška, Terezy Lochmannové, Vratislava Färbera a Petra Voříška následuje dvacátý devátý svazek tohoto širšího knižního projektu - tentokrát záznamy básníka, esejisty a kurátora Jaromíra Typlta.

Jaromír Typlt, 1973 in Nová Paka im Nordosten Böhmens geboren, ist auf den ersten Blick ein Findling, in der tschechischen wie in der europäischen Lyrik. Er ist ein seltener Stein, aus vormaliger Zeit unter anderes Material geraten, uralt und doch von besonderer, aufreizender Fremdheit. So ist auch jedes seiner Gedichte karges Relief, strenge Ballung von Energie. Ob man ihre Beschwörungen nicht schon vor tausend Jahren gehört hat? Aus dem Nachwort von Martin Mutschler

První knižní monografie otevírající průhled do grafického díla Jana Měřičky, především do jeho proslulých studií sledujících zákonitosti pohybu lidských davů v moderní civilizaci. Autor osobitě využívá techniky leptu a sítotisku k tomu, aby ukázal, jak se jednotlivé momenty z běžných situací každodenního života nakonec v konečném „součtu“ mohou podobat přírodním živlům, obvykle znepokojujícím nebo až hrozivým. Měřička, který je známý také jako autor prostorových instalací nebo autorských knih, získal mnoho ocenění zaměřených na grafiku, mimo jiné i Cenu Vladimíra Boudníka za rok 2000. Texty do monografie napsali Eva Bendová a Jaromír Typlt, součástí jsou ale i rozhovory s autorem, a především jeho vlastní komentáře k jednotlivým cyklům.

Monografie představuje tvorbu fotografa Milana Pitlacha.

To, že vydává sbírku básní, by se dalo u Jaromíra Typlta brát téměř jako stylový experiment – po svých prvních sbírkách, zveřejněných v první polovině 90. let, se totiž ve všech dalších knihách pohyboval na otevřeném pomezí mezi poezií, prózou a esejem (že ne zas až, 2003, nebo Stisk, 2007). Představa, že báseň nemá zůstat uzavřena v jediné podobě, ovšem provází i novou knihu, protože většinu zařazených textů autor během let uváděl a proměňoval v různých jevištních, zvukových nebo i filmových zpracováních. Ústřední téma sbírky Za dlouho by se snad dalo shrnout podle jednoho z veršů básně Zlomek B101: „smyk a setření, složenina, odírání a třpyt, drolení a prach“.

Kniha přináší jedinečný soubor barevných snímků Zívrových plastik z veřejných i soukromých sbírek a neopomíjií ani nedochované práce. Kapitoly o jednotlivých tvůrčích údobích jsou oživeny množstvím citací z povětšinou dosud nezveřejněných umělcových deníků. Důležitou součástí je komentovaný soupis autorova sochařského díla.

Fotografická kniha známého libereckého tvůrce přináší téměř stovku barevných snímků z jeho druhého tvůrčího období, ohraničeného zhruba léty 1975–2005. Právě tyto umělecké fotografie vyvolaly svého času mimořádný zájem ve světě, zejména v Japonsku. Kolekci barevných snímků, navazující na loňsku Pikousovu knihu Subjektivní fotografie, doprovází zasvěcená studie J. Typlta.

Z různých představ, které se v češtině vážou na slovo „stisk“, si v nové knížce Jaromíra Typlta (1973) připomeneme asi hlavně ty zneklidňující: okamžik sevření, násilného znehybnění, který se někdy mění v dlouhodobý stav, nepochopitelně bezvýchodnou situaci, uvěznění nebo zajetí. Připomene se nám, že zatím poslední autorova knížka „že ne zas až“ (2003, spoluautorem byl grafik Jan Měřička) byla věnována výslovně tématu pastí a nastražených mechanismů. Texty ze Stisku vznikaly v průběhu patnácti let, od roku 1993, a často prošly mnoha různými verzemi. Jsou psány veršem (Zajetí, Víčka) i prózou (V tu ránu, Michal přes noc) ale nejtypičtější je pro ně asi pomezí, kde se mimo jiné zvýrazňuje i grafická kompozice (Omamneto, Kabinou vzhůru). Část textů byla původně zveřejněna ve formě výtvarných bibliofilií. Stisk graficky upravil Jan Čumlivski.