Publikace Jak se to řekne jinde obsahuje přes 9,5 tisíc přísloví. Základem jsou přísloví česká, k nim se řadí jejich německé, anglické, francouzské, latinské, ruské a bulharské ekvivalenty.
Knížka tematicky navazuje na publikaci Za života se stane ledacos (2008). Přináší výběr z vyprávění zachycených při výzkumu nářečí v Podkrkonoší, a to v Alšovicích, Horní Branné, Pasekách nad Jizerou, Rokytnici nad Jizerou, Sklenařicích, Vysokém nad Jizerou a Železném Brodě. Přibližuje nám život zdejších lidí v poměrně dlouhém časovém období, protože některé z příběhů byly zaznamenány již v roce 1957. Publikace je tradičně doplněna dobovými fotografiemi a kompaktním diskem. Příběhy v podání místních vypravěčů svým přirozeným půvabem jistě zaujmou čtenáře nejen z Podkrkonoší.
První souhrné dílo o naší mateřštině představuje prostřednictvím odborných termínů jak češtinu v celé její mnohotvárnosti, tak dosavadní výsledky vědy (bohemistiky), která se jí zabývá. Slovník shrnuje a vykládá nejdůležitější otázky struktury a fungování naší mateřštiny a věnuje pozornost všem důležitým teoretickým koncepcím, které našli ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice. Bere v úvahu jak mluvenou, tak psanou podobu češtiny včetně útvarů nespisovných, a to se zřetelem k její současné podobě i jejím dřívějším vývojovým fázím a praslovanskému původu.
The little prince discovers the secrets of friendship while travelling through the universe.
Kniha naší přední dialektoložky nabízí čtenářům jednasedmdesát příběhů vybraných z řady vyprávění, která byla zaznamenána při výzkumu nářečí na severním Železnobrodsku. Nejsou to známé „podkerkonošské poudačky“, ale skutečné životní příběhy obyčejných lidí, z nichž nejstarší byli narozeni v osmdesátých letech 19. století, ti nejmladší pak v roce 1980. Vyprávěnky jsou přepsány tak, aby zachycovaly typickou nářeční mluvu, zároveň však byly srozumitelné čtenářům nejen v Podkrkonoší. Dnes mají už dokumentární hodnotu, nejen pokud jde o jazyk. Dozvídáme se z nich, jak se žilo na venkově v minulém století – jak naši rodiče a prarodiče sháněli živobytí, čím se bavili, jak si děti hrály...
Slovník podkrkonošského nářečí představuje první komplexní vědecké zpracování nářečního lexika dané oblasti. Ve zhruba 13 500 heslech je zachycena lexikální zásoba z celé západní, tradičně české části Podkrkonoší (kromě oblasti Pasek nad Jizerou, Vysokého nad Jizerou a Jilemnice také z níže položeného Semilska a Železnobrodska). Základem diferenčně pojatého slovníku jsou dialektismy, které se na daném území vyskytují (nebo vyskytovaly) v běžné komunikaci, zachyceno je i názvosloví místních řemesel, především tradiční domácké výroby sklářské a textilní, regionální frazémy a v omezené míře i vlastní jména. Materiál pro slovník byl shromažďován již od sedmdesátých let 20. století, soustředěně pak zhruba od roku 2000. Kromě přímých terénních výzkumů byla provedena i rozsáhlá excerpce písemných pramenů uložených v místních muzeích a archivech i dalších písemností v soukromém majetku rodin. Součástí knihy je CD s názvem Podrkonošské nářečí dříve a nyní se zvukovými záznamy pořízenými od konce padesátých let 20. století do současnosti. Vychází v edici Lingvistika. +1CD.
Slovník shromažďuje lexikální zásobu několika obcí na severním Železnobrodsku (25 000 položek). Veškerý materiál je rozdělen do čtyř hlavních okruhů: Vesmír a svět kolem nás, Člověk, Člověk a společnost, Vztahy obecné povahy.
Knížka je volným pokračováním publikace Co my toho prožili - Vyprávěnky z Podkrkonoší I. Přináší výběr z vyprávění zachycených při výzkumu nářečí v Podkrkonoší, tentokrát v obcích na širším Jilemnicku. Přibližuje nám život zdejších lidí v poměrně dlouhém časovém období, protože jsou v ní zařazeny i příběhy pocházející z archivu Ústavu pro jazyk český, jež byly zaznamenány již dříve, a to v letech 1957 a 1965. Publikace je tradičně doplněna dobovými fotografiemi a kompaktním diskem.
Knížka je třetím souborem vyprávěnek zachycených při výzkumu nářečí v Podkrkonoší v letech 2010–2016, tentokrát především na Železnobrodsku a Semilsku, jen několik málo jich pochází z Vysocka a Jilemnicka. Přiřazeny jsou i starší příběhy z magnetofonových nahrávek archivu Ústavu pro jazyk český, které byly pořízeny v roce 1956 v Bozkově, Radčicích a Staré Vsi. Ty patří k našim nejstarším zvukovým záznamům nářečí z této oblasti vůbec. Z jejich porovnání s těmi novějšími je patrné, jak rychle tradiční místní nářečí za těch necelých šedesát let vymizelo. I tato publikace je doplněna dobovými fotografiemi a kompaktním diskem. Příběhy v podání místních vypravěčů svým přirozeným půvabem jistě zaujmou čtenáře nejen z Podkrkonoší.
