Ivo Štefan Libros

Kniha o Budči prostřednictvím pestré mozaiky textů osvětluje dávnou i méně dávnou minulost raně středověkého hradiště, s nímž jsou velmi úzce spjaté počátky našich národních dějin. Hlavní pozornost se váže k době, kdy byla Budeč jedním z významných středisek moci prvních přemyslovských knížat. Nedílnou součástí vyprávění je líčení osudů sv. Václava a jeho babičky kněžny Ludmily. Připomenuty jsou ale i další osobnosti spojené s historií Budče, především pedagog a filozof Karel Slavoj Amerling, který ve svém díle vyzdvihl Budeč jako symbol národní vzdělanosti. Kniha je přehlídkou badatelského úsilí předních českých historiků a archeologů a poukazuje na význam Budče pro současné i budoucí generace. Současnost a novější historii obcí pod Budčí čtenáři poutavě přibližuje průvodce poutníka po krajině a dalších památných místech Zákolan, Kovár a Trněného Újezdu. Vydáno ve spolupráci se Sládečkovým vlastivědným muzeem v Kladně, p.o.

Už v 10. století se v pražské kotlině utváří jedna z nejvýznamnějších protourbánních aglomerací střední Evropy, která se ve 13. a 14. století přerodila v pražské souměstí, jehož základní rysy registrujeme dodnes. Složitý vývoj a fungování středověké Prahy však není možné pochopit bez poznání jejího vztahu k okolnímu regionu. O něj se nejprve opřela expanze prvních Přemyslovců, což dokládá síť rozsáhlých hradišť, která s konsolidací raného státu ztratila svůj význam. Později se zde zformovalo hospodářské zázemí vrcholně středověké metropole, jež se stalo také arénou podnikání a reprezentace významných pražských měšťanů. Kniha nabízí soubor studií archeologů, historiků a přírodovědců, zkoumajících různé aspekty proměn „krajiny středověké Prahy“ od počátků raného středověku až do 15. století. Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.

Rozhovory s Janem Klápště o středověku i našem světě. Jaká je hodnota krajiny? Jaké svědectví o středověké společnosti přináší archeologie? Rozhovory s profesorem Janem Klápště, předním evropským archeologem středověku, se dotýkají široké palety otázek spojujících středověk se současností. Kniha je poutavým svědectvím o celoživotním hledání cest k pochopení proměn středověké společnosti a krajiny. Jelikož ale minulosti klademe jen ty otázky, které jsou aktuální pro nás, nabízí rozhovory i pestrý kaleidoskop setkání s osobnostmi, které Jana Klápště ovlivnily, a s problémy, které hýbou dnešním světem, a tím pádem i s našimi obrazy dějin.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě patřil k nejhledanějším památkám Čech již od druhé poloviny 19. století. Do bouřlivé názorové výměny nad jeho polohou a významem se postupně zapojili snad všichni přední znalci raného středověku. Mariánský svatostánek totiž naposledy zmiňuje tzv. Dalimilova kronika, jejíž vznik bývá zpravidla kladen nedlouho za rok 1300. O něco později kostel zanikl a jeho poloha upadla v zapomnění. Objevit se jej podařilo až výzkumem, který roku 1950 vedl Ivan Borkovský. Nevelký objekt zakončený apsidou o rozměrech zhruba 7,5 × 6 m byl však natolik poničen, že se jeho původní podoba i stavební vývoj vzpírají jednoznačné interpretaci. Osmička archeologů, historiků, lingvistů, religionistů a uměleckých historiků (Iva Adámková, Nora Berend, Jiří Dynda, Jan Frolík, Jana Maříková-Kubková, Dalibor Prix, Ivo Štefan a Martin Wihoda) se nyní zamýšlí nad možnostmi a mezemi výkladu a pokouší se provázat Borkovského objev s christianizací Čechů.