Jan Dvořák Libros

Reprezentativní monografie českého malíře a sochaře, jednoho ze zakladatelů výtvarné skupiny Tvrdohlaví, dnes pedagoga Akademie výtvarných umění v Praze. Monografie představuje rozsáhlou tvorbu Jaroslava Róny, jedné z osobitých postav současné české výtvarné scény. Těžištěm publikace je více než tři sta padesát reprodukcí a fotografií Rónových obrazů a soch (včetně monumentálních plastik ve veřejném prostoru). Studie z pera Jiřího Oliče sleduje Rónovu cestu k výtvarnému umění a mapuje proměny jeho výtvarného jazyka v posledních třech desetiletích. Doplněno výběrem z vlastních Rónových textů, biochronologií, soupisem výstavních aktivit.

Nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna ve spolupráci s občanským sdružením Archiv výtvarného umění a grafickým studiem Carton Clan nabízí argument do diskuse o hodnotách a významu 60. let, detailní pohled na 121 svazků edice divadelních her v nakladatelství Orbis, soubor působivých knižních obálek nejpřednějších českých výtvarných umělců a knižních designérů (Jiří Balcar, Adolf Born, Jaša David, Libor Fára, Vladimír Fuka, Miroslav Fulín, Milan Hegar, Adolf Hoffmeister, Jaroslav Malina, Zdenek Seydl, Jaroslav Sůra, Bohumil Štěpán ad.), které ve svém celku vytvářejí sugestivní galerii umění té doby. Zároveň je zdůrazněno, že edice přispěla k vzestupu českého divadla té doby a že vlastně z polygraficky skromných svazečků i po takovém časovém odstupu vyzařuje mohutnost duchovních a uměleckých sil a jsou stále fascinujícím souhrnem intelektuálních výkonů mnoha účastníků: autora hry, u zahraničního titulu také kongeniálního překladatele, dále odborníka divadelního teoretika, kritika či historika divadla, přispívajícího mimořádně kvalifikovanými doslovy, nebo režisérů a dramaturgů, kteří připravili texty do vkládané „režijní poznámky“.

Kniha se zaměřuje na málo známou historii represí vůči občanům Československa a Čechům v Sovětském svazu mezi 20. a 50. lety 20. století. Na tragických osudech dvanácti Čechoslováků a jejich blízkých ilustruje zvůli sovětské totalitní moci, která bezohledně likvidovala nebo využívala k otrocké práci i domnělé odpůrce režimu. Desetitisíce nevinných lidí se ocitly v síti trestně pracovních táborů známého systému Gulag. Kniha v jednotlivých kapitolách zasazuje represe do kontextu klíčových historických událostí. Nejprve se věnuje meziválečnému období a formování sovětského režimu, násilné kolektivizaci a velkému teroru, při němž bylo v Sovětském svazu popraveno 700 000 lidí, včetně více než tisícovky Čechoslováků. Další část se zaměřuje na osudy uprchlíků z okupovaného Československa po roce 1939, kteří byli v Sovětském svazu obviněni z ilegálního překročení hranice nebo špionáže a využiti k otrocké práci. Třetí kapitola se zabývá perzekucí občanů po roce 1945, kdy byli předem vytipovaní jedinci násilně odvlečeni do SSSR k souzení a věznění. Kniha také zmiňuje ty, kteří se na sovětském území ocitli na základě poválečné výměny obyvatelstva. Publikace vznikla ve spolupráci České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů k 100. výročí bolševické revoluce.

Tato výpravná publikace nás zavede do 18 pralesovitých porostů na Šumavě a v Bavorském lese. Texty jsou poutavé a informačně bohaté, doplněné nádhernými barevnými fotografiemi, včetně velkoformátových. Autor upozorňuje, že pralesy nejsou pouze Boubín nebo Žofín, ale celá Šumava skrývá stovky hektarů pralesovitých zbytků, o kterých návštěvníci často ani nevědí. Kniha představuje 14 pralesů v národním parku a CHKO Šumava, Žofínský prales a tři pralesy Národního parku Bavorský les. Čtenáři navštíví známá místa jako Prameny Vltavy, Mokrůvku, Boubín nebo Trojmeznou, ale také méně známé lokality, jako Jezerní skála nad řekou Blanicí nebo Černý les ve vojenském prostoru Boletice. Autor Jan Dvořák zdůrazňuje, že pralesy objevil díky lidem, kteří jim věnovali velkou část svého života a znají je důvěrně. Čtenáři tak získají nejen zážitek z popisu pralesů, ale i nové poznatky o jejich fungování. Důležitou součástí knihy jsou fotografie Tomáše Čamry, které zachycují krásu Šumavy jedinečným způsobem. Díky nim lidé uvidí zajímavá zákoutí šumavských pralesů, panoramatické pohledy i noční fotografie.

Kniha o francouzské divadelní avantgardě a významných osobnostech divadelních reforem. Na náš letitý teatrologický úhor, jímž bylo poznání moderního francouzského divadla, se vydal divadelní historik a teoretik Jan Hyvnar. Navázal tak po více jak 60 letech na stať Francouzská divadelní avantgarda od Jindřicha Honzla a na několik rozběhů šedesátých let. U tématu akcentuje jevy a osobnosti, které měly význam pro divadelní scénu u nás a pro náš vývoj. Je to první ucelený pohled na francouzskou divadelní modernu (naturalismus, symbolismus, Alfred Jarry), avantgardu a její čelné osobnosti (Kartel čtyř režisérů: Jouvet, Dullin, Baty a Pitoëff; dále Apollinaire, futurismus, dadaismus, surrealismus apod.). Přirozené finále knihy pak představuje Artaud a jeho divadlo krutosti. Knihu vítají také odborníci: „První závažný krok k hlubšímu poznání moderního francouzského divadla, které u nás stále zůstává ve stínu divadla ruského a německého.“ (Zdeněk Hořínek v Lidových novinách) – „Jde o počin velmi záslužný, protože prací se dostává pozornosti jednomu z význačných ohnisek vývoje moderního světového divadelnictví, o kterém jsme neměli žádnou sumarizující příručku“. (Eva Šormová v Divadelních novinách)