Martin Kopa Libros

Publikace je komplexním zpracováním problematiky základních, resp. lidských práv. Po uvedení do teorie základních práv, tedy do otázek týkajících se terminologie, původu těchto práv, jejich obsahových specifik, forem působení, i subjektů oprávněných a povinných, se práce dále zabývá interpretačními a aplikačními specifiky základních práv, zejm. otázkami souvisejícími s omezováním těchto práv a standardy přezkumu případných omezení. Prostor je pak věnován i samotnému právnímu zakotvení v pozitivním právu a s tím související vymahatelnosti základních práv, jakož i vnitrostátnímu, mezinárodnímu a evropskému mechanismu právní ochrany. Speciální prostor je věnován ústavní stížnosti a stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. V dalších částech se práce podrobně a strukturovaně věnuje jednotlivým základním právům, počínaje obecným zákazem diskriminace a právem národnostních menšin, přes jednotlivá osobní, politická a hospodářská a sociální práva, až po právo na právní ochranu (spravedlivý proces). Kniha bude sloužit jednak jako učební pomůcka, jednak jako praktický průvodce pro každého, kdo se s problematikou základních práv setkává, zejména ve své profesní praxi.

Předmětem monografie je doktrína prostoru pro uvážení (margin of appreciation). Evropský soud pro lidská práva používá tuto doktrínu při hledání vhodné míry volné úvahy členských států při plnění závazků vyplývajících z Úmluvy a sebeomezení (či intenzity přezkumu) Soudu. Vzhledem k odlišnostem historické, společenské, kulturní, ekonomické a jiné povahy jsou totiž vnitrostátní demokraticky legitimované orgány často v lepší pozici než mezinárodní soudci k poskytnutí náležité ochrany právům a svobodám zaručeným Úmluvou. V tom by jim měl být dán určitý prostor pro volnou úvahu. Soud poté jen přezkoumává, zda zásah či opatření, napadené stížností jednotlivce, spadají do rámce této volné úvahy či nikoliv. Tato doktrína byla ovšem předmětem zdrcující kritiky, protože s ní Evropský soud pro lidská práva nepracoval přehledně a konsistentně. Hlavním cílem této monografie proto bylo zkoumat, jaké faktory dopadají na použití této doktríny, a následně po analýze vztahů mezi nimi normativně zkonstruovat algoritmus, který by Evropský soud pro lidská práva mohl vzít v potaz při aplikaci dané doktríny, aby předešel opakování zmíněné kritiky.

Autor Martin Kopa skoumá v publikaci institut neslučitelnosti funkce soudce s jinými funkcemi a činnostmi a na základě objektivně zjištěných argumentů dochází k tomu, jaká je současná pozice tohoto institutu v českém ústavním řádu a jaké funkce či druh funkcí jsou s pozicí soudce slučitelné, resp. neslučitelné. Přínosem je nejen přehledný teoretický rozbor příslušných pramenů, ale v praktické rovině také jistý návod pro soudce, kterých funkcí a činností by se ve své profesionální kariéře měli vyvarovat, resp. ve kterých funkcích a činnostech naopak mohou působit bez obav. Obsah knihy se dotýká otázek ústavního práva, správního práva, srovnávacího práva a v neposlední řadě také dynamicky se rozvíjející oblasti profesní etiky v oblasti soudnictví.

Komentář vychází z dosavadních ústavněprávních poznatků k problematice lidských práv a základních svobod, jakož i vztahu státu a jednotlivce. V tomto směru akcentuje zejména závěry vyplývající z judikatury Ústavního soudu, včetně judikatury nejnovější, jejíž přehled nabízí. Byť je z tohoto hlediska zaměřen zejména na praktické otázky, zároveň zohledňuje i teoretické zdroje, včetně těch zahraničních. Autoři vesměs na půdě Ústavního soudu působili či působí a zpracovávané problematice se věnují dlouhodobě.

Moot court představuje jednu z tradičních, vyzkoušených, prokazatelně funkčních a oblíbených metod výuky práva. Cílem této příručky je poskytnout metodický základ pro efektivní využití moot courtu ve výuce práva a také dát účastníkům moot courtů základní metodické pokyny pro to, jak v něm uspět. První část příručky má studentům i pedagogům předat základní informace o tom, jak by mělo jejich zapojení do moot courtu vypadat, jak má vypadat písemné podání a jakým způsobem má být ústně prezentována argumentace. Druhá část příručky je určena především koučům moot courtových týmů a pedagogům na právnických fakultách. Obsahuje jednak metodiku pro organizaci moot courtu a jeho zapojení do výuky, ale také konkrétní koučovací techniky nebo postupy pro rozvoj konkrétních dovedností.

Skripta z projektu esf. Neprodejné. Vydané Univerzitou Palackého v Olomouci.