Jan Suk Libros

Exploring the innovative work of Forced Entertainment, this book delves into their unique approach to performance art, emphasizing the concept of immanence. It examines how the company challenges traditional narratives and engages audiences through experimental storytelling and theatrical techniques. The text highlights key performances, the creative process, and the philosophical underpinnings that inform their art, making it a vital resource for understanding contemporary performance practices and the role of art in society.

Umění je jedno. Tradice všech žánrů je ve svých počátcích propojena. Kreativitě umělců se však postupem času vymezovaly a zužovaly hranice mezi jednotlivými formami. Přesto ale byly přesahy vždy lákavé a využívané právě proto, že umění je jedno a vychází z podstaty potřeby člověka sdělovat vnitřní prožitek. Tato kniha prezentuje ty současné žijící autory, jejichž forma sdělení obsahu je v rovinách vyjádření (tedy v rovině slova i v rovině obrazu) umělecky závažná. Zastoupeni jsou např. M. Coufal, R. Erben,B. Jakubčíková, V. Kokolia, L. Kundera, P. Nikl, V. Ondráček, J. Róna, A. Šimotová, J. Švankmajer, V. Třešňák a další.

Jiří Gold patří mezi nejdůležitější a zároveň nejvíc opomíjené autory české poezie po druhé světové válce. Kniha je průřezem celoživotní tvorbou příslušníka silné hiršalovsko-grögerovské generace domácích experimentálních tvůrců konkretistů, ale také básníka-esejisty, jehož úvahy a filosofická tázání jsou nepřetržitě aktuální. Jiří Gold, pro něhož jsou básně „mezerami v mlčení“ (titul výboru z let 1968–85), zcela volně slučuje nespojitelné: bravurně zvládnutý experiment s výsostnou existenciální lyrikou temné metafyzické ražby. Výbor z básnického díla Jiřího Golda Červi železa, rez hlíny je průřezem jednak jeho oficiálně vydanými básnickými knihami, jednak jeho rukopisnými a časopisecky tištěnými texty. Výbor je rozdělený na třináct částí, řazených chronologicky: nikoli podle roku vydání sbírek, ale podle roků vzniku textů, které jsou do sbírek zařazeny. V prvních dvou autorových sbírkách (Nebe jasně zelené, Minotaurus) nejsou texty datovány, proto je v podtitulku kapitoly uveden rok vydání knihy; v následujících osmi sbírkách texty datovány jsou, proto jsou uvedeny roky jejich vzniku. Závěrečný rozhovor s autorem byl publikován v časopise Weles (2007, r. 12, č. 30–31, s. 14–23) a později přetištěn v knize Alena Blažejovská, Radim Kopáč: Popiš mi tu proměnu: rozhovory s básníky (Pulchra, 2010, s. 80–90).

Soubor textů esejisticko-kritické tvorby Jana Suka z let 1996-2004.

Nová kniha významného českého esejisty, básníka a filosofa Jana Suka má podtitul „život umělců“, ačkoli může být vnímána rovněž jako sága nebo freska slavné umělecké rodiny autorova pradědečka Antonína Dvořáka a především dědečka Josefa Suka (1874–1935). Skladatelův příběh slouží jako východisko k polyfonické úvaze o charakteru umělecké tvorby na pozadí doby, která až na výjimky bývá vůči umění a umělcům spíš nepříznivá, nechápavá nebo dokonce lhostejná. Sukův esejistický text se vyznačuje množstvím literárních, hudebních, výtvarných a filosofických paralel i kontrastů vytvářejících barvitou mozaiku osudu českého skladatele, ale postihujících i obecnou charakteristiku údělu tvůrců v přelomové epoše devatenáctého až jednadvacátého století. Sukův básnivý esej není pouhou uměleckou biografií nebo memoárovou knihou. Souznívá s texty věnovanými fenomenologii umění a esenci tvůrčího procesu, jaké kdysi napsali Gaston Bachelard nebo Antonin Artaud. Podobně jako oni také Jan Suk je kritický vůči dnešní společnosti do značné míry rezignující na duchovní a estetické hodnoty. Přesto v knize o „melancholickém století oblaku“ vyslovuje naději v návrat „orfického“ nebo múzického principu čelícího barbarizaci a medializaci současného světa.

Soubor lyrických reflexí básníka, filosofa a esejisty, pocházejícího z hudební rodiny Antonína Dvořáka a Josefa Suka, nabízí poněkud jinou poetiku než jakou čtenáři znají z jeho předchozích básnických svazků (např. Spojené kameny, nebo z knihy Sukových básní a fotografií Petry Růžičkové Tajná schodiště). Tentokrát se jedná o civilně laděné, verbálně úsporné a razantní texty, přinášející vedle zprávy o současném světě také naději "dohlednosti v mlze".

Výbor z poezie Jana Suka. Básně byly vybrány z větších cyklů, které vznikaly v letech 1970 - 2006.

Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy. Jeho analýzy, obsahové, psychologické, estetické i komparativní, mají přesnost Leksellova gama nože a sondy do "záhudbí" jsou vzrušujicím putováním za operními paradigmaty. Přes jistou literárnost, ba snad svým způsobem básnivost, má kniha pevné odborné základy. Hluboké znalosti jsou patrné z každé kapitoly. Kniha V aréně prachu, stínů a večerů nabízí netradiční, jiný pohled, a možnost pochopit osudovost Carmen, Julietty, Salome, Rusalky, Šárky, vztah Tristana a Isoldy nebo Táni a Oněgina. Eseje Jana Suka, geneticky spjatého staletým svorníkem s génii české hudby, jsou ve své vybroušenosti a stylové čistotě vzacným kořením. Je to opus, který čtenáři pomůže lépe pochopit živý svět opery.

Unikátní projekt spojuje fotografické obrazy výtvarnice a básnířky Petry Růžičkové s funerálně-mysteriózní tematikou a básnickými texty od tří významných českých básníků: Jany Štroblové, Vladimíra Křivánka a Jana Suka. Každý obraz je doplněn třemi básnickými variacemi, což vytváří zajímavou konfrontaci mezi obrazovým a literárním pojetím. Tento projekt nabízí unikátní symbiózu výtvarného a literárního přístupu, reflektující současnou filosofii umění, která podporuje vzájemnou prostupnost různých žánrů. Kniha se zaměřuje na průzkum multikulturního prostoru a na setkání různých tvůrčích poetik, což je v českém i světovém umění méně obvyklé. Projekt byl také realizován jako výstava v roce 2009 v Galerii Břehová, s plánem na její putovní charakter. Publikace byla vydána jako výtvarně-básnický bibliofilský tisk v nákladu 333 ručně číslovaných výtisků.