La escritura de Zobel se centró en la pobreza rural de la Martinica colonial, las duras condiciones del sistema de plantaciones y la vida de los pobres de clase trabajadora. Su obra exploró profundamente el sistema colonial y sus impactos, centrándose en las experiencias de los oprimidos. A través de sus novelas y poemas, Zobel capturó la esencia de la vida en las plantaciones y las dificultades, al tiempo que mostraba la fuerza y la resiliencia de quienes las soportaron. Su legado literario continúa a través de sus perspicaces representaciones de la injusticia social y su persistente énfasis en la dignidad humana frente a probabilidades abrumadoras.
Joseph Zobel's semi-autobiographical 1950 novel Black Shack Alley chronicles the coming-of-age of Josae, a young boy in colonial Martinique. This edition features a new foreword by Martinican author Patrick Chamoiseau--
Dějištěm tohoto značnou měrou autobiografického vyprávění černošského autora je ostrov Martinique. Na osudech hlavního hrdiny, černošského chlapce, poznáváme ubohé živoření antillských domorodců, formálně sice zbavených otroctví, jejichž páni však, bílí, "si zachovali všechno to,co mělo připadnout černochovi jako odškodné za útrapy, které snášel v době obchodování s černochy. A tak mohou bez obav černochy dál odstrkovat, podrážet jim nohy, štvát na ně psy, týrat je po žalářích, neboť již déle než století udržují černochy v úmorném hladu a strachu, což obojí však nezpůsobuje rychlou smrt" (str. 293). Chlapcova babička pracuje do úpadu, aby její Jozé nemusil od dětství dřít v "dětských partách" na třtinovém poli. Matka má ruce zkrvavené, než udělá Jozé maturitu. Jozé, citlivý a přemýšlivý, poznal nespravedlnost kolonisačního vykořisťování: nikdy se "nestane krysou", nikdy se neodrodí svému lidu. Ačkoli Zobel "neukazuje svým černým krajanům jasné východisko z koloniál. útlaku", je jeho kniha "bojovnou, vášnivou kritikou vydřidušského panství francouz. kolonisátorů". (Z předml.)