Básnická cesta symbolickým labyrintem architekta Santiniho, slavným poutním místem na Zelené hoře u Žďáru. Více než holdem baroknímu geniu loci je kniha podobenstvím o tvůrčím úsilí, které člověka proměňuje, podobenstvím o duchovní cestě.
Modlitba kamene je drobným skvostem duchovní poezie, inspirovaným podmanivou krásou kamenů.“Duše kamene nemá ústa. Modlitba kamene přebývá v srdci..." píše se v mottu knihy. Básník Jiří Hauber se vciťuje do duše pěti vzácných kamenů - polodrahokamů a nechává je promlouvat ve verších své originální poemy-modlitby. Každá z pěti částí poemy tematizuje jeden polodrahokam: achát, labradorit, mechový opál, sodalit a sagenit (lidově zvaný Venušiny vlasy). Kniha je společným dílem básníka Jiřího Haubera s výtvarným umělcem Oldřichem Hamerou, který text doprovodil pěti barevnými grafickými tisky.
Hauberova poezie dbá o pevný tvar i formální zákonitost. V tomto ohledu vyniká Kabbala poetica minor náročnou kompoziční formou, jejíž složitost není samoúčelná, ale do hloubky rezonuje s tématem poémy. Základní schéma sestává ze tří vzájemně se prostupujících významových vrstev, které jsou v knize typograficky odlišeny. Zatímco téma první vrstvy lze označit jako "královské", druhou vrstvu tvoří gnómické básně, připomínající formou zasvěcovací příkazy udílené adeptovi mistrem. Třetí vrstva sestává z dvaatřiceti zhuštěných básní, svými názvy odkazujících k deseti pračíslům - sefirotám a dvaadvaceti hláskám hebrejské abecedy a svým uspořádáním tvoří schéma kabalistického stromu. Kompoziční forma poémy tak evokuje nejhlubší zákon kabaly, prvotní analogický princip, který ovládá kosmické i přírodní dění stejně jako cesty lidského poznání a duchovního růstu.