Milan Balabán Orden de los libros

"Všechny ženské portréty, o něž se v následujících kapitolkách pokusím, vycházejí ze svědectví a charakteristik biblických. To je spolehlivý základ a podklad našich studií. Nesmíme ovšem opomenout skutečnost, že Bible je kniha historická, nikoli nehistorická šperkovnice idejí. Hebrejská nebo řecká literatura biblických spisů prozrazuje své "dobové pozadí". Biblické zvěstné náčrty jsou obkrouženy orientální mentalitou, která plyne z toho, že Bible je kniha patriarchální. Bibličtí pisatelé tvořili své ženské portréty v dobách, kdy první místo ve společnosti zaujímal muž. Na to narazíme v každé druhé třetí kapitole naší židovské a křesťanské posvátné knihy. ženských obrysů biblických vyprávění (narace), kázání (predikace) i mudroslovných úvah (meditace) si bibličtí vykladači dlouho (po staletí, ba tisíciletí) nevšímali. Vycházeli, téměř automaticky, z principiální podřazenosti a podřízenosti ženy. To pokládali za danost, za něco, co nelze měnit; vždyť je tato druhořadost ženy zakotvena v samotných Písmech. Ještě silněji vyzníval argument, že sám Bůh je "muž" a patriarcha. Pro Milana Balabána je však ženství v Bibli sice jemně, ale zásadně přítomno. Kniha Jímavé portréty biblických žen se snaží jednotlivé ženské postavy Písma, od těch nejznámějších až po bezejmenné služky, otrokyně, či dokonce nevěstky, připomenout, popsat a rozebrat jejich zvěstný význam.

Kniha zaujme hned na první pohled unikátní vazbou se speciální reliéfní ražbou. Publikace je nejen graficky skvěle zpracovaná, ale má co nabídnout i obsahově. Je totiž nabitá ověřenými a mnohdy dosud neznámými fakty. Předkládá čtenáři ucelený přehled toho nejdůležitějšího z prvních sta let působení firmy Baťa v jednotlivých zemích světa a podává také vysvětlení stěžejních témat spjatých s její globální expanzí. Úvodní kapitoly nastiňují vývoj firmy Baťa v souvislostech s celosvětovým děním. Poté následuje soupis a detailní rozbor všech zemí, kde firma působila. Na celkem 276 stranách najdete na 453 obrázků, mezi nimi jsou i některé vůbec prvně publikované. Téměř dvě stě map a tabulek dokresluje výklad a zlepšuje tak přehlednost a orientaci v jednotlivých skutečnostech. Knihu uzavírají kompletní seznamy baťovských sesterských společností a továren.

Monografie popisuje vývoj podnikaní firmy Bata v Jugoslávii od vzniku první prodejny v roce 1919, založení sesterské společnosti v roce 1920, do jejího znárodnění po 2. světové válce. Během tohoto období se firma po složitých začátcích rozvinula v největšího výrobce a prodejce obuvi v Jugoslávii. Je vylíčen vznik a stabilizování firmy v Jugoslávii, budování továrny a továrního města v Borovu, pracovní podmínky a soukromý život v továrním městě, rozkvět podnikání, období 2. světové války a následné znárodnění.

Deníky významného českého hebraisty, evangelického teologa, religionisty a básníka z let 1982–85 přinášejí mimořádně cenné svědectví jak o životě české inteligence v časech normalizace, tak o osobních dramatech svého autora. Milan Balabán byl na začátku normalizace zbaven státního souhlasu k vykonávání duchovní činnosti a dvacet let pracoval v dělnických profesích. Po podpisu Charty 77 žil pod neustálým policejním tlakem. Kniha vydává bezprostřední svědectví o době i o mnoha známých lidech v ní žijících.

Sbírka obsahuje převážně duchovní a meditativní poezii, jejímž obsahem je vztah k lidské existenci a ke světu.

Milan Balabán vbásnil tzv. žalmům stupňů, neboli poutním písním (žalmy 120 - 134) navýsost emocionální podobu. Jeho text tak není v pravém slova smyslu převod, či překlad konvenční hebrejské verze žalmů, které kniha rovněž obsahuje, ale vlastně již samostatná básnická skladba. V osobních, naléhavých textech, propojující autorovu životní zkušenost s poučeností biblisty a jazykového experimentátora, vytvořil jedinečné básnické svědectví o lidském hledání smyslu a vůlí nepoddajně žít s perspektivou a nadějí. Odstraněním nepsaných, ale léty zakonzervovaných a napevno usazených zvyklostí nahlížení na posvátné texty, bořením bariér, rozšiřuje individuální možnosti lidského vnímání v obecné rovině. Dvojjazyčné vydání izraelských poutních písní obsahuje signovaný originální grafický list Jana Steklíka. (Náklad 255 ks).

Kniha se zaměřuje na ženské portréty v Bibli, které zahrnují milovnice, trpitelky, bojovnice a kněžky noci. Autor se opírá o biblická svědectví a charakteristiky, přičemž zdůrazňuje, že Bible je historická kniha, nikoli pouhá sbírka idejí. Hebrejská a řecká literatura biblických spisů odráží své dobové pozadí a orientální mentalitu, která je ovlivněna patriarchálními hodnotami. V době, kdy byly ženy vnímány jako podřízené, bibličtí pisatelé vytvářeli ženské postavy, které často zůstávaly opomíjené v naracích, kázáních a meditacích. Tato podřízenost byla považována za neměnnou danost, zakotvenou v Písmech, a posilována představou Boha jako muže a patriarchální postavy. Milan Balabán však ukazuje, že ženství v Bibli je přítomno, byť jemně, a snaží se přiblížit jednotlivé ženské postavy od nejznámějších po bezejmenné služky, otrokyně a nevěstky. Kniha se zaměřuje na jejich význam a snaží se je připomenout a analyzovat, čímž přispívá k hlubšímu porozumění biblickým ženám a jejich rolím v kontextu svaté literatury.

Domov a bezdomoví i jiné zprávy Kniha profesora teologie a předního českého hebraisty Milana Balabána sestává ze tří samostatných esejů. Úvodní text Domov a bezdomoví nese stejný název jako celý titul. Východiskem autorových úvah o tom, co znamená být doma a kde se plouhá v bezdomoví, jsou zvěstné texty z hebrejské Bible nezývané konvenčně Starý zákon. Toto východisko je pak obsahově dosyceno některými místy novozákonními, neboť i pro toto poselství je objevování nového domova charakteristické.“ Předmětem úvah v druhém eseji Sestoupení do zahrady lásky je nejerotičtější biblická kniha Píseň písní (Šír ha-šírím ašer lišlómó). Je to řada milostných písní o Milém a Milé, případně o jejich přátelských družinách. Ve třetí úvaze Poezie jako cvrlikání pravdy autor upozorňuje, že při odhalování kořenů moderních literatur v Evropě i Americe je nutné alespoň předběžně pozitivně akceptovat některé literatury starověké, například babylonskou, izraelsko-židovskou (na niž navazuje literatura křesťanská) a antickou (tj. řeckou a římskou). Své tvrzení pak dokládá na nejrůznějších příkladech, kdy je moderní literatura přímo vědomě i podvědomě inspirována starými texty.