Tullio Kezich Libros

"Il Libro dei sogni" è un "diario", tenuto da Federico Fellini dalla fine degli anni Sessanta fino all'agosto 1990, in cui il grande regista ha registrato fedelmente i suoi sogni e incubi notturni sotto forma di disegni, o nella sua stessa definizione di "segnacci, appunti affrettati e sgrammaticati". Coloratissimo viaggio negli sterminati territori della fantasia di un genio, questo volume ha aggiunto un fondamentale tassello allo studio dell'esperienza creativa del grande regista. Un libro pubblicato in collaborazione con la Fondazione Fellini di Rimini, in cui le pagine illustrate sono precedute dall'introduzione di Tullio Kezich e seguite da una nota di Vincenzo Mollica, massimi esperti e amici personali del maestro scomparso.

Jedna z největších osobností nejen italské, ale i světové kinematografie, je považován za tvůrce, který otevřel cestu k novému pojetí filmového vyjadřování, a tak ovlivnil příští generace režisérů. Jeho nejslavnější filmy Silnici, Sladký život, 81/2 či Amarcord, ale i Darmošlapy, Cabiriiny noci nebo Satyricon znají diváci všech kontinentů a mezi množstvím cen, jimiž byl jejich tvůrce poctěn, je i několik Oscarů. Už za Felliniho života o něm vycházely stovky článků, kritiky jeho filmů a rozhovory, které poskytoval a v nichž často příslušníky novinářské profese, v níž kdysi sám začínal, záměrně mátl. Tulilo Kezich nabízí kromě zajímavých a dříve nepublikovaných skutečností o životní cestě Federika Felliniho, o vztahu, který ho poutal k jeho ženě Giuliettě Masinové, a zasvěcených komentářů k jeho dílu i pohled do režisérova tajného soukromí. Uvádí přitom na pravou míru pověsti, jimž se velký tvůrce při své slávě a úspěchu nemohl ubránit a které s jemu vlastní bájivou fantazií a smyslem pro humor mnohdy sám přiživoval.

Fellini: Ein Genie ohne Geschichte? Manche Verehrer behaupten, Fellinis Hauptwerk sei Fellini selbst. Tullio Kezich entdeckt und entwirrt dieses Werk, analysiert und beschreibt den Menschen Fellini, die Kunst Fellinis, den Mythos Fellini. Diese leidenschaftliche Biographie autorisiert sich durch den ungewöhnlich intensiven Dialog mit dem genialen Regisseur, durch Enthüllungen in aller Freundschaft, Schilderungen von Besuchen am Drehort, Berichte von gemeinsamen Reisen, durch die profunde Kenntnis der Filme und sorgfältige Nachforschungen in seinem Umfeld, in Bibliotheken und Filmotheken.