Václav Bůžek Libros

Kniha se zabývá rozborem života šlechty u císařského dvora Habsburské monarchie v letech 1526-1740. Publikace obsahuje písemné verze příspěvků přednesených na IV. mezinárodním vědeckém symposiu Šlechta v habsburské monarchii a císařský dvůr (1526-1740), které v Českém Krumlově v říjnu 2001 pořádal Historický ústav Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci s Historische Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Česko-rakouskou komisí historiků a Státním hradem a zámkem v Českém Krumlově.

Poprvé se českému čtenáři dostává všestranný a moderně pojatý globální pohled na úlohu šlechty v raně novověkých českých zemích, zahrnující společenské, politické, hospodářské, náboženské a kulturní souvislosti včetně kultury každodenního života a obohacený o poznatky kulturní antropologie. Provede nás životem šlechtice od kolébky do hrobu, ukáže politickou i hospodářskou roli šlechty v tehdejší společnosti, přiblíží šlechtický dvůr i život na šlechtickém sídle, osvětlí vztahy mezi šlechtou a poddanými i místo šlechty v lokální, regionální, zemské a dvorské rovině politického systému.

Životní styl a kultura pozdně renesančních a manýristických dvorů posledních Rožmberků a pánů z Hradce.

Pestrá mozaika vztahů nejen v Království českém, ale i v celé Evropě. Kapitoly se zaměřují na intimní prostor Rožmberků za dveřmi soukromých komnat, na svět veřejný, na každodennost jejich šlechtických přátel i na život poddaných na jejich panství.

Životní příběh synovce posledních Rožmberků historiků Václava Bůžka a Pavla Krále a historika umění Ondřeje Jakubce je netradičním pokusem o biografii šlechtice přelomu 16. a 17. století. Životní osudy i myšlenkový svět Jana Zrinského (1565-1612), syna jednoho z nejznámějších uherských vojevůdců v době válek s Turky, dvořana Rudolfa II. a dědice části rožmberského majetku na jihu Čech, jsou rekonstruovány na základě písemných, ikonografických a hmotných pramenů. Vedle hospodářských účtů, seznamů hostů, vyprávěcích pramenů a zlomkovitě dochované korespondence šlo zejména o výtvarnou výzdobu někdejší tabulnice na hradě Rožmberk a Zrinského náhrobek ve Vyšším Brodě. V nich se mimo jiné zrcadlí svatební symbolika, dobový pohled na život a smrt člověka i prostředky vytváření paměti a osobní reprezentace, které zastřešuje koncept ctnostného života Jana Zrinského jako křesťanského bojovníka. Podobný přístup, který umožní poučeným i laickým návštěvníkům zámeckých sídel pochopit promyšlenou symboliku jejich ikonografických programů i rozměry intelektuálního světa jejich majitelů, se nabízí například u Kratochvíle Viléma z Rožmberka, Jindřichova Hradce Jáchyma z Hradce či Telče Zachariáše z Hradce.

Kolektiv téměř dvou desítek autorů se na příkladu lidských typů a osudů ze 16. a 17. století pokusil překročit častá mlčení středověkých pramenů a prostřednictvím detailních, opět esejisticky pojatých sond vykreslit každodenní život raného novověku. Jednotliví autoři přitom sledují základní sociologické aspekty, jež odrážejí nejnovější historiografické představy a diskuse o předmoderním světě.

Jedná se o syntézu dějin společnosti českých zemí v 16.-18. století. Předmětem zkoumání týmu předních českých historiků se stal panovnický dvůr, šlechta, duchovenstvo, měšťané, venkované a okrajové společnosti. Čtenáři je tak předkládán obraz společnosti českých zemích v celé jeho pestré šíři, a nikoliv jen z pohledu jedné vrstvy.

Kniha o architektuře, typické pro raný středověk.