Michaela Hrubá Libros

Kniha nabízí shrnutí sociálních, hospodářských a kulturních aspektů těžby kovů v českém Krušnohoří. Jednotlivé kapitoly se věnují vzniku a vývoji horních měst od 14. do 16. století. Plastický obraz historie Krušnohoří doplňují kapitoly např. k dějinám místních cechů či medailérství. Speciální pozornost je věnována sakrálním památkám v kontextu reformace a následné rekatolizace. Osudy vybraných památek a uměleckých děl, výstižně dokládajících bohatou a pestrou historii kdysi významného regionu Čech, jsou sledovány až do druhé poloviny 20. století, kdy řada z nich podlehla zániku v důsledku těžby hnědého uhlí a na ni navázaných provozů.

V severozápadních Čechách se dochoval pozoruhodný soubor oltářních retáblů či jednotlivých deskových obrazů z let 1340–1550. Převážná většina z nich pochází z období pozdní gotiky a raného novověku, kdy v Čechách vládla dynastie Jagellonců a Ferdinand I. Habsburský. Toto bohatství uměleckých děl bylo následkem hospodářského vzmachu severozápadních Čech, především však těžby a zpracování kovů v Krušnohoří. Autor monografie Jan Royt ve spolupráci s historičkou Michaelou Hrubou a historičkou umění Magdalénou Nespěšnou Hamsíkovou seznamuje čtenáře s vývojem deskové malby v severozápadních Čechách a v Sasku v kontextu historického a náboženského vývoje na tomto území. Jednotlivé památky jsou podrobně představeny formou katalogových hesel, doprovázených barevnými reprodukcemi.

Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru česko- saského Krušnohoří na prahu raného novověku.

podtitul: výstava k 700. výročí narození Karla IV. : 6.5.-30.10.2016, Jízdárna teplického zámku

Exil v českých dějinách raného novověku: sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5.-6. listopadu 1998.

18. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR. Tyto knihy čtenářům umožňují nahlédnout nejen do historie, ale i současnosti podnikání v jednotlivých regionech ČR. První část, historickou, zpracovávají regionální historici, pracovníci muzeí a archivů a rovněž poučení laici, jimž je historie celoživotním koníčkem. Právě takoví lidé mohou napsat čtivě, zajímavě a populární formou o dějinných událostech, jež přispívaly k utváření podnikatelského prostředí v příslušné lokalitě, jakož i o společnostech, firmách a drobných živnostnících, kteří v daném kraji v průběhu času působili a zasloužili se o jeho rozvoj. Druhou část tvoří profily současných podnikatelských subjektů, které v knižní podobě představují trvalou hodnotu a jejichž výpověď bude mít smysl i pro nadcházející generace.

Kniha Michaely Hrubé je věnována problematice každodenního života žen v českých městech raného novověku v 16. a 17. století. Autorka v ní zkoumá právní a hospodářské postavení měšťanek, jejich materiální zabezpečení či proměnlivé pozice v rámci měšťanské rodiny. Podnětným způsobem se zamýšlí i nad jednotlivými fázemi ženského života, nad ženskou svobodou projevující se ve svobodném nakládání s majetkem či v podobě možnosti vést soudní pře a chránit před soudem svůj majetek i svoji čest.

M. Hrubá je autorkou pasáží o českých dějinách, V. Drška o dějinách světových.Druhý díl ze čtyřdílné řady učebnic dějepisu pro 2. stupeň ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií se věnuje období středověku a raného novověku, tedy od r. 476 do r. 1648. Celá dějepisná řada zachovává stejnou strukturu předností je srozumitelný jazyk, členěný, nikoliv rozptýlený text, hierarchizace textu na hlavní a nadstandardní části, funkční začlenění obrázků, dostatečné množství přehledných map a didaktický aparát