Jako kabinet kuriozit může působit historie tak exaktní vědy, jakou je medicína. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit. Smysl léčebných postupů osvícenských lékařů spočíval ve vyvolání projevů podobných nemoci, již bylo třeba léčit. Pouštění žilou se tak…
Vznik a vývoj konsiliární literatury na příkladech francouzských, italských a německých představitelů medicíny. Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta a lékařovu radu na léčebný postup. Konsiliární literatura byla v 16. století běžnou součástí praxe mnohých významných lékařů a dnes je neprávem opomíjeným pramenem k dějinám medicíny. Tato skutečnost je doložena na prozkoumání obsahu dvaceti dvou sbírek konsilií patnácti vybraných lékařů, jejichž pacienti trpěli jednou z nejděsivějších chorob raného novověku — „francouzskou nemocí“, jíž je v knize věnována zvláštní pozornost.