Michal Huvar Orden de los libros (cronológico)

Výbor cestopisných próz legendárního cestovatele. Unikátní texty doplněné fotografiemi provedou čtenáře téměř všemi světadíly. První, exilové vydání. Uspořádala a k vydání připravila Olga Svejkovská. Předmluva Vlasta Vrázová. Doslov Pavel Ort. Grafická úprava Věra Držmíšková.

Knižní vydání výboru písňových textů jednoho z nejlepších českých hudebních klaunů a písničkářských „mudrlantů“ je okořeněné reportáží z turné Pepy Nose, které se uskutečnilo s francouzským hudebníkem Damienem Ribou v roce 2007. Dvacet pět textů je plných sarkasmu a ironie. Knížka je i bohatě vybavena fotografickou dokumentací a v neposlední řadě četnými ilustracemi na téma Pepa Nos z rukou mladých výtvarníků.

Pokus o monografický portrét klasika českého realismu, novináře, literárního kritika, historika a romanopisce Jana Herbena (1857–1936) zachycuje jeho soukromý i tvůrčí život v kapitolách o dětství, středoškolských a vysokoškolských studiích, dráze novinářské a spisovatelské. Čtyřem stěžejním knihám Jana Herbena (Moravské obrázky, Slovácké děti, Na dědině a Do třetího a čtvrtého pokolení) se autorky věnují podrobněji. Vydáno k 150.

Úvodní díl Spisů, které vyšly ve 20. letech minulého století a jsou pro dnešního čtenáře prakticky nedostupné, pojímá veškerou Gellnerovu poezii, k ní přiřazuje málo známou básnickou pozůstalost a překlady. František Gellner byl představitelem osamocené revolty, výsledkem byla ironie a hořce výsměšný postoj ke společnosti, někdy až provokativní. Zpočátku se vysmíval měšťáckým ideálům, morálce a šosáctví. Později ironickým postojem zastíral bolest zklamaného srdce a v básních sílila touha po citu a lásce, smutek přecházel v tesknou melancholii. Jeho poezie je dodnes hojně čtena a hudebně zpracovávána, za všechny jmenujme skupinu Katapult nebo písničkáře Pepu Nose.

Opětovné vydání písniček a knížky shrnující 33 divadelních sezón je poctou legendárnímu divadlu poezie z Břeclavi, které nastřádalo za tu dobu nemálo působivých písniček. Téměř všechny vycházejí v remastrované podobě, doplněny knihou bohatě vyzdobenou fotografiemi (plných 40 stran!) a ukázkami z her a inscenací. 1989). Výpravou a obsahem nemá titul v žádné české prodejní síti obdoby a je na tuzemské poměry něčím zcela ojedinělým a nevídaným. Limitované edice tvoří z titulu už dopředu velevzácné zboží.

Na rok 2004 připadly hned dvě výročí Karla Kryla: 3. 3. uplynulo 10 let od jeho předčasné smrti a 12. 4. by pro změnu oslavil šedesátiny. Podnes znovu vycházejí stará alba, nadále s řadou chybných údajů. Ze všech tří důvodů mělo tudíž smysl nové, rozšířené vydání knížky, která byla v tištěné verzi záhy několikrát rozebrána. Připomíná Kryla jako písničkáře a básníka, sběrnou metodou materiálů odhaluje mýty, omyly a scestná tvrzení, která jsou s ním spojována. Přináší zatím nejucelenější pohled na jeho písničkářskou tvorbu. I proto je nepostradatelným titulem pro všechny milovníky Krylových písniček. Podle názoru kritiky se jedná o dosud nejlepší krylovskou encyklopedií, jaká kdy vyšla.

Po stopách Hanzelky a Zikmunda. Druhé, upravené vydání úspěšného prvního dílu z řady cestopisů, v nichž autor cíleně putuje ve stopách slavné dvojice, Hanzelky a Zikmunda, rozmlouvá s oběma cestovateli na dálku prostřednictvím úryvků a citací z jejich díla Afrika snů a skutečnosti, porovnává život tehdy a dnes. Mezi 60 fotografiemi jsou i tzv. srovnávací, které autor podle předlohy H+Z nafotil ze stejných míst jako jeho předchůdci. Položené vedle sebe vybízejí k zajímavým srovnáním. Obsahuje dvojnásobný počet fotografií, devět videí, mapy, informace o zemích severní Afriky, zvukový archiv, cestovatelský test, profily Hanzelky a Zikmunda a mnohá další překvapení.

Dosud stále jediná česká folková monografie se zaobírá osobností Pavla Žalmana Lohonky. S podporou výpovědi více než třiceti osobností sleduje jeho osobní i umělecký život na pozadí dějin folku u nás i ve světě. Součástí knihy jsou i tři obsáhlé rozhovory s aktérem a jeho téměř neznámá tvorba pohádková a básnická. Titul doplňují i vzácné fotografie z písničkářova archivu.

Třináct rozhovorů s předními osobnostmi kultury, z nichž některé již nežijí (a proto jde rázem o cenná svědectví), je doplněno krátkými poeticky trefnými postřehy. Autor zpovídá Dana Bártu, Danielu Fischerovou, Josefa Hiršala, Miroslava Holuba, Jaroslava Hutku, Martu Kubišovou, Vladimíra Mertu, Bolka Polívku, Kamilu Sojkovou, Jana Šmída, Jarmilu Šulákovou, Jiřího Veselského a Wanastowi Vjecy. „Autor nenechává rozhovory sklouznout do magazínovosti. Zajímá jej přesah, rozpor i souvislost – ať už třeba mezi uměním a byznysem nebo bývalou totalitou a současným butikovým kapitalismem,“ napsala o nich svého času recenzentka deníku Rovnost.