Eva Doležalová Orden de los libros (cronológico)

Spojení dvora a církve vyvolává rozporuplné dojmy, přesto nejlépe vystihuje minulost. Světský dvůr vládce, jako prostor pro elitu, vznikal v těsných kontaktech s církví. Muži dvora a církve tvořili pilíře společnosti a pořádku, přičemž jejich světský život plynul vedle duchovního života zasvěcených službě Bohu. Klérus, který se pohyboval na světských dvorech, měl významnou roli a byl na úrovni nobility. Vzdělanci byli součástí diplomacie doma i v zahraničí, a kanceláře vladařů se hemžily psacími potřebami a archiváliemi. Duchovenstvo zajišťovalo různé služby, jako jsou zpovědi, křty, manželství a poslední pomazání, a hrálo klíčovou roli při důležitých událostech v životě vládnoucích rodin. Světský a duchovní svět se na panovnickém dvoře prolínaly, ať už v běžných dnech, nebo během slavností. Křty, biřmování, sňatky a korunovace se neobešly bez duchovních. Kapitoly knihy se však zaměřují na každodenní život a architekturu, a vyhýbají se dvorským ceremoniím, které byly již zpracovány v předchozích svazcích. Tímto způsobem se představují situace z běžného života a výjevy z každodenního prostoru.

Spoluautoři: Robert Šimůnek, Jaroslav Boubín, Josef Žemlička.

Doprovodná publikace ke stejnojmenné trvalé expozici v Husově domě v německé Kostnici. Publikace přináší katalogový přehled exponátů stejnojmenné stálé výstavy v Husově domě v německé Kostnici, která byla instalována k 600. výročí upálení Jana Husa, a v textové části se v rozšířené podobě věnuje tématům souvisejícím s vystavenými předměty. Texty jsou uspořádány do dvou tematických okruhů: Husův život a dílo a Husův odkaz a tradice. Knihu uzavírá krátká antologie teologických textů a dopisů Jana Husa.

Doprovodná publikace ke stejnojmenné trvalé expozici v Husově domě v německé Kostnici. Publikace přináší katalogový přehled exponátů stejnojmenné stálé výstavy v Husově domě v německé Kostnici, která byla instalována k 600. výročí upálení Jana Husa, a v textové části se v rozšířené podobě věnuje tématům souvisejícím s vystavenými předměty. Texty jsou uspořádány do dvou tematických okruhů: Husův život a dílo a Husův odkaz a tradice. Knihu uzavírá krátká antologie teologických textů a dopisů Jana Husa.

Publikace shrnuje všechny dochované doklady o životě židovských komunit na území Čech a Moravy od historických počátků až do roku 1347, tj. do nástupu Karla IV. na český trůn. Úvodní studie předkládá prvotní komentář a syntézu shromážděných pramenů.

Publikace ukazuje židovské komunity středoevropských měst z mnoha úhlů pohledu. Dozvídáme se o jejich usídlování, vztazích k panovníkovi, novém osídlování míst, odkud byli vypuzeni, o finančním podnikání, ale také o kultuře, rabínské literatuře, každodenním životě, jazyku, pohřbívání a vztazích ke křesťanské většině. Jednotlivé kapitoly představují výsledky původního výzkumu dochovaných literárních i hmotných pramenů.

Elegantní v plátně vázaný diář s lunárními texty na každý den a bohatými přílohami. Vhodný do kapsy i kabelky.

Kniha Best Photographers VII je již sedmým pokračováním oblíbené série, představující čtenářům dílo uznávaných současných fotografů z různých koutů světa. Tento díl je neméně zajímavý než díly předchozí. Vznikl za spolupráce s deseti vybranými světovými fotografy. Zatímco litevský klasik Rimaldas Vikšraitis tvoří naturalistické cykly zaměřené na život na litevském postsovětském venkově, Dina Bova (izraelská fotografka a držitelka Grand Prix z Nikon International Photo Contest 2013) se věnuje atmosférickému surrealismu. Rozdílné přístupy a tedy i pestrost celé sbírky zdobí i práce mladého polského fotografa Marcina Owczarka - filosoficky hloubavé fotografické rozpravy nad světem budoucnosti, člověkem a stroji. A Zdeněk Thoma, jediný český autor zahrnutý v této publikaci, zase ohromí čtenáře svými cestovatelsko-fotografickými dobrodružstvími, když se za hluboké totality v sedmdesátých letech vydal autostopem do Japonska... Výběr Best Photographers VII je pestrý a různorodý, aby potěšil každého milovníka fotografie a představil mu to nejzajímavější ze současné světové fotografické scény.

Sborník z vědecké konference konané u příležitosti 60. výročí založení Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.

Kolektivní monografie Figurace paměti analyzuje způsoby, jimiž se obyvatelé českých zemí v minulých dvou stoletích vztahovali k postavě Jana Amose Komenského. Kolektivní, resp. sociální paměť chápe jako rozsáhlý soubor kulturních praxí, s jejichž pomocí společenství generují významy, organizují svou historickou zkušenost, vytvářejí si představy o sobě, a zajišťují tak současně i svou kontinuitu a koherenci. Práce vychází z konceptu „míst paměti“, jak jej v polovině 80. let 20. století založil Pierre Nora, reflektuje však i zásadní posuny, jichž tento koncept doznal v rámci paměťových studií během následujících desetiletí. Kniha je vybavena barevnou obrazovou přílohou (16 str.) a třemi rejstříky.

Nové rozšířené vydání oblíbeného atlasu v ruském jazyce – kompletní překlad.

Publikace přináší široké spektrum pohledů na vývoj vztahů mezi úsilím o reformu západní křesťanské církve a emancipací nacionálního vědomí od vrcholného středověku až na práh nové doby, se zvláštním přihlédnutím ke střední a středovýchodní Evropě. Oba tyto vývojové proudy se vzájemně podmiňovaly a podněcovaly. Některá hnutí výrazně ovlivnila nejen vývoj zemí, ve kterých vznikla, ale i země sousední. Ve zvláště pozoruhodných případech se pak jejich vliv projevil i na velkou vzdálenost. Příkladem je ohlas díla Jana Viklefa v českém prostředí nebo o něco pozdější vliv husitství (v kladném i záporném smyslu) na dění v prostoru středovýchodní Evropy. Tyto a podobné trendy vývoje vedly v pozdějších létech k formování moderního národního vědomí a náboženské tolerance v novověké společnosti, což je v knize dokumentováno na příkladech, vzatých převážně ze střední Evropy, ale pro kontrast i ze Severní Ameriky 17. století.

Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu, publikaci editují Petr Meduna a Eva Doležalová. První část se zaměřuje na střetávání křesťanství a pohanských kultů, historii staveb a jejich zakladatelů. Druhá část se věnuje klášterům, zatímco závěrečný oddíl představuje svět středověkých světců, církevních hodnostářů a předmětů. Kniha usiluje o nové porozumění životu středověké společnosti a snaží se oživit historii prostřednictvím živých postav. Téma křesťanství a jeho vlivu na evropskou společnost, včetně střetávání s jinými kulturami, zůstává stále aktuální a inspirativní pro další diskuse. Při posvěcení kostela v podhradí se kníže a biskup sešli k obědu. Kníže byl informován o odnětí správy hradu, na což správce reagoval slovy, že kostel mu kníže odníti nemůže. Christianizace středoevropského prostoru začala dlouho před misí Cyrila a Metoděje, což dokládají archeologické nálezy, sakrální stavby a písemné památky. Historické bádání na jejich základě mapuje formování diecézí, vznik kostelů, roli zeměpána a šlechty a prosazování církevní autonomie.

Události v českých zemích v 15. století zásadně ovlivnily střední Evropu, přičemž jim předcházel dlouhodobý vývoj. Zaznamenává se mravní úpadek církve a nadměrný počet kleriků, přičemž církevní prostředí se snažilo o obnovu. Krize církve se odráží v církevních pramenech, jako jsou seznamy kandidátů kněžského svěcení. Pramen Liber ordinationum cleri z let 1395-1416, publikovaný Antonínem Podlahou v roce 1922, obsahuje seznamy uchazečů o svěcení, které autorka zpracovala do databáze. Ta umožňuje systematické využití záznamů a porovnání jmen svěcenců, jejich otců a míst původu s dnešními názvy. Zaznamenává se především nižší svěcení, přičemž některé diecéze vykazují neobvyklé počty kandidátů. Doba mezi akolytou a vyšším svěcením se lišila, přičemž většina akolytů se vyššího svěcení nikdy nedočkala. Srovnání jmen ukazuje trendy obliby českých světců. Zpracovány jsou také záznamy o graduovaných svěcencích z nečeských diecézí. Výsledky srovnávají českou praxi s anglickou, přičemž se ukazuje, že v předhusitských Čechách bylo více vysvěcených akolytů a přístup ke svěcení nebyl regulován. Anglická praxe prezentace titulů se lišila a mohla přispět k tlumení nespokojenosti chudých kleriků, což v Čechách chybělo.

Sborník 49 historických esejů představuje texty širokého okruhu přátel, kolegů a žáků profesora Josefa Žemličky. Nepodařilo se (a ani to nebylo snahou editorů) vytvořit úzce monotematický svazek. Jednotícím námětem jsou dějiny středověku v širokém smyslu i jejich novodobá odezva (například středověk ve filmu či v beletrii). Oslavence, jenž sám nedávno naturalisticky drsnou středověkou detektivkou Kukatova zpověď zabrousil i do hájemství krásné literatury, jistě potěší, že jedním z nich je kontrafaktuální zamyšlení, co by se možná stalo, kdyby poslední Přemyslovec olomoucký atentát přežil.

Die im Mai 2004 in Příbram (Tschechische Republik) veranstaltete Tagung war ein interdisziplinäres Projekt unter Beteiligung von Historikern, Kunsthistorikern, Volkskundlern, Archäologen und Theologen. Ziel war es, das Wallfahrtswesen in seinen historischen Veränderungen im europäischen Vergleich vom Frühmittelalter bis in die Gegenwart zu erfassen, wobei die jüngere tschechische Forschung einen Schwerpunkt bildet. The conference, which took place in Příbram (Czech Republic) in May 2004, was an interdisciplinary project attended by historians, art historians, folklorists, archaeologists and theologians. It was intended to describe pilgrimage in its historic changes in the European comparison from the early Middle Ages to the present. Emphasis was put on the younger Czech research.

Dvacet předních českých a polských medievalistů v této knize předkládá dvacet originálních průhledů do pestrého světa středověku, jeho rituálů (korunovací, pohřbů, slavnostních příchodů do měst, skládání lenních slibů), zvyků, imaginací a každodenní reality i všudypřítomného zázračna. Čtenář může jejich prostřednictvím vstoupit do nitra středověkého kláštera, účastnit se panovnických reprezentací, nechat se unášet snem Karla IV., účastnit se pohřbu jeho děda, začíst se do vidění sv. Brigity či se ponořit do tajů svatovítské mozaiky.

Sborník vychází při příležitosti životního jubilea významného českého historika a archiváře prof. Dr. Ivana Hlaváčka.