Práce je syntetickou interpretací těchto filosofických témat: týká se morálního fundování metafyziky a specifické povahy poznání v Kantově praktické filosofii, problému estetické a teleologické soudnosti ve vztahu k základní problematice Kantovy filosofie, otázky charakteru "faktu rozumu" a jeho místa v Kantově etické koncepci a Bolzanovy a Brentanovy teorie základů etiky.
Svazek z ediční řady Parva philosophica navazuje na předchozí autorovy studie věnující se především etické problematice. Autor se zde zabývá zejména problémem, zda může současná ekologická tématika, zvláště pak ekologická etika, aktualizovat některé stránky klasické materiální hodnotové etiky, formované M. Schelerem a N. Hartmannem a dále rozvíjené některými u nás málo známými osobnostmi.
Kniha se věnuje tématu vztahu univerzálního a partikulárního, který je jedním z charakteristických rysů etického díla významné filosofky Ágnes Hellerové. Hellerová je bývalou členkou marxistické „budapešťské školy“, žačkou Györgyho Lukácse, která od roku 1977 žila a pracovala v Austrálii a poté v USA. Po revolučních událostech ve střední Evropě se v roce 1989 vrátila do Maďarska, kde pokračuje ve filosofické práci i ve společenské kritice. Kniha dokládá, jak Hellerová ve vývoji své etické koncepce klade stále větší důraz na pluralizaci způsobů realizace individuálního étosu.
Kniha se zaměřuje na významné dějinněfilosofické pokusy o zformulování univerzalistické koncepce etiky. Analyzuje hodnotovou etiku, Brentanovu školu, Patočkovo pojetí duchovního člověka apod., a to vše v souvislosti s postulátem nepodmíněné platnosti lidských práv. Z pohledu obecné etické a axiologické problematiky se rovněž zabývá diskurzem probíhajícím v současné ekologické filosofii. Klade si otázku, zda a do jaké míry je možné univerzální principy základních lidských práv uplatnit v dnešním multikulturním světě s jeho rozpornými hodnotovými preferencemi a mocenskými konflikty.
Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejména odpovědnosti morální. Erazim Kohák, Dagmar Smreková, Zuzana Palovičová, Vlastimil Hála a Rudolf Kolářský si v knize kladou následující otázky: V čem dnes spočívá morální odpovědnost? Jak lze stanovit současné hranice mezi odpovědností a neodpovědností? Jak chápat reciprocitu odpovědnosti? Je možné připsat člověku odpovědnost za činy, jichž se sám nedopustil? Jaké jsou praktické důsledky teoretické aktivity člověka? Jsme odpovědni pouze vůči sobě a vůči druhým lidem, nebo také vůči všemu živému a vůči Zemi samé? Jaký je vztah etiky, která vychází z problematiky odpovědnosti, k filosofii životního prostředí?
Kniha předkládá filosofické rozbory krize životního prostředí. Upozorňuje, že už od šedesátých let minulého století analýzy stavu životního prostředí dosvědčují, že naše civilizace pustoší Zemi způsobem, jaký nemá v dějinách obdoby - ve stoupající míře ohrožuje přírodní systémy, na nichž závisí obyvatelnost Země. Lidstvo se stalo globální geologickou silou. V tomto smyslu je oprávněné označovat současnou geologickou epochu jako antropocén. Publikace se zaměřuje jak na teoretické, tak praktické souvislosti krize životního prostředí, jež se vyostřila v posledních letech zejména v důsledku globální změny klimatu, která může mít katastrofální důsledky.
