Jiří Večerník Orden de los libros

Publikace hledá odpovědi na některé závažné otázky týkající se českého trhu práce z hlediska vlivu vzdělání, dovedností, sociálního původu a sociopsychologických charakteristik na příjem a socioekonomický status zaměstnání jedinců. Práce autorského týmu se zaměřila i na objasnění mzdových rozdílů mezi muži a ženami s různým stupněm dosaženého vzdělání, na změny v postavení pracovníků po ekonomické krizi v době oživení trhu práce, na míru pracovní autonomie v jejich zaměstnání a na vliv kvalifikačního nesouladu na pracovní mobilitu zaměstnanců. V neposlední řadě ukázala současnou míru spokojenosti jedinců s prací a životem obecně. Pokusila se argumentovat souvislost mezi těmito hodnoceními a vyvodit, jaké aspekty práce a zaměstnání Češi preferují a jsou pro ně žádoucí, a které z nich už se v jejich současném zaměstnání naplňují. Průvodní přílohy nabízejí k tématu bohatý dokladový materiál v podobě tabulek, grafů a jiných výstupů ze statistických výzkumů i mezinárodních srovnání.

Sociologická studie zabývající se otázkami ekonomické a sociální nerovnosti v České republice. In the Czech public and professional discourse, there is a strong rhetoric of a rooted egalitarianism of the society. This study thus traces various objective and subjective dimensions of socio-economic inequality in an attempt to examine the validity of this rhetoric. It uses various data on levels and trends in earnings, household income and living conditions in the Czech Republic in comparison with other European countries. The study examines data provided by the Czech Statistical Office, databases and publications of the European Commission, Eurostat, the OECD, and other institutions. In addition, own calculations based on data from the EU-SILC survey and comparative sociological surveys are presented. The data are arranged in such a way that it is always clear what position the Czech Republic occupies in a European ranking. In fact, Czech society is not the most equal in earnings, nor in the economic situation of its households. Although the country ranks among societies with low social inequality, Czechs are not ‘so exceptional’ in their objective economic equality, nor are they extraordinarily egalitarian in their attitudes.

V návaznosti na studii autorů „Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské ukazatele“ tato studie přináší souhrnný pohled na výdělky osob, příjmy domácností, přerozdělovací toky, majetkové rozdíly a hospodaření rodin, a to jednak ve vývoji v ČR a jednak ve srovnání s evropskými zeměmi. Zabývá se rovněž vnímánímnerovnosti a středostavovskou identitou. K tomu využívá široké palety statistických a sociologických dat, zčásti pocházejících z evropských a světových databází a zčásti z vlastních výpočtů na základě individuálních dat komparativních výzkumů. Data jsou prezentována hlavně v grafech ukazujících pozici ČR na evropských žebříčcích. Výsledky zpochybňují obecné názory o výjimečné rovnosti v naší zemi a specificky českém rovnostářství. Česká společnost není už „nejrovnější“ ani ve výdělcích, ani v situaci domácností. Není ani výjimečně rovnostářskou v různých postojích týkajících se nerovnosti.

he study aims to analytically interlink the optics of individuals and households and focus on their demographic and socio-economic behaviour since 1989 in the Czech Republic, and compare these observations with other EU countries, primarily those of Central Eastern Europe (CEE). The fields covered are family formation and life trajectories, earnings disparities and income inequality, the situation of self-employed and family businesses, and religion affiliation of individuals and households. Vladimir Benacek, Eva Michalikova, Martina Mysikova, Olga Nesporova, Zdenek R. Nespor, Jiri Vecernik

Examines developments between 1989 and 2008 in the areas of employment, social policies, earnings, income inequalities and social structure, with a focus on the situation of the middle class, pensioners and the poor. Comments on new socio-economic values relating to work and consumption.