Jiří Hoppe Libros

In 1968, Josef Koudelka was a 30-year-old acclaimed theater photographer who had never made pictures of a news event. That all changed on the night of August 21, when Warsaw Pact tanks invaded the city of Prague, ending the short-lived political liberalization in Czechoslovakia that came to be known as the Prague Spring. Koudelka had returned home the day before from photographing gypsies in Romania. In the midst of the turmoil of the Soviet-led invasion, he took a series of photographs which were miraculously smuggled out of the country. A year after they reached New York, Magnum Photos distributed the images credited to "an unknown Czech photographer" to avoid reprisals. The intensity and significance of the images earned the still-anonymous photographer the Robert Capa Award. Sixteen years would pass before Koudelka could safely acknowledge authorship. Forty years after the invasion, this impressive monograph features nearly 250 of these searing images—most of them published here for the first time—personally selected by Koudelka from his extensive archive. Interspersed with the images are press and propaganda quotations from the time, also selected by Koudelka, alongside a text by three Czech historians. Though the images gathered in this remarkable publication document a specific historical event, their transformative quality still resonates.

Jiří Hoppe se ve své práci o pražském jaru 1968 zaměřil na tři významné společensko- politické aktivity občanů, které směřovaly proti mocenskému monopolu komunistické strany a k obnově pluralitní demokracie. Šlo jednak o pokus obnovit sociální demokracii jako tradiční politickou stranu, dále o snahu lidí stojících zcela mimo stávající politické struktury ustavit nějakou základnu pro svou veřejnou aktivitu v podobě Klubu angažovaných nestraníků a konečně o úsilí bývalých politických vězňů založit organizaci, která by se zpočátku zaměřila především na rehabilitace, Klub 231. Mnozí budou při četbě knihy překvapeni skutečnými postoji populárních představitelů socia­lismu s lidskou tváří - Dubčeka, Smrkovského, Kriegla, Mlynáře a dalších. Jiří Hoppe je však nehodnotí, ve svém čtivém líčení nechává promlouvat fakta, dokumenty a archiválie. A čtenář, kterému se dostane nevšedního čtenářského zážitku, si úsudek může vytvořit sám.

Katalog k výstavě o dějinách sdružení bývalých politických vězňů K-231

Autoři v knize představují dílčí výsledky bádání o čtyřech mezioborových vědeckých týmech, které v 60. letech minulého století významně ovlivňovaly jak společenskovědní prostředí, tak státní a politickou moc v Československu: tým pro teoretické problémy plánovitého řízení národního hospodářství (vedoucí Ota Šik), tým pro společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce (Radovan Richta), tým pro výzkum vertikální sociální diferenciace československé společnosti (Pavel Machonin), tým pro rozvoj demokracie a politického systému naší společnosti (Zdeněk Mlynář). U jejich zrodu stála zejména snaha zajistit rychlejší zvyšování životní a civilizační úrovně tím, že se vytvoří a rozvinou originální československé prorůstové koncepce.

Výběr z dobové publicistiky. Dobové publicistické texty přibližují průběh Pražského jara 1968.

Bibliografie vydaná při příležitosti 45. výročí pražského jara obsahuje soupis tematických textů české, slovenské a zahraniční provenience vydaných v letech 1967–2013 a je uvedena přehledovou studií Jiřího Hoppeho. Soupis je členěn do dvou oddílů (do roku 1989, resp. po roce 1990), obsahuje 2120 bibliografických záznamů a je opatřen jmenným i názvovým rejstříkem.

Dobová levice litovala, že pokus nasadit socialismu lidskou tvář skončil pod pásy tanků. Historik sice nemůže spekulovat, co by tento experiment přinesl, i tak je ovšem látka roku 1968 natolik bohatá, že vydá na celý svazek Velkých dějin zemí Koruny české. Klíčových momentů, které příběh „osmašedesátého“ ženou vpřed, je mnoho: dva měsíce trvá odcházení Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka, propuká Šejnova aféra, zaniká cenzura a vládnoucí strana ztrácí moc nad médii. Vzniká Akční program KSČ a krystalizují parametry nově vznikajícího politického systému, pootevírají se hranice na Západ, překotně se vyostřují československo-sovětské vztahy. Devatenáctý svazek Velkých dějin sleduje, jak se demokratizační proces z podstatné části vymyká stranické kontrole, vedení státu bojuje za reformu na dvou frontách – doma a v socialistickém táboře – a nakonec čelí invazi, únosu do Moskvy a brutálnímu nátlaku „spojenců“. Autor hodnotí obsah tzv. moskevského protokolu a důsledky podpisu československé reprezentace. Zajímá ho však i to, jak na tyto dramatické události reagoval Západ.