Táňa Smolková Libros

Tradiční svátky představují příležitost k pochopení a prožití zvyků a obyčejů, a zároveň cestu k harmonizaci osobnosti. Rok se skládá nejen z pracovních dnů, ale také z dní svátků, které nám přinesla minulost a tradice. Mezi tyto svátky patří ADVENT, VÁNOCE, MASOPUST, VELIKONOCE, LETNICE, SVATOJÁNSKÝ ČAS, VÁCLAVSKÉ SLAVNOSTI a SVATOMARTINSKÉ DNY. Každý z nich je spojen s jinou roční dobou a přírodními cykly, které naši předkové oslavovali různými obyčeji a obřady, vyjadřujícími úctu k přírodnímu a duchovnímu řádu. Jejich život byl naplněn harmonií, po které mnozí z nás touží v dnešním hektickém světě. Cesta k této harmonii začíná v dětství, jak praví stará moudrost. Tradiční svátky jsou jednou z nejlepších příležitostí k dosažení přirozené harmonie. Mgr. Táňa Smolková sdílí své zkušenosti z práce s dětmi v mateřské škole, kde společně prožívali radost z tradičních zvyků. Na základě svých zážitků vytvořila knížku, která inspiruje všechny, jimž záleží na zdravém vývoji dětí. S jejími radami můžeme oslavit každý svátek různými hrami, písničkami a tvořivými činnostmi, čímž obohatíme život a duši našich dětí.

Kniha rozhovorů se zakladatelkou první waldorfské školky v Čechách Táňou Smolkovou otevírá stěžejní témata výchovy malých dětí z pohledu waldorfské pedagogiky, jako je vnímání domova, slavení slavností nebo čtení a význam pohádek. Dotýká se ale i obecnějších otázek, kterých se člověk při výchově dotýká a které souvisejíse svobodou, strachem, ale třeba i i s vlastním stářím. Kniha je určena nejen rodičům a vychovatelům malých či větších dětí, ale každému, pro koho je hledání přirozenou a nezbytnou součástí života.

Mgr. Táňa Smolková ve své publikaci shrnuje své zkušenosti z pedagogického působení: objasňuje filozofii a cíle waldorfské pedagogiky, popisuje metody práce s dětmi podle jejích zásad a poskytuje množství praktických rad, jež lze s prospěchem využít ve všech typech mateřských škol. Dětství patří k nejvýznamnějším obdobím lidského vývoje, poznamenává charakter člověka a jeho chování a předznamenává jeho život na celou dobu. Od kvality dětství se později odvíjí kvalita života v dospělosti. Cestou k dosažení této kvality je výchova – v rodině a ve škole. Výchova v souvislosti se vzděláním rozhodně usměrňuje proces formování osobnosti a svým cílem a obsahem je nezbytnou kategorií společenského života. Je cestou k produkci a reprodukci hmotných a duchovních hodnot. Metody výchovy mohou mít různé podoby, tak jak je reprezentují různé pedagogické směry.

Cesta od lilie k růži vylíčená v této publikaci je cestou výchovnou a určenou vychovatelům. Cesta trvá rok a poutník čtenář na ní absolvuje sedm zastavení. Tato zastavení jsou umístěna do svátečních období v pořadí, v jakém během roku přicházejí: Advent, Vánoce až po Masopust, Velikonoce, Letnice, svátky sv. Jana Křtitele, sv. Václava a sv. Michaela a nakonec svátek sv. Martina. Vnáší kulturní tradici tyto svátky v sobě nesou bohaté duchovní a mravní dědictví křesťanských ideálů. Kulminuje v nich atmosféra harmonie a porozumění, soucítění a lásky k bližnímu. Zkušená pedagožka Mgr. Táňa Smolková, propagátorka waldorfského pojetí pedagogiky, je zvolila jako zdroje inspirace pro koncept výchovy dětí a to nikoliv k obvyklému obrazu konzumního průměru, ale ve svébytné, intelektuálně svrchované a emočně vybavené osobnosti. V sugestivním výkladu promítá duchovní symboliku do obrazů přírodních dějů a na jejich základě formuluje postulát výchovy sebevýchovou, tedy účinného působení vlastním příkladem. Dospělý vychovatel podle ní má dítě formovat nikoliv direktivně, ale maximální a ohleduplnou podporou přirozeného a nenásilného rozvíjení jeho vlastních dispozic. Být mu příkladem a podporovat rozvoj přirozených vloh a schopností, z nichž vyrůstá vyrovnaná osobnost nadaná rozumem a citem. Slovesné kvality autorčina textu umocňují imaginativní fotografické kreace Vlasty Fišrové.