Julius Evola Orden de los libros

Doktrína probuzení je Evolovo slavné pojednání o nejranějším buddhismu.Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola (1898–1974) v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti. Označuje jej za učení vyhrazené pro elity, přičemž jeho pozdější podobu náboženství přístupného každému považuje za úpadkovou. Tvrdí, že jádro buddhismu je metafyzické a iniciační, takže jakákoli interpretace buddhismu coby pouhého moralismu stojícího na soucitu, humanitarismu a utíkání před životem je veskrze plytká, profánní a povrchní.Evola prohlašuje původní buddhismus za doktrínu, jež plně odpovídá vnitřnímu rozpoložení kasty kšatrijů čili válečníků. Tito válečníci hrdinně neulpívají na ničem z tohoto ani žádného jiného světa, dokonce ani na samotné ideji „odpoutání“. Zabývá se především praktickou stránkou buddhismu, jeho propracovaným systémem askeze a svůj výklad opírá zásadně jenom o nejstarší buddhistické texty. Tvrdí, že techniky oproštění lze snadno oddělit od zbytku Buddhovy nauky, takže jich ve svém každodenním životě mohou využít i nebuddhisté.

Western civilisation needs a complete overhaul or it will fall apart one day or another. It has realised the most complete perversion of any rational order of things. Reign of matter, of gold, of machine, of number, it no longer possesses breath, or liberty, or light. The West has lost the sense of command and obedience. It has lost the sense of Action and of Contemplation. It has lost the sense of hierarchy, of spiritual power, of man-gods. It no longer knows nature. It is no longer, for Western man, a living body made of symbols, of gods and ritual gestures – a splendid cosmos, in which man moves freely, like a microcosm within the macrocosm: it has on the contrary decayed to an opaque and fatal exteriority, the mystery of which profane sciences seek to ignore by means of their little laws and their little hypotheses. The West no longer knows Wisdom: it no longer knows the majestic silence of those who have mastered themselves, the bright calm of the seers, the superb solar reality of those in whom the idea has become blood, life and power. Wisdom has been supplanted by the rhetoric of ‘philosophy’ and ‘culture’, the reign of teachers, of journalists, of sportsmen; of plans, of programs and of proclamations. It has succumbed to sentimental, religious, humanitarian contamination, and the race of men of fine words who run around madly exalting ‘Becoming’ and ‘experience’, because silence and contemplation frighten them.

Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není – jak se obvykle tvrdí – prožít „opravdovou slast“. Tantrické „překonání předsudků“ nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry. To i mnohem víc alespoň tvrdí tato kniha, která se ostře vymezuje proti konzumnímu duchovnu. Naopak, říká, cílem tantry je překonat lidská omezení, zapálit se vnitřním plamenem a zakusit stav božství a nesmrtelnosti. 2. vydání - byl doplněn rejstřík.

Authentic initiatic practices, rituals, and wisdom collected by the UR Group

A bold critique of the spiritual schools, philosophies, and mystical teachers of the 20th century

Julius Evola (1898-1974) patří mezi vůdčí esoteriky a antimodernisty 20. století. V posmrtně vydané sbírce esejí s názvem Metafyzika války, z nichž většina byla napsána ve třicátých a čtyřicátých letech, se zabývá válkou, smrtí a vítězstvím z duchovní a heroické perspektivy. Aby prokázal univerzálnost náboženského přístupu válečníků k boji, poukazuje na příklady ze staroseverských, védských, římských, perských, islámských, křižáckých a jiných tradicí, které dosvědčují nadkulturní pojetí války coby možnosti duchovního osvobození a cesty Boží. Válečnictví jakožto stezku činu považuje za stejně hodnotnou a přinášející nemenší duchovní plody jako stezka rozjímání, která je vlastní mystikům, devocionalitě a meditaci. Věnuje pozornost také moderní, masové a technologické válce, jakož i tehdejší militarizaci společnosti a dalším souvisícím otázkám, kde však převážně přebírá hledisko své země a doby, tj. Mussoliniho Itálie. Text Metafyziky války je opatřen poznámkami překladatelů a redakce, jakož i předmluvou stavící tyto eseje jak do kontextu doby a místa jejich vzniku, tak i do celku autorova myslitelského díla a komplexu filosoficko-esoterické školy integrálního tradicionalismu. V předmluvě je učiněn pokus o jasné odlišení prvků dobové ideologie, jimž se Evola ve zde sesbíraných esejích žel nedokázal vyhnout, od přínosného a nadčasového jádra jeho pojetí duchovního rozměru válečné zkušenosti.

"Yoga der Urkraft" präsentiert Evolas "Tantra-Buch" erstmals auf Deutsch und enthüllt die Ursprünge des Kundaliniyoga. Es beleuchtet den Tantrismus als komplexe, faszinierende Lebensauffassung, die Geduld und Ausdauer erfordert. Evolas Ansatz betont die weibliche Macht und bietet eine tiefere Perspektive auf Yoga, fernab westlicher Vereinfachungen.

Authentic initiatic practices, rituals, and wisdom collected by the UR Group

Tantra nemůže být záminkou pro radovánky. Jejím cílem není – jak se obvykle tvrdí – prožít „opravdovou slast“. Tantrické „překonání předsudků“ nesmí vést k požitkářství a ani uctívání ženského principu není cílem, ale jen nástrojem tantry. To i mnohem víc alespoň tvrdí tato kniha, která se ostře vymezuje proti konzumnímu duchovnu. Naopak, říká, cílem tantry je překonat lidská omezení, zapálit se vnitřním plamenem a zakusit stav božství a nesmrtelnosti.

Exploring a wide range of philosophical and religious traditions, the essays delve into the profound connections between Eastern and Western thought. Julius Evola examines diverse subjects such as Hinduism, Buddhism, Taoism, and Existentialism, while engaging with influential thinkers like René Guénon and Martin Heidegger. His analysis goes beyond mere comparisons, aiming to reveal a shared foundational Tradition that underpins various spiritual paths. The work invites readers to reflect on the deeper unity of human experience across cultures and philosophies.