John Holmwood Libros

Talcott Parsons, a pivotal figure in 20th-century sociology, is recognized for his complex and often contentious theoretical framework, which has drawn both admiration and criticism. Despite being compared to luminaries like Weber and Durkheim, his work is frequently perceived as challenging and obscure. This book delves into his contributions, aiming to clarify misconceptions and highlight the significance of his theories within the sociological landscape.

Modern society emerged in the context of European colonialism and empire. So, too, did a distinctively modern social theory, laying the basis for most social theorising ever since. Yet colonialism and empire are absent from the conceptual understandings of modern society, which are organised instead around ideas of nation state and capitalist economy. Gurminder K. Bhambra and John Holmwood address this absence by examining the role of colonialism in the development of modern society and the legacies it has bequeathed. Beginning with a consideration of the role of colonialism and empire in the formation of social theory from Hobbes to Hegel, the authors go on to focus on the work of Tocqueville, Marx, Weber, Durkheim and Du Bois. As well as unpicking critical omissions and misrepresentations, the chapters discuss the places where colonialism is acknowledged and discussed – albeit inadequately – by these founding figures; and we come to see what this fresh rereading has to offer and why it matters. This inspiring and insightful book argues for a reconstruction of social theory that should lead to a better understanding of contemporary social thought, its limitations, and its wider possibilities.

The book explores the significant yet overlooked contributions of sociologist Herbert Adolphus Miller, who was a pioneering critic of eugenics and a staunch advocate for racial equality during the Jim Crow era. A close associate of W.E.B. Du Bois, Miller challenged assimilationist immigration policies and championed multiculturalism. His activism included support for global self-determination and involvement in various civil rights movements, while also critiquing imperialism. His political stance led to his dismissal from Ohio State University due to opposition from the Ku Klux Klan.

Kniha je výjimečným příspěvkem do debat o povaze moderní společnosti. Svým zaměřením na opomíjené souvislosti vzniku a rozvoje moderní sociologie jako nástroje výkladu moderní společnosti reaguje na současné proměny sociologické agendy a na nové výzvy spojené s voláním po začlenění perspektiv, jež byly v dosavadním kánonu opomíjeny. Výchozí teze celé knihy se opírá o přesvědčení, že je do okruhu zájmů sociologie, který byl historicky spojen s otázkami třídy, genderu a sexuality, nezbytné začlenit otázky koloniální „moci“ a imperiální nadvlády.Velkou předností této knihy je skutečnost, že v reakci na volání po „dekolonizaci“ sociologického kurikula tyto jevy pouze nepřidává do stávajícího sociologického repertoáru. Klade si za cíl celkovou rekonstrukci „moderní sociální teorie“ prostřednictvím výkladu autorů, kteří stojí za celou „konstrukcí“ moderní sociologie. Jednotlivé kapitoly, kriticky rozebírající dílo od Hobbese a Hegela po Tocquevilla, Marxe, Webera, Durkheima a Du Boise, nejsou dalším učebnicovým výkladem těchto klíčových myslitelů, kterých je na knižním trhu nespočet.Otázky související s kolonialismem a impériem se zde stávají součástí systematického výkladu, jenž proměňuje dosavadní pojmový aparát moderní sociální teorie, který se dosud opíral o formativní koncepty jako národní stát a kapitalistická ekonomie. Zcela zřetelně tedy nejde o dějiny sociologie, nýbrž o svébytný argumentační pokus o rekonstrukci sociologické tradice, jenž je souměřitelný s tou ambicí, s níž autoři jako Habermas, Giddens nebo Bourdieu vydávali v osmdesátých letech své velké teoretické výklady vývoje společnosti. Jakkoli jde o ambiciózní příspěvek k výkladům moderní společnosti, zaměření na souvislosti, které jsou dnes atraktivní nejen akademicky, dělají knihu velmi čtivou a lákavou nejen pro úzký okruh sociálních vědců nebo jen studentů sociologie.Kniha po svém vydání vyvolala velký zájem čtenářského publika i velký ohlas v akademické veřejnosti. Autoři uspořádali přednáškové turné, jež je zaznamenáno na řadě volně dostupných videí představujících jak hlavní teze knihy, tak i detailnější analýzy jednotlivých aspektů výkladu.Pro české prostředí a české publikum je překlad knihy jednak systematickým uvedením do problémů souvisejících s kolonialismem a impériem, jednak vysoce aktuální kontextualizací myšlenek velkých sociologických myslitelů. Je rovněž vítaným obeznámením s nejnovější tematizací agendy sociální teorie a obecně výkladů vývoje společnosti. Nepochybně jde také o ukázku proměny současné sociologické argumentace, v níž se dostávají ke slovu mnohé dosud opomíjené problémy koloniální a imperiální dominance.

Kniha představuje výběr z textů významného britského sociologa, jejichž sjednocujícím motivem je otázka povahy sociologického vědění. Je rozdělena do dvou částí: první obsahuje texty, které se zaměřují na vývoj sociologického myšlení, druhá podává kritický výklad proměn současné akademické kultury. Ukazuje se zde, nakolik jsou aktuální problémy sociologie jakožto vědy spjaté s problémy současné společnosti. Originalita knihy spočívá v systematickém promýšlení vztahu sociologie–veřejnost jednak v širším rámci teoretických myšlenek, jednak v konfrontaci s dnešními nároky reforem vědy, výzkumu a vzdělávání. Je také skvělou ukázkou budování teoretické argumentace v sociologii.