Pierre Bouretz Libros

The book explores its profound impact across various disciplines such as religious studies, literary criticism, philosophy of history, political theory, and Jewish studies. It prompts scholars to reevaluate and reconsider the intellectual advancements of the last century, encouraging a fresh perspective on historical developments and their implications in contemporary thought.

Autor v sérii devíti rozsáhlých esejů interpretuje myšlenkový vývoj významných židovských myslitelů 20. století s důrazem na otázky týkající se židovské identity: zjevení a zákon, naděje a spása, úcta k jinakosti a zákaz zobrazování. Tematické rozpětí sahá od novo­kantovského systematika H. Cohena přes filosofickou theologii F. Rosenzweiga či M. Bubera, svébytný marxismus W. Benjamina či E. Blocha, kabalistická zkoumání G. Scholema či politickou filo­sofii L. Strausse až po úvahy nedávno zesnulých filosofů H. Jonase a E. Lévinase. Kniha vyšla ve třech, samostatně neprodejných svazcích. 376, 392 a 388 stran.

Autor v sérii devíti rozsáhlých esejů interpretuje myšlenkový vývoj významných židovských myslitelů 20. století s důrazem na otázky týkající se židovské identity: zjevení a zákon, naděje a spása, úcta k jinakosti a zákaz zobrazování. Tematické rozpětí sahá od novo­kantovského systematika H. Cohena přes filosofickou theologii F. Rosenzweiga či M. Bubera, svébytný marxismus W. Benjamina či E. Blocha, kabalistická zkoumání G. Scholema či politickou filo­sofii L. Strausse až po úvahy nedávno zesnulých filosofů H. Jonase a E. Lévinase. Kniha vyšla ve třech, samostatně neprodejných svazcích. 376, 392 a 388 stran.

Autor v sérii devíti rozsáhlých esejů interpretuje myšlenkový vývoj významných židovských myslitelů 20. století s důrazem na otázky týkající se židovské identity: zjevení a zákon, naděje a spása, úcta k jinakosti a zákaz zobrazování. Tematické rozpětí sahá od novo­kantovského systematika H. Cohena přes filosofickou theologii F. Rosenzweiga či M. Bubera, svébytný marxismus W. Benjamina či E. Blocha, kabalistická zkoumání G. Scholema či politickou filo­sofii L. Strausse až po úvahy nedávno zesnulých filosofů H. Jonase a E. Lévinase. Kniha vyšla ve třech, samostatně neprodejných svazcích. 376, 392 a 388 stran.

Au commencement, il y a, chez Weber, une méthode : tirant argument de la mort des prophéties religieuses, philosophiques et politiques, il cherche avant tout les faits pour comprendre et les causes pour expliquer le concept de civilisation, son histoire et son destin. L'architecture de l'oeuvre dévoile cette intention profonde. Relevant le défi de Hegel et de sa Phénoménologie de l'esprit, Weber prétend reconstruire l'univers de l'action en traçant les liens entre l'individu et l'institution, afin de connaître les formes de la liberté. Son projet peut alors se lire comme le dernier programme de l'idéalisme allemand. Mais, en dessinant le trajet d'une histoire universelle comme procès de la rationalisation et du désenchantement, il rompt avec les idéaux d'émancipation des Lumières et jette sur le siècle un jour crépusculaire, reflet d'une fascination nietzschéenne pour les éclats ou le vide.Nul n'était plus conscient que lui des paradoxes du politique, de cette expérience de l'État et du droit qui veut effacer la violence de l'ordre des relations humaines sans parvenir toutefois à rendre compte de l'expérience du mal. De là viennent et la trajectoire et la tonalité de son oeuvre, forme typique d'une conscience tragique du siècle, douée d'une extraordinaire capacité d'anticipation mais qui se déchire et s'abandonne à son propre déchirement.Quelque chose comme la conscience malheureuse de l'Europe au XXᵉ siècle.