Jan Al Saheb Libros

Publikace představuje výsledek dlouholetého výzkumu Petra Majera z Československé obce legionářské a archivního výzkumu Muzea Těšínska. Prokázal, že z Těšínska pocházelo nejméně 841 československých legionářů, což zásadně mění pohled na účast zdejších obyvatel na formování československého státu. Katalog je obohacen o vybrané příběhy, které přibližují cestu legionářů do československého zahraničního vojska, jejich dramatické osudy na frontách první světové války a často strastiplné návraty domů. Osobní zápisky z legionářských deníků přinášejí cenné pohledy na jejich zkušenosti. Původně jednotné území Těšínska bylo v roce 1920 rozděleno státní hranicí, přičemž starobylý Těšín a východní polovina této významné české korunní země se staly součástí Polska. V době, kdy legionáři vstupovali do legií, však platily původní zemské hranice. Katalog tak zahrnuje jména legionářů z obcí a měst na dnešním českém i polském území. Čtenáři ocení dobovou administrativní mapu s vyznačením původních hranic Těšínska a další texty ilustrující složité sociální, jazykové a národnostní poměry. Kniha je doplněna četnými dobovými fotografiemi a pohlednicemi, včetně jmenného a místního rejstříku.

Náplní práce je analýza územního, správního, hospodářsko-ekonomického a náboženského vývoje hukvaldského panství v kontextu tzv. mensálních a komorních statků olomouckého biskupství v předbělohorském období (1553–1619). Nezbytná kontextualizace vývoje nejrozlehlejší z přímých biskupských držav přitom umožila interpretaci základního hypotetického konstruktu o vzájemné provázanosti jednotlivých mensálních a komorních panství olomouckého biskupství ve všech zkoumaných aspektech. Analýza a kontextualizace historického vývoje hukvaldského panství přitom vytyčenou hypotézu v plné míře potvrzují.

Publikace pojednávající o historii obce Třanovice.

Publikace byla vydána Muzeem Těšínska ve spolupráci s Klubem českých turistů k 90. výročí otevření turistické chaty na Prašivé. Poskytuje přehled základních informací o tomto významném beskydském vrcholu v širších souvislostech. Představeny jsou přírodní poměry, valašská kolonizace, poutní kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé, počátky organizované turistiky na Těšínsku, okolnosti výstavby chaty na Prašivé a její další osudy, nechybí prezentace současné činnosti Moravskoslezské oblasti KČT.

Kniha mapuje problematiku konfesně podmíněné imigrace tajných nekatolíků z Moravy na Těšínsko před rokem 1781 i další vzájemné vazby mezi nekatolíky z obou zemí. Vzhledem k odlišným okolnostem mocenskopolitického vývoje v průběhu 17. a 18. století reprezentovalo Těšínsko na rozdíl od Moravy zemi s relativním stupněm náboženské svobody, což lze označit za základní determinant vazeb, které si během sledovaného období moravští nekatolíci (zejména z Valašska) vůči Těšínsku vytvářeli. Publikace je koncipována jako vědecká edice vybraných písemných pramenů k uvedené problematice (s. 72–181), které předchází rozsáhlá úvodní studie (s. 7–71). Neodmyslitelnou součástí prvního oddílu knihy je bohatá kvalitní ikonografie.