Petr Třešňák Libros

31. svazek edice Fototorst. Jan Reich (* 1942) je pokračovatelem české fotografické tradice spojené se jménem Josefa Sudka. V počátcích se věnoval zátiší, portrétu i dokumentu. Vytvořil cyklus portrétů cirkusáků a sérii mometek Paříže. Od 70. let se přiklání k fotografování venkovské a městské krajiny. Fascinuje ho svět mizejících pražských periferií i vesnických tradic, dlouhá léta dokumentuje krajinu Sedlčanska, jež se stala jeho druhým domovem. Pracuje se starými velkoformátovými fotoaparáty, jeho doménou je hledání smysluplných hodnot ukrytých v krajině, lidských sídlech i setkáních. Jeho kniha Bohemia, oceněná cenou Magnesia litera, mapuje významné domácí historické a architektonické památky.

Kniha manželů Třešňákových vypráví příběh výchovy dcery s autismem spojeným s mentální retardací a vážnými projevy chování. Není primárně svědectvím o autismu, ale spíše o hledání rovnováhy v extrémně náročné životní situaci a vnitřním vyrovnávání se s narozením postiženého dítěte. Rodiče dnes čtrnáctileté Dorotky čtivou formou reflektují vnitřní proměnu, kterou jim roky nepřetržité péče přinesly, zachycují kouzelné momenty života s atypickým dítětem i děsivá dramata jeho neklidu a sebepoškozování. Text, v něž se prolíná perspektiva otce a matky, střídá vyprávění o každodenních situacích s psychologickou a spirituální reflexí.

Kniha vypráví neznámý příběh dvou žen s intelektovým postižením, které zbytečně zemřely v důsledku nevhodně nastaveného systému podpory v českém zdravotnictví a zařízeních sociální péče. Dorota Šandorová byla zabita profesionálním pečovatelem, Věra Musilová se udusila během dlouhodobého omezení v psychiatrické léčebně. Na příbězích těchto žen autor ukazuje, proč česká společnost nerozumí lidem s tzv. náročným chováním a dramaticky porušuje jejich práva. Vyznění však není temné ani bezvýchodné. Skrze optiku zvláštního chování a reakce okolí na něj nahlíží autor obecnější rysy lidské povahy a zákonitosti fungování společenských systémů. Kniha je nejen mementem zapomenutých a zbytečných obětí, ale také čtivou a dobrodružnou reflexí lidské přirozenosti, vyprávěnou z perspektivy jejích krajních projevů.