Jan Kober Orden de los libros (cronológico)

Kolektivní monografie se snaží přiblížit období prvních zhruba šesti let Československé republiky (1918–?1925) prostřednictvím kapitol o mužích a ženách ve své době sice vlivných či pozoruhodných, avšak dnes buď téměř zcela, anebo převážně zapomenutých. Jde jak o lidi, kteří nový stát aktivně budovali, tak o ty, již byli vůči němu kritičtí a prosazovali státní projekt odlišný od představ tvůrců republiky. Třicet pět studií ukazuje tyto osobnosti zabývající se právem, vzděláváním, veřejným zdravotnictvím či sociální politikou zejména ve vztahu k danému období, ovšem zasazuje je do širšího časového horizontu. Zvlášť osobitě v knize vystupují především příslušníci generací let šedesátých, sedmdesátých a zčásti i osmdesátých, které se výrazně uplatnily v době vzniku státu. Kniha, určená odborné i široké čtenářské veřejnosti, přináší množství nových a málo známých informací a poskytuje podněty k dalšímu přemýšlení o společenském dění na počátku Československé republiky a o úloze jednotlivců v něm. Ačkoli autoři nepovažují Československo za projekt, který by byl v dobových souvislostech unikátní, chápou jej i na základě životopisů aktérů vystupujících v tomto svazku jako počin pozoruhodný.

Třetí svazek kolektivní monografie Počátky Československé republiky se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje tři základní okruhy témat, jež se týkají společenské změny. První část se zabývá různými aspekty zrovnoprávnění a emancipace, počínaje proměnami vztahu církví a státu, odstraňováním pozůstatků stavovské společnosti a konče postavením národnostních menšin a změnami postavení žen. Druhá část se zaměřuje na kontinuitu a diskontinuitu v oblasti školství a osvěty. Ve poslední části nazvané Symboly – sebepojetí – vizuální kultura kniha přibližuje téma nezbytného vyrovnání se s minulostí, ale i proces definování nových hodnot. Publikace může dobře posloužit zájemcům o toto důležité období našich dějin, od kterého nás dělí již století.

Kolektivní monografie přináší příspěvky o výrazné účasti právníků ve společnosti nově vzniklého státu. Některé kapitoly se zaměřují na Slovensko, kde bylo třeba vytvářet nové personální struktury v soudnictví a státní správě. Založení Univerzity Komenského v Bratislavě položilo základy pro slovenskou právní vědu a rozvoj právního pojmosloví. Další příspěvky reflektují důležité právní reformy, jako sjednocení předlitavské a zalitavské právní oblasti Československa, na kterém se intenzivně pracovalo od 20. let, a reformy v oblasti státní služby či úpravy týkající se pracovní doby. Kapitoly se také věnují méně známým aspektům meziválečného života, jako je advokacie, soudní rozhodování a otázky nadvýroby právníků. Problematiku „republiky právníků“ doplňují unikátní dobové fotografie. Při příležitosti výročí vzniku Československé republiky se konala mezioborová konference, která zmapovala stav poznání o meziválečném Československu s důrazem na jeho vznik a 20. léta. Tato konference inspirovala vznik šesti kolektivních monografií, které jsou určeny nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti a vycházejí v jednotné úpravě.

Druhý svazek kolektivní monografie Počátky Československé republiky se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje čtyři zásadní okruhy témat, jež se týkají utváření politického systému a politické kultury, volebního práva, státní správy a samosprávy v prvních letech republiky, právní reformy a vzniku obou ústav a konečně konsolidace státu z hlediska postavení národnostních menšin i utváření armády a bezpečnostních složek. Široce pojaté dílo se v jednotlivých částech zaměřuje nikoli jen na popis státních institucí či jednotlivé právní reformy, ale zabývá se také některými praktickými důsledky, které pro občany reformní změny znamenaly. Může dobře posloužit zájemcům o tuto důležitou etapu našich dějin, od které nás dělí již století.

Jaký byl svět před sto lety? Poutavě jej může současným čtenářům přiblížit výbor důležitých a zajímavých historických dokumentů z počátečních let první republiky (1918-1925). Na rozdíl od jiných antologií, soustřeďujících se především na 'významné dokumenty' politických čiprávních dějin, usiluje tento výbor o širší záběr od politiky přes kulturu a společenský život, od textů vážných a oficiálních až po nevážné texty satiry a persifláže, od úředních záznamů až po fikci, ukázky z poezie a prózy. Obsahuje některé texty známé i řadu těch již zapomenutých, od doby svého vzniku znovu netištěných. Historické texty jsou doplněny stručnými úvody, jež je zasazují do dobových souvislostí, podrobnými vysvětlivkami méně známých pojmů a dobových reálií i odkazem na související dokumenty ve výboru.

Rozsáhlá kolektivní monografie Utváření republiky přibližuje nejširším skupinám čtenářů dramatickou dobu počátků nového státu a jeho etablování, a to včetně ovládnutí území s převahou obyvatelstva německé národnosti – a věnuje se rovněž vývoji na Slovensku a na Těšínsku. Některé texty se zabývají také policejním aparátem nové republiky a dalšími důležitými otázkami spojenými například s národnostními nebo náboženskými menšinami. Stejně jako v ostatních svazcích této řady jsou součástí jednotlivých kapitol rovněž zajímavá vyobrazení.

Kolektivní monografie se věnuje otázce skupinového aktérství v období první republiky, především jejích počátečních let. Ve společnosti, která byla poměrně silně zájmově, národnostně a politicky stratifikována, hráli skupinoví aktéři velmi výraznou úlohu ujasňování a formulace skupinových zájmů a snah o jejich prosazování na různých úrovních společenského systému. Kapitoly této monografie přibližují okruhy jednotlivých významnějších skupin aktérů od politických stran přes církve i bezvěrecká hnutí, legionářská sdružení, družstva či tělovýchovné a jiné spolky až po některé společenské skupiny.

Kolektivní monografie Republika mezi rovností, růzností a jednotou přináší kapitoly, jež nejširším skupinám čtenářů přibližují problematiku sociálních a náboženských otázek nového československého státu. Několik studií se věnuje postavení žen po roce 1918 a aktivitám některých jejich spolků, dobovému společenskému konfliktu ohledně problematiky potratů a ochrany proti početí a v neposlední řadě snahám o odtrestnění vztahů lidí stejného pohlaví a odbourání jejich společenské příhany. Další skupina příspěvků se zabývá náboženskými otázkami, mj. významným tématem vzniku tzv. národních církví, různými úhly pohledu a východisky názorů na náboženské záležitosti či postavením římskokatolické církve i evangelických církví v nové republice.

Kniha přináší edici zapomenuté práce českého ústavního právníka Vratislava Kalouska (1883–1936), v meziválečném období působícího jako vysoký úředník ministerstva vnitra. Autor srovnává po první světové válce nově vzniklé ústavy sousedních republik – Československa, Německa, Polska a Rakouska. Studie byla napsána nedlouho po přijetí těchto ústav, a představuje tak jeden z prvních rozsáhlejších textů o nich a zároveň i jejich zajímavou reflexi pohledem počátku 20. let. Její autor poukazuje na řadu obdobných řešení a kriticky zkoumá a vysvětluje odlišné prvky regulace. Některé nově přijaté zahraniční ústavy Kalousek ve své době rovněž přeložil do češtiny a publikoval je, aby je lépe zpřístupnil domácím zájemcům. Překlady pojednávaných ústav a dále i Kalouskův překlad pruské ústavy tvoří přílohu edice. Kniha je doplněna životopisnou studií, stručně přibližující osudy jejího dnes pozapomenutého autora.

Skupina českých a slovenských ústavů obou akademií věd a univerzitních fakult uspořádala rozsáhlou mezioborovou konferenci Na prahu nové doby, jež se na průřezových tématech snažila zmapovat současný stav poznání o meziválečném Československu s důrazem na jeho vznik a na období 20. let dvacátého století. Setkání se stalo podnětem pro napsání šesti monografií, vycházejících postupně v jednotné grafické úpravě a přitažlivých nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro široké skupiny čtenářů. Kolektivní monografie Republika v pohybu přináší texty přibližující čtenářům problematiku technického a hospodářského rozvoje v meziválečném období. Počátky a východiska tohoto bouřlivého vývoje osvětluje příspěvek o právní regulaci hospodářské oblasti. Jedním z klíčových procesů meziválečného období bylo rozsáhlé pokračování a prohloubení elektrifikace. Podobně se další pojednání věnují též situaci v oblasti železnic a dotváření železniční infrastruktury, vzestupu automobilové dopravy a silniční infrastruktury. Tehdejší „republiku v pohybu“ dokumentují dobové fotografie.