Vincent Hložník Libros

Povesti a báje Štefana Žáryho dokazujú, že aj staré básnické formy môžu zasvietiť novým svetlom, ak ich vyspelý a citlivý básnik prispôsobí svojim myšlienkam.

Moderní pohádka o putování holčičky Žofky pohádkovou říší a jejím hledání ztracené víly

Čínský literát Pchu Sung-ling (1640-1715), zvaný "kronikář podivných příběhů", proslul ve své době (dynastie Ming) jako uznávaný autor básnických sbírek i divadelních her. Nesmrtelnou slávu si však získal obsáhlou sbírkou krátkých příběhů nazvanou Záznamy o podivném ze Studovny klábosení. Naše Zkazky jsou výborem z této sbírky. Původní středověký žánr "zápisků" (pi-ťi) Pchu Sung-ling obohatil o narativní složku a vytvořil fantastickou povídku psanou vytříbeným klasickým jazykem bohatým na literární a historické narážky, které vytvářejí síť odkazů ke známým starším textům a přinášejí do podtextu povídek nepřímé hodnocení, ironický komentář či skrytý druhý smysl. Čtenář zde najde horor, detektivku i snové příběhy o upírech, liškách a jiných nadpřirozených zjeveních. Ty autor často proměňuje v romantické příběhy lásky, kde mezi člověkem a bytostí z jiných sfér vzniká hluboké citové pouto.

Výber kresbovej tvorby Vincenta Hložníka doplnený poéziou Viliama Turčányho predstavuje v tejto pohnutej dobe toľko vyhľadávaný emočný ventil, pričom nás zároveň núti zamýšľať sa nad sebou samými, nad naším vlastným poslaním...

Veršovaný príbeh o ligotavom zámočku, ktorý sa z diaľky ligoce a láka všetky zvieratká z lesa.

Velkolepá románová freska o stalingradské bitvě Za Volhou není země, kterou napsal Vasilij Grossman několik let po ukončení 2. světové války, si získala v sovětské válečné literatuře své pevné místo. Její bezprostřednost, humanistický patos, ale i autorovo poctivé úsilí proniknout do složitých zákonitostí, příčin, zdrojů individuálního i kolektivního jednání, jež vytváří dějiny a rozhoduje o osudech jednotlivců a národů, budou vždy znovu a znovu upoutávat pozornost čtenářů. Román Za Volhou není země zůstal torzem rozsáhlé epopeje. Nenajdeme zde vpravdě šolochovovské nebo tolstojovské psychologické vedení postav a spletitou propojenost historických událostí s jejich individuálními osudy v bohatě rozvětvených dějových liniích. Síla Grossmanovy knihy tkví jinde – především v opravdovosti a autentické pravdivosti, s níž autor vydává své hořké svědectví. Spočívá ve spisovatelově umění mozaikovitě, kamínek ke kamínku, skládat líčení válečných událostí, drobné postřehy, filozofická zamyšlení, desítky živě vykreslených postav a postaviček sovětských vojáků, jejich rodin v zázemí i ohroženém Stalingradu do monumentálního celku, do sugestivního obrazu jedné z největších bitev druhé světové války – bitvy u Stalingradu. (předsádka)

This gem of Slovak naturalism was written in 1940. The story takes the reader to a mountain village. The protagonist narrates the vicissitudes, suffering, and success he experiences as he pursues a love affair, resulting in the triumph of pure love.