Výbor kratších próz představuje po mnoha desetiletích českému čtenáři předního představitele ruské porevoluční emigrace, dědice Gogola, Leskova a Dostojevského, proslulého svým zaujetím pro barvitý svět staré Rusi, ale i zájmem o mystiku a mravní otázky a mistrným jazykem a stylem svých děl, mísících skutečnost s fantazií a snem. Alexej Remizov (1877–1957) je přední ruský prozaik 1. poloviny 20. století, po bolševické revoluci nejprve emigroval do Berlína a r. 1923 přesídlil natrvalo do Paříže.
Alexej Remizov Libros
Alexei Remizov fue un escritor modernista ruso cuya imaginación a menudo se inclinaba hacia lo fantástico y lo extraño. Basándose en el folclore ruso y la literatura medieval, su obra estiliza cuentos antiguos con un enfoque único y a menudo caprichoso. La prosa de Remizov, frecuentemente ambientada en los bajos fondos de las ciudades rusas, exploraba la amargura y lo absurdo de la existencia humana. Durante su exilio, su escritura se adentró aún más en visiones oníricas e imaginería demoníaca, atrayendo la atención de figuras literarias destacadas.
Aus uralten russischen Volkserzählungen zauberte Alexej Remisow (1877 bis 1957) seine archaischen Kunstmärchen. Erfrischend und fremdartig begegnen uns nette Knochenmänner, zärtliche Waldscharte und neben Dieben und Königen auch die Hexe Baba Jaga, die nicht immer böse ist. Letzteres gilt übrigens auch von den russischen Märchen-Frauen.
Alexej Remizov, významný ruský spisovateľ a predstaviteľ ruskej moderny, sa pokúsil spojiť štýl dvoch protikladných autorov, Leskova a Dostojevského. Na Dostojevského nadviazal smerovaním k „temným hlbinám duše“ a chmúrnou atmosférou svojich príbehov; z Leskova čerpal skazovú formu rozprávania, čiže naratívne rozprávanie v prvej osobe, a ďalej záľúbu v starých jazykových vrstvách. Krížové sestry predstavujú autorovo hlavné dielo (1910). Ústredným námetom je problém „malého človeka“ zomletého nepriateľským svetom (zjavná je tu nadväznosť na Gogola). Remizov po októbrovej revolúcii emigroval do Paríža a ako emigrant bol za totalitného boľševického režimu zamlčovaný v Rusku i u nás.
Alexej Remizov, významný ruský spisovatel a představitel ruské moderny, se pokusil spojit styl dvou protikladných autorů, Leskova a Dostojevského. Na Dostojevského navázal tíhnutím k „temným hlubinám duše“ a chmurnou atmosférou svých příběhů; z Leskova čerpal skazovou formu vyprávění, čili narativním vyprávěním v první osobě, a dále v zalíbení pro staré jazykové vrstvy. – Křížové sestry představují autorovo stěžejní dílo (1910). Ústředním námětem je problém „malého člověka“ semílaného nepřátelským světem (zjevná je zde návaznost na Gogola). Remizov po říjnové revoluci emigroval do Paříže a jako emigrant byl za totalitárního bolševického režimu zamlčován v Rusku i u nás.
Obsahuje prózy z knih: Limonar; Paralipomenon; Perličky; Řetěz zlatý.
Gewagtes Schicksal Traum-Erzählungen
- 84 páginas
- 3 horas de lectura
Der goldene Kaftan. Russische Märchen
- 285 páginas
- 10 horas de lectura
