Stanislav Kostka Neumann Orden de los libros (cronológico)

Básník Stanislav Kostka Neumann se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české kultury konce 19. a začátku 20. století. Byl levicově zaměřený. Během života vystřídal řadu uměleckých směrů. Vitalistická sbírka Kniha lesů, vod a strání z roku 1914 vznikla v moravských lesích a stráních v okolí řeky Svitavy. Je básnickou oslavou přírody ve všech ročních obměnách. Opěvuje svobodný život, radost a krásu, které souznění s přírodou přináší. Lyrický subjekt v mnoha básních vstupuje do děje a podléhá živelnému smyslovému okouzlení, v němž se milenecká láska snoubí s rozkoší z prostého bytí.

V osmém svazku edice Skrytá moderna se zaměřujeme na opomíjený Almanach na rok 1914 (1913), významné skupinové vystoupení předválečné avantgardy. Přípravy na almanach zahrnovaly organizaci skupinových čtení a diskuse, které navazovaly na generální polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku se počítalo se spoluprací absentujících autorů, avšak události první světové války, jako odvod některých účastníků na frontu nebo úmrtí jiných, znemožnily pokračování. Příspěvky almanachu, i když umělecky nevyvážené, manifestují přihlášení k dynamicky se proměňujícímu životu civilizace. V poezii se uplatňuje volný verš (K. Čapek) a v próze synchronní polyperspektivnost, inspirovaná kubismem (J. Čapek). Autoři, ovlivněni vitalismem a futurismem, se odvracejí od symbolistně-dekadentní generace a hlásí se k životu „tady a teď“, přičemž oceňují inovativní přístupy v umění více než dokonalou formu textu. Almanach zdůrazňuje umělecký syntetismus a propojení s dalšími uměleckými obory, čímž se stává důležitým mezníkem v české literatuře, předznamenávající vystoupení poválečné avantgardy. Publikace vznikla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.

Básnická sbírka. Výbor se pokouší na ukázkách z Neumannovy tvorby demonstrovat, jak rozporuplnou a složitou osobností tento autor byl.

Dějiny ženy je dílo, které nemá na našem trhu obdobu. Je výsledkem českých spisovatelů a obsahuje jeden z nejkomplexnějších a nejfundovanějších pohledů na lidskou historii – samozřejmě s ohledem na postavení a život žen. Autro neopomenul ani jedinou oblast života ženy, jediné místo zmapované historie. V této knize se dozvíte o rituálních obřadech afrických kmenů, o historii porodnictví stejně jako o sexuálním životě křesťanských kněží.Naleznete tu každou část světa – japonské gejši stejně jako americké „bobíky“ – a to vše čtivou formou, na více než 2500 rukopisných stranách.Na znovuuvedení tohoto díla spolupracoval tým redaktorů a překladatelů celý rok, nesetkáváte se – jak je dnes zvykem - s pouhým reprintem, ale s kompletně nově zredigovanou knihou.

2. sv. uvádí autorovy stati a polemiky, spolu s komentářem a citacemi příspěvků.

1. sv. výboru rekonstruuje básníkův osobní profil, jeho osudy, lidské a umělecké hledání a zrání.

Sbírka básní je inspirována především dojmy z dětství a vzpomínkami na domov.

Sbírka básní je inspirována především dojmy z dětství a vzpomínkami na domov.

Kniha poesie, sociálně bojovná a milostná i přírodní. Kniha vrcholí oddílem nazvaným Songy nenávisti

Antologie přináší výběr ze sbírek Jsem apoštol nového žití, Satanova sláva mezi námí, Sen o zástupu zoufajících, Kniha lesů, vod a strání, Nové zpěvy, Třicet zpěvů z rozvratu, Rudé zpěvy, Písně o jediné věci, Srdcová dáma, Žal, Srdce a mračna, Bezedný rok, Zamořená léta a z veršů z pozůstalosti. Podstatně však čerpá ze sbírky Sonáta horizontálního života.

Výbor milostných veršů byl pořízen ze sbírek Kniha erotiky, Láska, Srdce a mračna, Zamořená léta.

Výbor, sledující básníkovu tvorbu v celé šíři, představuje autora jako bojovníka proti vykořisťovatelskému společenskému řádu a jeho autoritám a jako nepřítele maloměšťáctví.

Výbor z autorových statí o umění chce představit básníkovu kritickou tvorbu v bohaté škále projevů, počínaje prvními pokusy v letech devadesátých a konče posledními statěmi v letech čtyřicátých. Studie, stati, úvahy, články,polemiky a recenze, týkající se slovesného i výtvarného umění a obecných otázek estetických, byly vybírány z hlediska reprezentativnosti jednotlivých údobí Neumannova tvůrčího vývoje i z hlediska dobového nebo trvalého významu. Dovýboru jsou též zařazeny úvahy a recenze, v nichž dominuje zřetel informační a kulturně propagační.

Svazek zahrnuje autorovy prozaické práce z let 1918-1928. Do čela jsou zařazeny tři knihy vzpomínek z první světové války (Válčení civilistovo, Elbasan Bragodža a jiné válečné vzpomínky). K nim se tematicky i časově řadípohádka otištěná ve sborníku Nůše pohádek (O minaretu, který šel na procházku, a o vojáčkovi, který se přitom najedl), povídky a fejetony otiskované v l. 1918 -1926 v Šibeničkách, Rudém právu, Proletkultu a Reflektoru (Ironickénokturno, Sufražetka, Honákova jídelna, Smír, Tichý zápas, Laskavá matka, O pěti stolech) a úvaha otištěná v Lidových novinách (Na uherské půdě).

Výbor z poezie vášnivého vyznavače života a klasika proletářské literatury. Knihu doplňuje soubor Neumannových myšlenek o umění a životě. Úvodní esej napsal, výbor veršů sestavil, dokumentární montáž, kalendárium a soupis literatury pořídil Štěpán Vlašín. Část nákladu vydanás gramodeskou (básně recitují D. Medřická a J.Němeček).

Výbor z veršů S. K. Neumanna, J. Wolkera a V. Nezvala: doplněk k čítankám pro střední školy a čtyřleté učební obory s maturitou. Sestavili Štěpán Vlašín a Milan Blahynka.

Z bohatství autorových básní s přírodní tematikou výbor soustřeďuje takové, kde se příroda stýká se světem města, civilizace. Dramatické pomezí těchto dvou oblastí je místo, kudy do Neumannových veršů proniká básníkovospolečenskyangažované cítění. Autor mnohotvárně zobrazuje vztahy těchto dvou prostředí v okamžicích harmonie i disharmonie.

Stati, kterými autor od poloviny roku 1913 do půle roku 1914 obesílal Lidové noviny, byly vydány v roce 1920 knižně i s Čapkovými obrázky. Jde o výklad moderního umění ("osobní, zúčastněný, bojovný", jak říká sám spisovatel),jenžsměřuje k formulaci podstatných rysů v tehdejší českéi světové tvorbě. Nově je proklamována i sociální poezie, reagující na postup civilizace.

Výběr z teoretických prací je sestaven převahou z podstatných partií spisu "Anti-Gide" a pak z úryvků projevů, jež byly otištěny od r . 1919 do r. 1937 v časopisech Červen, Proletkult a Tvorba a v publikaci"ČeskoslovenskoSovětskému svazu k 20. výročí". Na závěr je přiložen příspěvek L.Štolla k diskusi o A. Gidovi a jeho knížce "Návrat ze Sovětského svazu" z roku 1937. Neumann i Štoll tu formulují, v čem spočívá socialistická akomunistickáspolečnost a její ideje.

Populárne sociologické, etnologické a kultúrno - historické kapitoly. 10 kapitol o prírodných ženách - od praveku k súčasnosti, od detstva po manželstvo, o sociál. postaveniu, o kráse a telesnej kultúre prírodnej ženy (austrálske, papuánske a melanézske, africké, v Americe, Oceánii, Malajsku,belošky i ženy žltej rasy, malovanie, tetovanie, ...), žena a materstvo a dieťa, starnúca žena a iné. Čb. fotografický doprovod v prílohách.

Obsah: Žena, rodina a láska v patriarchálnej dobe, Žena, manželstvo a láska u starých Semitov, u starých Egypťanov, v starej Perzii, v starej Indii, v starej Číne a Japonsku, Manželstvo a prostitúcia v grécko-rímskej civilizácii, Rozklad starorímskej rodiny, Antické neviestky, Pomer antického štátu a spoločnosti k prostitúcii a pohlavná otázka v staroveku, Žena a snubné pomery u kultúrnych národov v Južnej Amerike, Žena a snubné pomery u staroslovanských kmeňov, Žena a snubné pomery u germánskych kmeňov, Staroveká žena a materstvo. 75-054-70

Souborné vydání Neumannových básnických sbírek „Hrst květů z různých sezón“ (1903–1906), „České zpěvy“, „Kniha lesů, vod a strání“, „Bohyně, světice, ženy“, „Horký van a jiné básně“, „Z knihy erotiky“ a básní knižně nevydaných.

Vysvětlujícím a láskyplným doslovem J. Seiferta doprovázený sličný svazeček milostné lyriky básníka a revolucionáře, jedna ze tří sbírek, které on sám později zařadil do trilogie Láska (Jediná věc, Žal, Srdcová dáma). Kolibří vydání vázané v kůži.

První svazek kritického vydání Spisů S. K. Neumanna, k němuž dalo podnět politické byro ÚV KSČ. Obsahuje básně z prvního období básníkovy tvorby (1893–1903), a to nejen pět tehdy vyšlých knih veršů – Nemesis, bonorum custos... (1895), Jsem apoštol nového žití (1896), Apostrofy hrdé avášnivé (1896), Satanova sláva mezi námi (1897), Sen o zástupu zoufajících a jiné básně (1903) – , ale i básně veršem i prózou, otištěné tehdy jen porůznu v časopisech a do knižních sbírek nezařazené. Svazek je opatřen podrobnými edičními poznámkami a vysvětlivkami.

Intimní poezie milostné a osobní lyriky, milostný cit v jeho kráse a obavách.

Výbor z básnického díla zakladatele naší socialistické poezie je doplněn průvodním slovem a bohatým materiálem dokumentárním i fotografickým. Z knihy tak vyrůstá ucelená představa života a díla tvůrce, jenž sám prohlásil, že "básník a člověk jedno jsou", vždy se účastnil politického života a neúchylně bojoval za nový společenský řád. Připojena je gramofonová SP deska, na níž jsou zachyceny úryvky z knihy vzpomínek Lídy Špačkové: Takový byl - čtené Stanislavem Neumannem a básně Kameny, Karpatský bouhar, Poezie - recitované Vladimírem Šmeralem.

Sebrané básně a povídky Stanislava Kostky Neumanna. V roce 1962 vyšel ve stejné úpravě dotisk v nákladu 21000 výtisků.

Básnická sbírka, v níž autor chválí pozemskost a konkrétnost, všímá si sociálního útisku, vyslovuje solidaritu s bojem španělského lidu proti fašismu, vzdává hold domovu a jeho přírodě a vyznává se z obdivu k starým dělníkům.

Populární dějiny bojů francouzské společnosti na sklonku 18. století. Díl druhý: Zápas s občanskou reakcí.

Svazek obsahuje tři z nejvýznačnějších knih klasika české socialistické poesie.

Deník SKN z půlletní cesty kolem republiky vycházel původně ve formě reportáží v Lidových novinách (květen-listopad 1933) a teprve později (1933 a 1935) byl autorem přepracován pro vydání knižní. "Jsou to jen dojmy dvou lidí, kteří si vyšli poznávat svou užší i širší vlast a nechalidoma všechny reminiscence i předsudky", říká v závěru sám Neumann o této knize. Půl roku projížděl vlakem a procházel pěšky SKN tehdejší republikou, okruhem objel celé hranice, přes Bratislavu na východ, do své milované Zakarpatské Ukrajiny, z Mukačeva a z Jasiny opět po severních hranicích přes Ostravu k pramenům Bílého Labe a po západní hranici na jih na Šumavu. Všude se dovedl zadívat na krajinu i na člověka, zamyslit se nad životem měst i vesnic i nad jejich budoucností. Obsáhl ve svém vyprávění kus historie všech těch měst a krajů i jejich národopis. zajímavostí a pravdivě vylíčil poměry, které tam za 1. republiky vládly. "Československá cesta" je historic. dokladem, pravdivým dokumentem sociál. a polit. poměrů v kapitalistické ČSR v napjatém roce třiatřicátém.

Deník SKN z půlletní cesty kolem republiky vycházel původně ve formě reportáží v Lidových novinách (květen-listopad 1933) a teprve později (1933 a 1935) byl autorem přepracován pro vydání knižní. "Jsou to jen dojmy dvou lidí, kteří si vyšli poznávat svou užší i širší vlast a nechalidoma všechny reminiscence i předsudky", říká v závěru sám Neumann o této knize. Půl roku projížděl vlakem a procházel pěšky SKN tehdejší republikou, okruhem objel celé hranice, přes Bratislavu na východ, do své milované Zakarpatské Ukrajiny, z Mukačeva a z Jasiny opět po severních hranicích přes Ostravu k pramenům Bílého Labe a po západní hranici na jih na Šumavu. Všude se dovedl zadívat na krajinu i na člověka, zamyslit se nad životem měst i vesnic i nad jejich budoucností. Obsáhl ve svém vyprávění kus historie všech těch měst a krajů i jejich národopis. zajímavostí a pravdivě vylíčil poměry, které tam za 1. republiky vládly. "Československá cesta" je historic. dokladem, pravdivým dokumentem sociál. a polit. poměrů v kapitalistické ČSR v napjatém roce třiatřicátém.

Ani v "zamořených letech", v nejsmutnějších pěti letech poslední války, neztrácel básník melodii víry, ani v hrozivém napětí šeptaných slov útěchy neumlkly jeho písně a nezachvěly se pochybami. Neumann věřil v spravedlivé rozřešení. Nežil se zavřenýma očima, viděl a vyzpíval hrůzu fašistického násilí a vraždění, ale znal také cestu, po níž vedla náš lid komunistická strana a dovedl ji ve svých básních z těchto let přesvědčivě vyslovit a ukázat. Tato kniha vyznívá v jediný ucelený zpěv víry a pobídky k boji, vyslovený jasně i v podobenstvích.

Práce v tomto svazku zahrnuté přes to, že jsou thematicky nesourodé a pokud jde o chronologii jejich vzniku, časově velmi vzdálené (vznikaly 1912-1939), představují jako celek produkt období básníkovy zralosti, dobu, kdy má za sebou období "velkého čestného tápání" a stojí už, pokud jde o ideovou stránku díla, na pevné půdě socialismu. Zvl. cennou součást tohoto svazku kromě krásné, umělecky svěží a myšlenkově bohaté povídky "Jelec" tvoří kapitoly dosud knižně nepublikované druhé části N. vzpomínek, v nichž se básník sebekriticky vypořádává s chybami a blouděním svého mládí a upřímně mluví o své cestě k socialismu. Zvl. pozornosti si zaslouží také dvě povídky. - "Honákova jídelna" a "Tichý zápas" - napsané pod pseudonymy v prvních letech předmnich. republiky a postihující dva typy naší popřevratové zbohatlické buržoasie. Nedokončená próza "Rudý den" část kapitoly rozepsaného 2. dílu románu Zlatý oblak, má mnoho přímých osobních zážitků básníka. Ze 7 fejetonů z růz. let jsou nejstatečnější 3 jinotajné fejetony z prvních měsíců okupace, které ukazují, jak SKN, vyzbrojený svou velikou vírou a láskou k Sovět. svazu, nepropadl beznaději, ale naopak odvážně vyjádřil své přesvědčení, že zločin dojde brzy trestu. (Podle dosl. L. Štolla)

Svazek obsahuje prózy z let 1905-1915. Jeho jádrem je fejetonní soubor S městem za zády, soubor fejetonů vycházejícich v Lidových novinách od r. 1910 do r. 1915 a knižně vydaných v letech 1922-1923, v kterých autorovi zavýchodisko k úvahám o věcech politických, kulturních a uměleckých posloužily události jeho soukromého života, především styk s přírodou. Soubor doplňuje kratší próza Jelec, náležející svým obsahem a vnitřním ustrojením kfejetonům S městem za zády, dále pod souborným názvem "Prózy knižně nevydaně" povídky a fejetony téhož typu, jak jej představují fejetony S městem za zády, prózy publikované v letech 1906-1915 v Šibeničkách, Moravském kraji,Humoristických listech, Lidových novinách a v beletristické příloze Lidových novin.

Ukázky, charakterisující Neumannovu tvorbu básnickou, prosaickou i populárně naučnou, rozdělené v osm námětově příbuzných oddílů. Úvodní stať Polanova seznamuje se životem a dílem básníka - "pokorného spolupracovníka na novostavbě lidského budoucna ve znamení dělného bratrství a účinné lásky všech ke všem".

Výbor z díla Jiřího Wolkra, který uspořádal S. K. Neumann. Básně: Na přední stráži, Park, U nás, Pes štěká..., Rosa Luxemburgová, Zavřete se, pohádkové knihy..., Kamna, Žně, Dláždění, Věci, Hřbitov, Svatý Kopeček, Balada o nanarozeném dítěti, Slepí muzikanti, Tvář za sklem, Oči, Jaro, Balada o snu, Pohřeb, Setkání, Mirogoj, Balada o očích topičových, Moře, Balada o ženě, Bohu a muži, Šťastnému děvčeti, U roentgenu, Umírající, Na nemocniční postel padá svět..., Epitaf. Prózy: O Františku muzikantovi, O milionáři, který ukradl slunce, Umění všední či nedělní ?, Proletářské umění, Ochránci umělecké svobody. Cena knihy v čase vydání: 35.- Kčs.

Tři části knihy "Válčení civilistovo", "Elbasan" a "Bragodža" shrnují prosaickou literární žeň zážitků S. K. Neumanna z první světové války. Třebaže po prvé vyšla poměrně dlouho po zakončení válečného vraždění, odlišuje se ostře od ostatní "válečné literatury" té doby svou lidskou prostotou a upřímností, s jakou se SKN držel svého úmyslu nenapsat nic jiného než "prostou historii svého mimikry v prostředí vojenském a válečném". V těchto vzpomínkách na svou válečnou historii nedobrovolného "výletu" na Balkán, s její kasárenskou etapou szegedskou, tábořením elbasanským a frontovým epilogem bragoždským opět poznáváme intimní i občanskou básníkovu podobu. Neumann nám v této knize řekl nejen mnoho zajímavého o sobě samém, ale i o celém tom frontovém společenství prostých vojáků Čechů, Maďarů, Srbů, Albánců, Bulharů, Rusů i Němců, vojáků i civilistů, "přátel" i "nepřátel", jež pro zájmy jiných prolévali svou krev vbratrovražedném boji.

Páté vydání kritické polemiky ze stalinistických pozic s názory Andrého Gida a jeho knihy Návrat ze SSSR.

Ani v "zamořených letech", v nejsmutnějších pěti letech poslední války, neztrácel básník melodii víry, ani v hrozivém napětí šeptaných slov útěchy neumlkly jeho písně a nezachvěly se pochybami. Neumann věřil v spravedlivé rozřešení. Nežil se zavřenýma očima, viděl a vyzpíval hrůzu fašistického násilí a vraždění, ale znal také cestu, po níž vedla náš lid komunistická strana a dovedl ji ve svých básních z těchto let přesvědčivě vyslovit a ukázat. Tato kniha vyznívá v jediný ucelený zpěv víry a pobídky k boji, vyslovený jasně i v podobenstvích.

knížka je výborem z díla J. Wolkera a obsahuje téměř třicítku básní a pět próz dle uspořádání S. K. Neumanna. Jsou to: O Františku muzikantovi; O milionáři, který ukradl slunce; Umění všední či nedělní?; Proletářské umění; Ochránci umělecké svobody. (šesté vydání, v Prácičtvrté).

Sbírka připravovaná k vyd. v r. 1939, censurou však zakázaná a vydaná poprvé teprve r. 1945, se skládá ze dvou cyklů. V prvním z nich, nazvaném "Karpatské melodie", oslavuje SKN svoji milovanou zakarpatskou Ukrajinu "karpatské hvozdy, polonin lid, strašlivou krásu, strašlivější bídu": sám nazývá svůj cyklus torsem, poněvadž "situace v ’zemi bez jména’ se změnila dříve, než mohly býti (melodie) dopsány", ale dává jasně zaznít pevné víře v lepší a radostnější život, čekající jeho milovanou zemi. Druhý cyklus, podle něhož je celá sbírka pojmenována, tvoří verše, kterými dodával básník v nejchmurnějších dobách - v roce 1938 - lidu celé naší republiky odvahu a sílu ("každý se bojí o svou kůži, / ale kdo čisté srdce má / ví den, jenž velí se nebát, / jenž velí také život dáti, ví den, ví den a život dá") , kterými dodával víru, že zvítězí v spravedlivém boji o svá práva, protože "čím dále na východ tím méně sami / jsme s bídou svou, a hořknoucími tmami / se blíží světlo, příklad, znamení".

Neumann v dosl. k 2. vyd. své knihy: ... "Nové zpěvy (jsou) snad mou nejmilejší knížkou, knížkou chlapství, které ještě nezestárlo, a jsou pro mne nejbližší tomu, co v nové poesii může komunistovi poskytnouti něco kladného." - Ve vydavatelské poznámce je upozorněno na odlišnost všech 4 vydání, z nichž každé má co do počtu zařazených básní jinou podobu. (Zde vynechány opět básně přeřazené ze zabavených Rudých zpěvů, ale ponechány Zpěvy poválečné, vyloučené omylem z 3. vyd. r. 1946.)

Básně a songy 1933-1935. V době, kdy v Evropě dosahuje vrcholu hospodářská krize a k moci se dostává hitlerovský fašismus, reaguje S.K. Neumann na zjitřené politické ovzduší celou duší básníka - bojovníka, měřícího dobu i lidi svým čistým zápasivým srdcem. V knize se střídají dvěnoty Neumannovy poezie - sociálně bojovná i milostná a přírodní. Kniha vrcholí oddílem politických básní nazvaných Songy nenávisti, v nichž básník útočí na vše, co je namířeno proti proletářské věci. Odsuzuje lež, korupci buržoazních politiků, cynismus kapitalistických magnátů i licoměrnost "humanistických" básníků, tlachajících "o bohu, smrti a lásce" v době, kdy šlo o mír a štěstí dělného lidu.