Magdaléna Frouzová Libros

Sférou, v níž se západní životní styl výrazně odlišuje od způsobu života islámských společenství, je postavení žen. Jestliže na Západě, vycházejícím z židovsko-křesťanské tradice, se žena domohla po zápase trvajícím více než sto let alespoň navenek rovnoprávnosti, v islámských zemích její postavení zůstává od role mužů zásadně odlišné. V čem tato odlišnost spočívá, to ukazuje soubor čtrnácti příběhů, sestavený publicistkou M. Frouzovou. Kromě reportáží tu nacházíme obecnější zamyšlení i osobní vzpomínky, mezi autorkami jsou vedle žen pocházejících přímo z islámských zemí také Češky, např. známé novinářky P. Procházková a P. Jazairiová. Editorka se snažila čtenáři zprostředkovat charakteristiku života žen jak v nejrůznějších islámských státech, tak i v těch, kde muslimové představují menšinu (Francie, Indie, Česká republika).

O máločem se dnes mluví tolik jako o muslimech v Evropě – zpravidla ale v souvislosti s tématy, jako je terorismus, integrace a problémy soužití. Zato o ženách muslimkách se mluví málo. A když, bývá jejich obraz redukován na „utiskovanou ženu v domácnosti“. Ve své nové knize Magdaléna Frouzová přináší příběhy žen, které se narodily nebo strávily nějakou část svého života v Evropě. Ukazuje, jak rozličné jsou jejich životní styly, názory na svět, stupeň integrace, postoj k Evropě, a že je nemožné je považovat za homogenní skupinu. Zároveň skládá mozaiku mentalit a kultur evropských národů. O svém životě „muslimky v Evropě“ hovoří mezi jinými slavná módní návrhářka z Velké Británie, senátorka z Belgie, oběť dívčí obřízky z Rakouska, starší žena, která obětovala celý život v Německu boji za svou vlast, přítelkyně atentátníka z 11. září 2001, muslimka provdaná za Čecha, muslimská feministka, oběť nuceného sňatku a další. Mezi autorkami je i Petra Procházková, Amel Boubekeur nebo Imtaz Khaliq.

Vladimír Špidla, donedávna evropský komisař pro sociální záležitosti, a jeho bývalá asistentka Magdaléna Frouzová se ohlížejí za pěti lety strávenými v Bruselu. Nabízejí přitom dva zcela odlišné pohledy. Zatímco krátké úvahy bývalého premiéra, které si původně psal ve formě blogu, se kromě každodenních postřehů a vzpomínek věnují sociálním tématům a problémům dnešní Evropy, publicistka Magdaléna Frouzová nabízí příhody ze zákulisí. Ke každé kapitole svého tehdejšího šéfa přidává osobní zážitky a líčení katastrof, kterým se začínající asistenti a asistentky v prostředí evropských institucí nevyhnou. Přináší tak netradiční pohled nejen na reálné fungování Evropské komise a jejích sekretariátů, nýbrž i na samotného Vladimíra Špidlu. Politika Evropské unie garantuje podle Vladimíra Špidly navzdory své složitosti a zdlouhavosti navýsost demokratické rozhodování a zohlednění všech zájmových skupin i členských zemí bez ohledu na jejich velikost: je to vysoká škola diplomacie a umění kompromisu. Díky zkušenosti dvou lidí, kteří zažili „jak se dělá Evropa“ na vlastní kůži, se my, kteří jsme prosluli svým euroskepticismem a evropské instituce vnímáme často jako zaopatřovací ústav pro zasloužilé či naopak nepohodlné politiky, můžeme nejen zamyslet nad tím, jestli se trucovitým postojem sami neodsuzujeme k bezvýznamnosti, ale i zasmát a pobavit.

Máme pro všechny ženy špatnou a dobrou zprávu. Špatná zpráva je, že jsou na ně dnes kladeny mnohem vyšší nároky. Krásná dívka nemá automaticky vyhráno jen proto, že je krásná, vzdělaná žena nemá garantovanou dobrou práci jen díky svému vzdělání a úspěšná žena nemá svůj zdar jistý napořád. Ta dobrá zpráva je, že ženy mají v současné době mnohem více šancí prožít zajímavý a naplněný život. Již neplatí, že pokud nevypadají tak čarovně, že kvůli nim hudba na plese přestane hrát a muž v kavárně zapomene na svůj notebook, mají smůlu. A už vůbec není pravdou, že nevdají-li se do šestadvaceti, ostrouhají. Dokonce brzy přestane platit i dogma, že muž nesnese, aby žena vydělávala víc. Žijeme v době svobody a příležitostí pro ženy! Mít úspěch je dnes mnohem víc v našich rukou. Jen si musíme být našich možností vědomi a vyvarovat se chybných rozhodnutí. Uvědomte si, že finální bilance se dělá až na konci života. A právě teď je ta ideální chvíle začít ji psát v náš prospěch.