Jana Sereghyová Libros

Problematiku přímých zahraničních investic zkoumá ekonomická teorie již mnoho let. V 80. a 90. letech minulého století, zvláště po publikování prací J. H. Dunninga, jsou tyto investice zkoumány ve vazbě mezi vývojem přímých investic, realizovaných zahraničními investory v jednotlivých zemích, a vývojem investic, které realizují zdejší podniky v zahraničí. Dnes se již ví, že existuje investiční cyklus, jehož vývoj se mění v závislosti na ekonomickém růstu dané země a na proměnách jejích komparativních výhod. Země, zapojené do mezinárodních toků investičního kapitálu, procházejí pěti vývojovými stadii, v jejichž průběhu se mění poměr mezi objemem „vstupujících“ zahraničních investic a investic, realizovaných jejich podniky v zahraničí.

První globální finanční a ekonomická krize tohoto století, která začala v roce 2007 jako lokální krize hypotečního trhu v USA, se rychle rozšířila do dalších sektorů a zemí. Tato situace vyvolala rozsáhlé diskuse mezi ekonomy, národohospodáři, představiteli finančních institucí a tvůrci hospodářských politik. Byly analyzovány jak dlouhodobé, tak krátkodobé příčiny krize a probíhaly debaty o míře státního zásahu. Vlády se nakonec rozhodly pro masivní měnovou a fiskální stimulaci, což vedlo k nebývalé podpoře soukromých subjektů a vlně znárodňování. Tato opatření byla realizována za cenu enormního zadlužení veřejných rozpočtů, přičemž hlavním držitelem rostoucích státních dluhů se stal soukromý finanční sektor. Aby bylo možné řešit ztráty soukromých subjektů, vlády volají po přísnější regulaci finančních trhů a institucí. Nové regulační návrhy však narážejí na překážky a odpor některých zájmových skupin. V době krize se také rozhořel spor o budoucnost eura a otázky ohledně schopnosti ekonomů předpovědět krizi vyvstávají. Kniha se pokouší odpovědět na složité otázky týkající se příčin krize a institucionálního rámce globalizované ekonomiky, v níž krize vypukla. Autoři se zaměřují na střet zájmů a na to, jak skutečné zájmy ovlivňují politiku a regulaci. Kapitoly se věnují různým aspektům krize a jejím následkům, přičemž se zkoumá, jaký vliv má silný finanční sektor na regulaci a budoucnost ekonomiky.