Josef Forbelský Orden de los libros (cronológico)

Autoři nabízí poučný pohled na společenské, myšlenkové a estetické proudy moderní španělské literatury, vyvíjející se nejen v jedinečných vazbách středozemních románských literatur, ale i ve společném kontextu euroafrického a euroamerického světa. K českému čtenáři se tak dostává čtivě formulovaná informace o španělské próze, poezii, divadelní tvorbě a o jejich představitelích.

Klasika hispánské literatury Miguela de Cervantese (1547–1616) zná český čtenář již dlouho z řady překladů Dona Quijota nebo Příkladných novel a dramat. Poslední dílo, román Persiles a Sigismunda, kterého si sám autor cenil nejvíc, však dosud přeloženo nebylo. Místo přívlastku „severský“ by podtitulu možná více slušel výraz „evropský“. Román totiž líčí dobrodružné putování dvojice milenců ze severských zemí přes celou Evropu do Říma, přičemž hrdinové prožívají neuvěřitelná, občas až surreálná dobrodružství a na své cestě se setkávají s nejrůznějšími lidmi mnoha národností. Do románu s velice důmyslnou kompozicí a dobře připravenou pointou vložil Cervantes s jemnou ironií i očividnou láskou k postavám svou víru v lidskou důstojnost, zodpovědnost, krásu a ctnost.

Kniha vzpomínek významného českého hispanisty a překladatele Josefa Forbelského (nar. 1930, Skřivany u Nového Bydžova). Autor vypráví o svém životě, ale zároveň podává svědectví o tom, jak komunistický režim sice do detailů zasahoval do osudů obyčejných lidí, ale pod hladinou života sešněrovaného hesly a směrnicemi nepřestávalo žít společenství lidí, kteří si zachovali vnitřní svobodu a nezávislost. Josef Forbelský studoval na Filozofické fakultě UK v Praze, po absolutoriu v polovině padesátých let až do roku 1969 vyučoval španělštinu na středních školách. V letech 1969–1974 působil na Filozofické fakultě UK jako pedagog v oboru překladatelství a tlumočnictví a poté vyučoval – až do změny režimu v roce 1989 – na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1991 se na Filozofické fakultě UK habilitoval a vedl španělské oddělení Ústavu románských studií. Vedle četných odborných studií a článků a knižních doslovů napsal rozsáhlou zásadní příručku Španělská literatura 20. století (1999) nebo pozoruhodnou historickou práci o česko-španělských vztazích v době třicetileté války Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století (Osudy generála Baltasara Marradase) (2006). Nelze pominout jeho bohatou překladatelskou činnost (José Ortega y Gasset, Gabriel García Márquez, Jorge Luis Borges, Lope de Vega ad.; podílel se rovněž na překladech veršů Vladimíra Holana do španělštiny).

De las muchas definiciones de greguería que Ramón inventó, ésta es la que ha gozado de mayor fortuna: Humorismo + metáfora = greguería. Gómez de la Serna escribió a lo largo de su vida más de 10.000. A pesar del número, no se pescan así como así las greguerías: "Nunca se sabe qué cosa es greguería, cuántas quedan posibles, dónde se encuentran las buenas. Para crear greguerías hay que ordeñarse los pelos uno a uno". De igual manera que Ramón, su hermano en el arte Fernández Arias ha metido en la minipimer su regia cabeza de César con toda la pelambrera para destilar estos dibujos greguerizantes que greguerizan aún más si cabe las geniales greguerías

Vynikající monografie zkoumá vztahy českých zemí a Španělska během třicetileté války. Autor, přední český hispanista, nabízí nový pohled na dějiny a kulturu evropských zemí v tomto období. Josefa Forbelského, docenta hispanistiky na FFUK v Praze, známe jako autora studií o španělské literatuře a kultuře a jako vynikajícího překladatele. Blížící se 400. výročí Cervantesova románu ho inspirovalo k sepsání této rozsáhlé práce. Monografie se zabývá českým stavovským povstáním, bitvou na Bílé hoře a hrůzami třicetileté války, přičemž se zaměřuje na střet protireformace s českou a evropskou reformací. Autor analyzuje politické, náboženské a sociální změny, které přinesla porážka českých stavů, a dopad přílivu cizinců do země. Osud generála habsburských vojsk, Španěla dona Baltazara Marradase, slouží jako epický svorník práce. Forbelský zkoumá jeho vojenské tažení v Evropě a působení jako zemský velitel, přičemž se dotýká sporů mezi bojujícími vojsky a organizací jejich zázemí. V kontextu Marradasových činů se objevuje fascinující obraz předbělohorských a pobělohorských Čech a vztahů v rámci habsburského rodu, stejně jako politických intrik za prvního celoevropského válečného konfliktu.

Gabriel García Márquez ha declarado una y otra vez que El otoño del patriarca es la novela en la que más trabajo y esfuerzo invirtió. En efecto, García Márquez ha construido una maquinaria narrativa perfecta que desgrana una historia universal -la agonía y muerte de un dictador- de forma cíclica, experimental y real al mismo tiempo, en seis bloques narrativos sin diálogo, sin puntos y aparte, repitiendo una anécdota siempre igual y siempre distinta, acumulando hechos y descripciones deslumbrantes. Novela escrita en Barcelona entre 1968 y 1975, El otoño del patriarca deja asomar en su trasfondo el acontecimiento más importante de la historia española de aquellos años -la muerte del general Franco- aunque su contexto y estilo sean, como siempre en este escritor, el de la asombrosa realidad latinoamericana que García Márquez ha elevado una vez más a la dignidad de mito.

Esta obra es absolutamente original en el panorama literario de la primera mitad del siglo XVII. Son normas de comportamiento que permiten el triunfo moral en la vida cotidiana. Y todo ello desde una forma nueva: el aforismo.

Publicadas en 1613, las obras breves que responden al nombre de Novelas ejemplares son doce novelas cortas que siguen el modelo establecido en Italia y cierto carácter didáctico y moral. Cervantes se jactaba en el prólogo de haber sido el primero en escribir en castellano este tipo de relatos que hoy nos siguen atrapando con su ingenio y sus visiones costumbristas.

Filozofický pohled na vývojové drama medicíny nabízí pozoruhodné pohledy do dějin lékařství.

Biografie španělského krále Juana Carlose I. (plné jméno: secular Juan Carlos Alfonso Víctor María de Borbón y Borbón-Dos Sicilias) vytvořená formou rozhovorů autora s králem. Obsahuje chronologický přehled a genealogický přehled španělské královské rodiny.

Detailní historie jednoho z nejznámějších chrámů v Praze. Mnoho barevných fotografií od Karla a Ladislava Neubertových.

»Ich schreibe für mich selber, für meine Freunde und um das Verrinnen der Zeit weniger schmerzhaft zu verspüren.« Dieser Satz von Jorge Luis Borges steht wie ein Motto über den späten Erzählungen des berühmten argentinischen Schriftstellers, die er, bereits erblindet, in »David Brodies Bericht«, »Das Sandbuch« und »Shakespeares Gedächtnis« sammelte. Sie bieten phantastische Erzählungen, kriminalistische Glossen und autobiographische Geschichten. Daneben stehen abgründige Meditationen über Raum und Zeit – die metaphysischen Konstanten eines der erstaunlichsten Werke des 20. Jahrhunderts. »In meinem Schreibtisch in der Calle México bewahre ich das Gemälde auf, das jemand in Tausenden von Jahren malen wird, mit Substanzen, die heute noch über den ganzen Erdball verstreut sind.«

Výbor z básní prozaického díla mexické spisovatelky 17. století, řádové sestry, která svou tvorbou postavila základy národnímu písemnictví Mexika. Zachované dílo této nevšední autorky zahrnuje poezii, dramatickou tvorbu ve verších, básně v próze i prózu na sakrální i světská témata. Významné postavení v její tvorbě zaujímá lyrika příležitostného, milostného, náboženského a filozofického charakteru a dvorská poezie, vzniklá převážně na žádost španělského místokrále dvora, kde Juana Inés plnila funkci dvorní básnířky.

Stále moderní a objevný je jazykový vynález slavného španělského surrealisty. Gregerie je specifický literární útvar na pomezí zrnka moudrosti, sentence, vtipu, slovní hříčky, náhodně zaslechnuté věty, jazykového paradoxu či nonsensu – tohle všechno a mnohé jiné mohou, ovšem také nemusejí být gregerie.

Autor do knihy zpracoval příběh své největší a navždy ztracené lásky k Eleně Osoriové. Jedná se o novoplatonskou filozofii lásky.

1. STŘEDOVĚK (12.–15.století); 2. ZLATÝ VĚK (16. a 17. století); 3. NEOKLASICISMUS A OSVÍCENSTVÍ (18. století); 4. ROMANTISMUS A REALISMUS (19. století); 5. LITERATURA SOUČASNÁ (20. století).

Historický román, v němž autor vytváří obraz paraguayských národních dějin první poloviny 19. století a zároveň analyzuje individuální osud politika a diktátora, který položil základy samostatného státu Paraguaye.

Svazek obsahuje reprezentativní díla španělského pikareskního románu, zobrazující s ironií a humorem přiběhy lidí žijících na dně španělské společnosti 16. a 17. století. Život Lazarilla z Tormesu a Druhá část Lazarilla z Tormesu, Život rošťáka, Život a skutky Estebanilla Gonzáleze.

Autor věnuje svou knihu všem lovcům dobrého srdce a zlého jazyka, srostlým s flintou, psem a čutorou v jeden nádherný celek, všem, kdo čelí odlidštěné civilizaci silným protilékem, jakým je láska k přírodě.

Básnická skladba španělského autora z období tzv. ,,zlatého věku" španělské poezie. Verše, jejichž největší část naplňují popisy a líčení krajiny, rostlin, živočichů, lidské práce a zábavy, podávají kypivý obraz tehdejšího světa. Básník v nich zintenzivňuje a zhutňuje své estetické postupy natolik, že vytváří nový směr zvaný góngorismus. (http://books.google.cz/)

České vydání Úkolu naší doby si klade za cíl uvést k nám Ortegovo rané myšlení. K této práci je přiřazena společenskohistorická konkretizace tehdejších jeho myšlenek, studie Zánik revolucí, a polemické objasnění doktríny vitálního rozumu pod názvem Ani vitalismus, ani racionalismus.Publikace by měla otevřít cestu k postupnému úplnému poznání Ortegova myslitelského odkazu. Do svazku byla pojata raná myšlenková produkce význačného španělského filosofa existence a života. Studie Úkol naší doby, kde autor rozvíjí svou teorii perspektivismu, podle níž každá generace i epocha jsou nástrojem nezastupitelného poznání a každý jedinec představuje „jedno podstatné hledisko“, je doprovázena dvěma menšími pracemi (Zánik revolucí, Ani vitalismus, ani racionalismus), jež jsou s ní tematicky spojeny. Pro obsah knížky je charakteristická ostrost Ortegova pohledu, kterou uplatňoval ve snaze dobrat se pravdy o vztahu našeho života a poznání.

Stále moderní a objevný je jazykový vynález slavného španělského surrealisty. Gregerie je specifický literární útvar na pomezí zrnka moudrosti, sentence, vtipu, slovní hříčky, náhodně zaslechnuté věty, jazykového paradoxu či nonsensu – tohle všechno a mnohé jiné mohou, ovšem také nemusejí být gregerie První vydání. „Kolibřík“.

Jediný román autora, jedná se o dílo pokládané za jedno z nejlepších v soudobé španělské próze. Je to příběh zmařeného životního úsilí člověka, jenž podoben Donu Quijotovi chtěl dobrem postavit hráz zlu.