Bedřich Löwenstein Libros

Bedřich Loewenstein vyšel ze studií o německém liberalismu a radikalismu 19. století, v 60. letech se zabýval předpoklady nacismu v Německu a r. 1969 organizoval mezinárodní symposium o fašismu v Evropě. Během následujících let zákazu povolání mu jeho základní téma: Moderní civilizace a její slepé uličky vykrystalizovalo na široký historický náčrt vzniku občanské společnosti (něm. 1987, česky 1995), doplněný o druhý svazek pod titulem Problemfelder der Moderne (1990). V letech jeho působení na berlínské Svobodné universitě (1979-1994) se Loewenstein nadto zabýval teoriemi nacionalismu a revoluce, osvícenstvím, první světovou válkou, utopiemi a mezioblastmi historie a psychologie. Výběr z jeho esejů z 90. let vyšel česky pod názve My a ti druzí (1997, něm. rozšířené 2003). 2007 česky vyšlo i Pêle-mêle, glosy z Loewensteinova zápisníku. Dějiny víry v pokrok jsou velkou synthezí jeho historického a filosofického uvažování

Rozhovory se svým otcem vedla v letech 2012–2013 jeho dcera. Osnovou rozhovorů jsou historické zvraty od roku 1939 do roku 1989, které zásadně ovlivňovaly Loewensteinovy životní osudy. Loewenstein se přísně drží objektivity, nesklouzává do sentimentálních tónů, o vlastním životě a jeho peripetiích přemýšlí v souvislostech a s nadhledem. I proto jeho vyprávění dokáže poměrně přesně vyvolat obrazy doby. Rozhovory se však zabývají i obecnějšími tématy z oblasti historie, společenského a politického vývoje atd. Podrobně a z více úhlů se dotýkají mnoha méně reflektovaných témat, vzhledem k Loewensteinovu původu i vědeckému zaměření i témat poměrně vzácných.

Autor v knize propojil své zápisky s postřehy a vytvořil jakousi „encyklopedii intelektuála“, malé, někdy ironické úvahy a myšlenky širokého dosahu. Svébytné minimyšlenky představují originální, poněkud nezvyklou symbiózu vážného s nevážným. Bedřich Loewenstein se pokouší nahlížet pod povrch floskulí a nereflektovaně používaných pojmů, čímž vyniknou překvapivé souvislosti. Vážnému upírá patos a kanonizovanému nedotknutelnost.

Die Auswahl aus Publizistik und wissenschaftlicher Essayistik vermittelt Einblicke in das Geschichtsdenken des tschechisch-deutschen Historikers und Sozialtheoretikers Bedrich W. Loewenstein, den Golo Mann 1973 als 'reichgebildeten, kritisch-ernsten, gerecht-abwägenden, konstruktiven Geist' charakterisierte und der, wie Bernd Ulrich im Nachwort feststellt, auch nach der sogenannten ›Wende‹ ein wichtiger 'intellektueller Stichwortgeber und Anreger in seiner nach Europa zurückkehrenden Heimat geworden' ist.