Naděžda Pelcová Orden de los libros (cronológico)

Sborník se zaměřuje na klíčový motiv evropského myšlení, logos. Úvodní studie profesorky Anny Hogenové navazuje na Patočkovy úvahy o moderantní civilizaci a zdůrazňuje, že manažer, jako organizátor, postrádá eschaton a konečný účel, čímž se stává multiplikátorem nihilismu. Moderantismus, jako znak doby, reflektuje karteziánské myšlení a jeho důsledky, kde certitudo a potřeba jistoty odrážejí neschopnost unést neurčitost lidských životů. Tato situace je výsledkem supremacy sukcesivní logiky a kauzality, která dominuje nad ostatními duševními aspekty, jako jsou city a paměť. Karteziánský člověk se stává okleštěnou verzí celostního renesančního člověka, což vede k absenci osobností jako Michelangelo či Leonardo da Vinci. Sborník, editovaný doc. Naděždou Pelcovou a prof. Annou Hogenovou, je rozdělen do tří částí: filosofické, pedagogické a společensko-vědní. Čtenář tak získává komplexnější přehled o výše uvedených tématech a jejich vzájemných souvislostech.

Monografie se zabývá povahou výchovy jako specifického lidského jednání. Z hermeneutických pozic zkoumá ontologická východiska výchovného vztahu jako vztahu ke světu, ke společenství a k sobě samému. Ukazuje kontexty, z nichž se výchova rodí, a podmínky, v nichž je možno ji rozvinout (solidarita generací, pedagogický étos, svoboda člověka, rozvoj lidské přirozenosti, specifická povaha lidské starosti a péče, vztah k druhému, setkání). Autorky sledují nutné proměny výchovného vztahu a vymezují základní rozdíly mezi výchovou a činnostmi, které sice také ovlivňují a formují osobnost člověka, ale s dobrou výchovou nemají nic společného (vedení, školení, výcvik, drezura, manipulace, ovlivňování). Promýšlejí výchovu jakožto jednání, jehož smyslem je zachovat kontinuitu (lidského rodu, kultury, hodnot), které však zároveň umožňuje diskontinuitu (tedy potenciálně nový počátek). V neposlední řadě zkoumají problematiku výchovy a vzdělávání v diferentním světě a poukazují na podstatné souvislosti výchovy a vzdělávání se smysluplným spolubytím.

Jde o dvanáctou v řadě konferenci, která se věnuje interdisciplinárnímu pohledu vždy na některé z vybraných filosofických témat – nyní je to čas. Budeme se jím zabývat z pozic myšlení filosofického, pedagogického, uměnovědného, kinantropologického, ekonomického a také z hlediska didaktického.

Sborník příspěvků z mezinárodní konference na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v říjnu 2012, konané k 120. výročí Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, obsahuje texty autorů z celé střední Evropy, včetně České republiky, Polska, Slovenska a Rakouska. Konference se zúčastnili filozofové, historici, pedagogové a pracovníci vzdělávacích institucí, kteří diskutovali o filozofických a pedagogických základech evropské vzdělanosti, zejména v kontextu národní kultury, jazyka a tradice. „Evropa“ byla chápána jako duchovní společenství, které kontrastuje s partikularismem národních kultur. Byly položeny otázky týkající se vztahu mezi tradicí a vzdělaností, rolí jazyka v procesu učení a vlivu politiky na úroveň vzdělanosti. S ohledem na Komenského a jeho snahu o nápravu věcí lidských se zkoumá přínos významných osobností filozofického a pedagogického myšlení, které ovlivnily vzdělanost ve svých zemích a zároveň překročily regionální hranice. Dějinně pedagogická analýza se zaměřuje na instituce, jejichž činnost formuje pedagogický diskurz minulosti i budoucnosti.

Soubor textů připravených katedrou občanské výchovy a filosofie PedF UK týkající se vybraných českých filosofů.

Soubor textů připravených katedrou občanské výchovy a filosofie PedF UK týkající se vybraných českých filosofů.

Sborník z jedenácté tematicky mezinárodní a interdisciplinárně zaměřené konferencé organizované katedrou občanské výchovy a filosofie PedF UK konané dne 3. 5. 2012.

Soubor textů připravených katedrou občanské výchovy a filosofie PedF UK týkající se vybraných českých filosofů.

Být člověkem znamenalo vždy starat se o své bytí, být sám sobě otázkou. Kniha se zabývá tím, jak lidé odpradávna rozumějí sami sobě ve filosofické reflexi a jak se tyto podoby sebeporozumění (označované jako zoon logon echon, zoon politikon, imago Dei, ego cogito, ens volens, homo faber, homo ludens apod.) v dějinách proměňují. Existují mezi různými formami sebeporozumění v různých dobách nějaké souvislosti? Jak sobě rozumí člověk doby moderní, případně postmoderní? Co lze na člověku změnit a ovlivnit výchovou? Hledáním odpovědí na takové otázky nás autorka uvádí do tématu filosofie člověka a filosofie výchovy.

Problematika etické dimenze lidské činnosti s důrazem na učitelskou profesi v měnících se požadavcích na vzdělání. Vysokoškolská skripta.

Tématem je vztah člověka ke světu jako k „horizontu smyslu“ a význam péče o tento horizont, problém lidského zakoušení světa, ve kterém žijeme. Tato publikace vychází z již dříve vydané publikace Základy společenských věd. Záměrem tohoto rozdělení je, aby publikace byla dostupná široké veřejnosti.

Tématem jsou základy filosofie jazyka, problematika vztahu myšlení a řeči, zejména klíčový problém komunikace a informace na počátku třetího tisíciletí. Je doplněna výkladem estetiky. Tato publikace vychází z již dříve vydané publikace Základy společenských věd. Záměrem tohoto rozdělení je, aby publikace byla dostupná široké veřejnosti. Více informací na: https://www.kampomaturite.cz/zaklady-spolecenskych-ved-1/zaklady-iii-dil-pece-o-jazyk-a-komunikaci#ixzz5RGqF6Nds

Být člověkem znamenalo vždy starat se o své bytí, být sám sobě otázkou. Kniha se zabývá tím, jak lidé odpradávna rozumějí sami sobě ve filosofické reflexi a jak se tyto podoby sebeporozumění (označované jako zoon logon echon, zoon politikon, imago Dei, ego cogito, ens volens, homo faber, homo ludens apod.) v dějinách proměňují. Existují mezi různými formami sebeporozumění v různých dobách nějaké souvislosti? Jak sobě rozumí člověk doby moderní, případně postmoderní? Co lze na člověku změnit a ovlivnit výchovou? Hledáním odpovědí na takové otázky nás autorka uvádí do tématu filosofie člověka a filosofie výchovy. Metodicky je každé z témat zpracováno v informativním textu a shrnutí a doplněno ukázkami z pramenné literatury a náměty k zamyšlení, jež mají inspirovat k hlubší orientaci ve věcech člověka. Kniha je určena především studentům pedagogických fakult či studentům humanitních oborů a všem odborníkům, kteří se orientují na problematiku výchovy a vzdělání v nejširším kontextu.