Vojtěch Kohut Orden de los libros

Další svazek z populárního souboru praktických knih o modlitbě se věnuje usebrání jako jedné z podmínek vnitřní modlitby. První dvě kapitoly se věnují aktivnímu usebrání, ať už při vnitřní modlitbě, nebo v ostatních způsobem modlitby, zatímco poslední dvě usebrání jako stylu života a pasivnímu usebrání jako prvnímu mystickému daru. Ústřední čtyři kapitoly se pak věnují konkrétním cvičením k usebrání, jimiž se člověk může uvést do vnitřní modlitby nebo v sobě obnovit vědomí Pánovy přítomnosti i během dne. Díky této praktické části se kniha může stát pomůckou pro začátek každé vnitřní modlitby, dříve než člověk začne meditovat Písmo nebo přinášet svůj život před Pána.

Ti, kdo se věnují vnitřní modlitbě, dobře vědí, že často přicházejí chvíle, kdy není možné meditovat úryvky z Písma svatého. Jsme unavení, plni starostí a obav, ale i radostí z toho, co se nám přihodilo nebo co nás čeká v nejbližších dnech. Co v takovém případě dělat? Tato Prvouka, která navazuje na autorovy knihy Slabikář a Čítanka vnitřní modlitby, objasňuje, jak je možné a vhodné v takových chvílích probírat svůj vlastní život s Bohem s pomocí příkladu a rad svaté Terezie z Ávily. Nejedná se tu o neplodné a sobecké zabývání se sebou, nýbrž o to, jak pod Božím pohledem porozumět vlastní minulosti, přítomnosti i výhledům do budoucnosti, jak odevzdat Pánu svůj život a jak rozpoznat, co vede ke sjednocení s Bohem. Autor nás učí nejen vnímat svá vnitřní hnutí, ale i věnovat se událostem vlastního života, jak je ve vnitřní modlitbě interpretovat a co na jejich základě dělat. Povzbuzuje k tomu, abychom si našli duchovního průvodce, a objasňuje nám známky a pravidla duchovního rozlišování.

Jako křesťané nevedeme jen přirozený život, který nám darovali rodiče, ale i nadpřirozený, který jsme obdrželi od Boha ve křtu. Tuto novou existenci, jež se zakládá zejména na vlitých ctnostech naděje, víry a lásky, nazýváme teologální život. Rozjímáními nás bude provázet zejména sv. Jan od Kříže a jeho báseň Bez opor oporu mám.

Autor knihy Slabikář vnitřní modlitby vychází novou knihou vstříc čtenáři, který se na základě Slabikáře vrhá do vnitřní modlitby, začíná meditovat – a také narážet: Jak to mám dělat? Mám prostě „studovat Bibli“? Číst si exegetické komentáře? Učit se texty zpaměti nebo si opakovat jednotlivé verše jako křesťanskou mantru? Nebo ještě něco jiného? Ale co a jak? Čítanka čtenáři ukáže texty sv. Terezie (a dalších karmelitánský autorů), které se k jeho situaci vztahují, a autorův komentář a jeho vlastní reflexe jej dál povedou na cestě vnitřní modlitby.

Kniha předního českého znalce karmelitánské spirituality přibližuje pomocí dvanácti klíčových slov sv. Terezie její praxi vnitřní modlitby. Výklad kombinuje jak vyprávěcí styl (kde se autor tak trochu dělí o své osobní zkušenosti se spiritualitou světice), tak přístupným způsobem styl věroučný (kde prezentuje popularizujícím způsobem nauku sv. Terezie). Představuje tak přístupnou a živou formou poklady duchovního dědictví, které jsou stále živé, jen jsou rozprostřeny pro celých spisech sv. Terezie.

Křesťanská mystika představuje prohloubení víry, které vychází z důvěrného přátelství s Kristem. Mystik se opírá o Boží lásku a milosrdenství, přičemž zůstává spojen s ostatními lidmi, žije podle Božího slova a modlí se za církev. Karmelitánský kněz a spisovatel zkoumá poselství renesančních a barokních mystiků, jako jsou Böhme, Bridel, Bérulle, Filip z Neri, Ignác z Loyoly, Jan od Kříže, Komenský a Terezie z Avily, a jeho úvahy jsou aktuální i pro dnešní dobu. Kniha je určena všem, kteří mají zájem o mystiku a duchovní život, a kteří si najdou čas na každodenní meditaci. V textu jsou citována díla autorů jako Alfons z Madridu, Anna od svatého Bartoloměje, Mattia Bellintani, Bernardin z Lareda, Jakob Böhme, Bedřich Bridel, Pierre de Bérulle, Ignác z Loyoly, Jan od Kříže, Jan Amos Komenský, Terezie od Ježíše a mnozí další. Tato díla reflektují různé aspekty mystického prožitku a duchovního života, přičemž zdůrazňují význam osobního vztahu s Bohem a duchovní praxi v každodenním životě.

Spirituální teologie je vědní teologickou disciplínou, která na základě biblického zjevení a křesťanské zkušenosti studuje sjednocení člověka s Bohem v Kristu. K tomu dochází společným působením (synergií) Ducha svatého a lidské spolupráce. Spirituální teologie rovněž popisuje organický rozvoj duchovního života, a to od počátku až po dosažení svatosti. Publikace Vojtěcha Kohuta seznamuje s oborem spirituálním teologie studenty teologických fakult a příbuzných humanitních oborů, zejména antropologie, historie, psychologie, pedagogiky, sociologie a religionistiky. Po vymezení předmětu, pramenů, metod práce a tematické náplně pojednává autor o vztahu spirituální teologie k ostatním teologickým a humanitním oborům.

Od počátků až po současnost / Silvano Giordano (editor) / Kniha umožňuje čtenáři seznámit se s dějinami řeholního řádu, který má svůj počátek ve Svaté zemi a na základě bohaté fotografické dokumentace poznat některé aspekty biblického prostředí, ve kterém zapustil své kořeny. Dílo je výsledkem kolektivní spolupráce řady autorů, kteří využili poznatků mnoha studií sepsaných v průběhu 20. století. Umožňuje tak čtenářům znovu projít celé dějinné putování karmelitánské rodiny ve Svaté zemi od konce 12. století, v němž se řád zrodil, až po dnešní dny. Text doprovází bohatý fotografický materiál, který nejen dokumentuje památná místa, stavby a umělecká díla, ale přibližuje také současné působení bratří a sester Karmelu.

Proč strávit 15 dní se svatou Hedvikou Slezskou? Autor je přesvědčen, že dostatečnou odpověď poskytnou následující stránky knihy samy. Z fascinujícího zjevu této světice dýcha směsice hluboké pokory a hrdé důstojnosti .... Životní příběh svaté Hedviky (1174–1243) není příliš znám, a to navzdory skutečnosti, že tato kněžna patří mezi naše národní patrony. Proto je velmi dobře, že se můžeme v rámci oblíbené meditační řady Patnáct dní s… setkat také s touto velkou postavou. Publikace je řadou rozjímání o jejím životě na základě textů takzvané Větší legendy, a třebaže hlavní těžiště úvah spočívá ve snaze představit ji čtenářům jako stále aktuální vzor k inspiraci pro duchovní život, její portrét je i z historického hlediska poměrně průkopnický: prezentuje totiž světici oproštěnou od tradičního, avšak tendenčního a falešného zobrazování jako„napůl kněžny a napůl řeholnice“.