Radek Martínek Libros

Středověká bohoslužebná roucha byla zdobena především figurální výšivkou, rostlinný ornament měl jen doplňkový charakter a objevoval se jen zřídka. V 16. století se však situace změnila a po roce 1600 dokonce obrátila. V souvislosti s cestami do zámoří se značně rozšířil sortiment zobrazovaných květin, které postupně nacházely cestu i do šlechitckých zahrad. Ve specializovaném církevním vyšívačství měly zobrazené květiny většinou i svůj symbolický výklad, některé z nich dokonce s velmi dlouhoou tradicí (růže, lilie, oliva aj.), ale i nové druhy získávaly postupně podobné vyznění (např. jihoamerická mučenka). Publikace se pokouší postihnout specifické zobrazování květin v církevním prostředí v souvislosti se samotnou bohoslužbou a s důrazem na české země. Zaměřuje se na jejich symbolickou výpověď a pokouší se tento specifický žánr zasadit do širších kulturních souvislostí. Součástí je i bohatá fotografická dokumentace.

Během staletí se na půdě křesťanského světa v rámci nábožensko-rituálního prožívání života vyvinul zcela specifický systém a řád barev s morálními a symbolickými konotacemi... V každé kultuře se v postavení garantů společenského řádu objevují zcela specifické dílčí skupiny obyvatel, jejichž úkol je v mnohém odlišný od většinové společnosti. To se nutně musí projevit v odlišném oděvu, který je nositelem snadno rozlišitelných vnějších symbolů odkazujících ke stupni hierarchické podřízenosti. Jen tak je možné dosáhnout skutečné životaschopnosti velkých organizovaných celků.Pro dnešního člověka je asi nejpochopitelnějším příkladem hodnostní systém zavedený v ozbrojených složkách, reprezentující výkonný rozměr státní autority. A nemůžeme vynechat ani různá církevní společenství. Během staletí se na půdě křesťanského světa v rámci nábožensko-rituálního prožívání života totiž vyvinul zcela specifický systém a řád barev s morálními a symbolickými konotacemi, které člověk dnešní doby používá podvědomě. Ke správnému „čtení“ tohoto typu neverbální komunikace je nutné znát kulturně-antropologické pozadí židovsko-křesťanské tradice, jež měla zcela zásadní vliv na utváření euro-amerického moderního civilizačního modelu. Jednotlivé kapitoly se na pozadí historických souvislostí věnují příslušným barvám, jejich symbolice a rozdílnému užití v profánním světě a v bohoslužbě.

Katalog je věnován dosud velmi málo zkoumaným tématům umělecky ztvárněných parament a významu ruční práce v životě urozených žen. V katalogu prezentované kasule a pluviály představují nejkrásnější díla vyšívačské práce od baroka po secesi ze sbírek Národního památkového ústavu a pražského arcibiskupství, která byla darována či přímo zhotovena českými šlechtičnami nebo členkami rodu Habsburků. V úvodní části je téma zasazeno do co nejširších souvislostí. Pozornost je věnována každodennímu životu aristokratických žen i tomu, jak se ruční práce odrazily v zámeckých interiérech. Pozornost je upřena také na vývoj vyšívacích technik a vzorů. Další studie se zaměřují na spojení šlechty a církve: církevním obřadům a svátkům v životě šlechticů, jejich vztahu k zámeckým kaplím i kostelům na panství či kariéře šlechticů v církvi.