Arnošt Černík Orden de los libros (cronológico)

Jde o dvě knihy v jedné vazbě. První napsal Arnošt Černík, šéf expedice Huascarán 1970. Byl spisovatelem. Svou poslední knihu, Výprava na Ararat, dokončil před odjezdem do Peru. Odtamtud se nevrátil. Zahynul spolu s dalšími třinácti horolezci pod lavinou uvolněnou z vrcholu Huascarán. Rukopis ležel 30 let v šuplíku, než vyšel. L. Vejražka připravil textově knihu „Říkali mu Ajšek“, kde je očima Černíkových přátel vypodobněn jeho mozaikový portrét, též jeho láska k horolezectví a horám, také zatčení jeho tchyně StB.

Autorka strávila dva roky v Jemenu, stala se lékařkou imámova harému, a napsala o tamním životě poutavou knihu

En este vívido memoir, Heinrich Harrer narra sus aventuras como uno de los primeros europeos en entrar en el Tíbet. Mientras viajaba por India, estalló la Segunda Guerra Mundial y fue apresado por las autoridades británicas. Tras varios intentos, logró escapar y cruzar los Himalayas, sobreviviendo al engañar a funcionarios y depender de la generosidad de los aldeanos para obtener comida y refugio. Finalmente, Harrer alcanzó su destino: la Ciudad Prohibida de Lhasa, sin dinero ni permiso para estar en Tíbet. Sin embargo, la hospitalidad tibetana y su apariencia curiosa le permitieron una aceptación sin precedentes entre las clases altas. Su inteligencia y costumbres europeas también intrigaron al joven Dalai Lama, quien pronto lo convirtió en su tutor y confidente. Cuando los chinos invadieron Tíbet en 1950, Harrer y el Dalai Lama huyeron juntos. Esta historia atemporal ilumina la cultura oriental, así como la infancia de Su Santidad y la actual situación de los tibetanos.

Fotopublikace z nakladatelství Orbis klasického, téměř čtvercového formátu. Autor fotografií Aleš Kraus.

Kniha, která popisuje horolezecké dobývání Nanga Parbatu od prvního pokusu po úspěšný výstup Hermanna Buhla.

Vyprávění o cestě na Korsiku a o výstupu na nejvyšší horu ostrova.

Druhé vydání populárně vědecké knížky seznamuje s vývojem názorů na existenci tzv. sněžného člověka, žijícího v nepřístupných oblastech Himálají. Tlumočí názory stoupenců i odpůrců existence yetiho, připomíná přínos československé vědykobjasnění této otázky aj. Druhé vydání je doplněno fotografiemi míst, kde byly nalezeny stopy po yetim, a snímky, jež zachycují svět lámaismu. Doslov Emanuel Vlček.

Cestopisná reportáž převzala název pro sopky z řečtiny. Popisuje výstupy na vrcholky sopek Vesuv u Neapole, Etna u Mesiny, Gran Cratero a Stromboli v Liparském archipelu. Líčí nejen zkázy, jež způsobily v minulosti, ale i krajinný ráz jejich okolí a cestovní zážitky.

Reprezentativní publikace z odkazu umělce-fotografa, jehož život předčasně ukončila v r. 1970 lavina v peruánských Andách. V 8 barevných a 164 černobílých fotografiích je zde v detailech i jedinečných panoramatech zachycena krása a půvab české, moravské a slovenské krajiny a jejich hor a architektonických památek Prahy, českých, moravských a slovenských měst, hradů, zámků a lázní ve všech ročních obdobích. V textu básně různých autorů.

Osobní zkušenosti a dojmy autorovy z výstupů na Charmoz, Petit Dru, Montblank, Grandes Jorasses, Matterhorn, Eiger a Cima Grande di Lavaredo v Alpách a na Dongus-Orun, Nakra-tau a Dych-tau na Kavkaze jsou popsány živě, a přece bez patosu. Poznáváme nejen technické podmínky výstupu, ale i podmínky morální.

Kniha o cestě po Řecku, s podtitulem "K vrcholům Olympu a krétské Idy".

Černobílými i barevnými fotografiemi doprovázené vyprávění o výpravě skupiny československých horolezeckých reprezentantů v roce 1962 do oblasti Centrálního Kavkazu. Průvodní text napsal Arnošt Černík, mapy: Jindřich Průša a Antonín Pavlík.

První část knihy tvoří vyprávění o dobrodružstvích himálajských horolezeckých výprav v letech 1950–1960. Druhá část zachycuje vývoj expedičního horolezectví v následujících dvou desetiletích, které charakterizuje snaha dosáhnout co nejhodnotnějšího sportovního výkonu.