Josef Svátek Orden de los libros (cronológico)

Nejznámější pražské legendy převyprávěné pro mladší děti.

Kulturhistorische Bilder aus Böhmen ist ein unveränderter, hochwertiger Nachdruck der Originalausgabe aus dem Jahr 1879. Hansebooks ist Herausgeber von Literatur zu unterschiedlichen Themengebieten wie Forschung und Wissenschaft, Reisen und Expeditionen, Kochen und Ernährung, Medizin und weiteren Genres. Der Schwerpunkt des Verlages liegt auf dem Erhalt historischer Literatur. Viele Werke historischer Schriftsteller und Wissenschaftler sind heute nur noch als Antiquitäten erhältlich. Hansebooks verlegt diese Bücher neu und trägt damit zum Erhalt selten gewordener Literatur und historischem Wissen auch für die Zukunft bei.

V době, kdy český přemyslovský kníže Vladislav II. pobývá na křížové výpravě, pověřuje nad správou země svého bratra Děpolta. Avšak český trůn se rovněž snaží získat Vladislavův synovec Soběslav II. Jeho pokus je ovšem neúspěšný a Děpolt nechává mladého prince uvěznit na hradě Přimda. Za pomoci nejbližších spojenců se podaří Soběslavovi z vězení uprchnout a získat záhy na svoji stranu olomoucké vévodství. Po vítězném střetu s Vladislavovým vojskem má otevřenou cestu ku Praze. Jenže právě ve chvíli, kdy na Hradčanech slavnostně usedá na knížecí stolec Soběslav, přichází dcera předního českého velmože Odolena z Hrádku v Ostrovském klášteře u Davle na stopu děsivé záhadě týkající se pravé identity nového českého vladaře, jejíž rozluštění dává do pohybu nezadržitelný sled dramatických událostí. Jejich hybnou silou je „poslední Vršovec“ kancléř Převoj, hodlající se pomstít na Přemyslovcích, kteří roku 1108 na hradišti Wratislav zákeřně vyvraždili rod Vršovců. Kniha rovněž obsahuje samostatnou autorovu povídku Český bratr. Text románu o posledním Vršovci i povídky prošel zásadní jazykovou a pravopisnou aktualizací. Dnes již archaické nebo neznámé výrazy byly nahrazeny současnými slovy, mnohdy byl pozměněn slovosled v autorových složitých souvětích, aniž by bylo cokoli měněno nebo eliminováno.

Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta. V náboženské oblasti usiluje řadu desetiletí o moc jezuitský řád, který podporuje násilnou rekatolizaci navzdory umírněnějšímu stanovisku jiných církevních hodnostářů. Císař Karel VI. se snaží prosadit tzv. pragmatickou sankci, která znamená jen další oklešťování stavovských práv českého království. V této době z neblahé řady cizí i domácí šlechty vybočuje jedna významná osoba: hrabě Špork, který, ačkoli pocházel z cizího vestfálského rodu, bojuje za práva českého království a snaží se alespoň na svých panstvích prosadit poměry, jež do jisté míry respektují náboženskou toleranci i zájmy českého obyvatelstva. Svým převratným úsilím i výstřední povahou však proti sobě poštvává mocné nepřátele, kteří intrikami usilují přivodit jeho pád. Kniha je doplněna dobovým pojednáním o autorovi románu Josefu Svátkovi z pera významného českého esejisty Ferdinanda Strejčka.

Již po několik desetiletí, od nešťastné bitvy bělohorské, panuje krutě v Čechách cizí šlechta na konfiskacemi snadno nabytých statcích. Píše se rok 1680, který doprovází mocné nebeské znamení – Kirchova kometa, jedna z největších komet posledních staletí. V té době přichází do Prahy vyslanec francouzského krále Ludvíka XIV. se svým tajemníkem, rytířem Kaplířem ze Sulevic, potomkem rodu českých exulantů, jehož děd byl mezi sedmadvaceti pány popravenými roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Oba muži přicházejí s tajným posláním vyvolat lidové povstání, které by otřáslo císařstvím a odstranilo z trůnu habsburský rod. Motivy obou šlechticů jsou však zcela odlišné. Zatímco francouzský vyslanec markýz de Vitry spřádá pouhé politické intriky, které mají zajistit větší moc jeho pánu, rytíř Kaplíř touží pomstít prolitou krev nejlepších mužů své země a svůj národ vyvést z krutého ujařmení. Za pomoci českých a uherských spojenců tak povstává revolta, která má pohnout světovými dějinami. Dramatický a strhující příběh intrik a klamných věšteb, i výbuch útlakem nahromaděného lidového hněvu tak nezadržitelně přichází k svému rozuzlení…

Florian Griesbeck z Griesbachu, pověstný rada krále Ferdinanda, je obratný diplomat a dovede se obratně vlichotit svému králi. Dostává proto na starost problém nekatolických stavů v Čechách. Coby katolík a vděčný poddaný se tohoto úkolu zhostí s patřičnou horlivostí. V centru jeho zájmu se ocitá biskup českých Bratří Jan Augusta spolu se svým věrným sluhou Jakubem Bílkem. Tento mladík však kromě pronásledování vlastních souvěrců musí řešit ještě soukromý problém – je zamilovaný do Griesbeckovy dcery Johanky. Když se Griesbeckovi podaří dostat biskupa Augustu s bratrem Bílkem do vězení na Křivoklát, zdá se, že jsou již pro všechny zúčastněné veškeré naděje ztraceny...

První díl dvousvazkového vydání. Nejslavnější kniha Josefa Svátka pojednává o osudech rodiny Mydlářů, zejména jejího nejslavnějšího člena, předního českého popravčího Jana Mydláře. Ten se stal exekutorem sedmadvaceti českých pánů roku 1621 a také velmi zámožným člověkem. Román zachycuje široký kontext zajímavých dobových událostí. Mimo jiné se tak dostaneme jako svědci i k první veřejné pitvě v Praze, prováděné Janem Jeseniem. Svátkův román má čtyři díly. Námi vydaná Kniha první shrnuje první dvě části (Z magistra medicíny pacholkem katovým a Rozličné příběhy katovské).

Druhý díl dvousvazkového vydání. Nejslavnější kniha Josefa Svátka pojednává o osudech rodiny Mydlářů, zejména jejího nejslavnějšího člena, předního českého popravčího Jana Mydláře. Ten se stal exekutorem sedmadvaceti českých pánů roku 1621 a také velmi zámožným člověkem. Román zachycuje široký kontext zajímavých dobových událostí. Mimo jiné se tak dostaneme jako svědci i k první veřejné pitvě v Praze, prováděné Janem Jeseniem. Svátkův román má čtyři díly. Námi vydaná Kniha druhá shrnuje poslední dvě části (Syn Jan, Nový kat staroměstský a Neúprosná kola osudu).

Zkrácená verze proslulých "Pamětí katovské rodiny Mydlářů" Josefa Svátka je v tomto vydání převyprávěna a jazykově upravena Vojtěchem Steklačem. Adaptace Vojtěcha Steklače se v této edici zaměřuje především na jednotlivé případy vykonání útrpného práva. Líčí případy, kdy na skřipci a v mučírně se objeví nejen lidé "nízkého stavu", ale i ti, kteří "požívali velmi dobré pověsti a vládli ohromným jměním". Na druhé straně nás autor zavádí do světa, v němž se "krvavé řemeslo" muselo tradičně dědit z otce na syna, neboť exekutoři hrdelních ortelů se pohybovali na úplném okraji společnosti a jiné povolání než to, které vykonáváli a generačně si ho předávali, v ní zákonitě najít nemohli. A tak se kati stávali opovrhovaným ramenem spravedlnosti, jež však bylo navíc zahaleno nesčetnými pověrami a tajemstvími. Většinou sice trestali nenapravitelné podvodníky, zloděje nebo vrahy, avšak přesto se nevyhnuli situacím, kdy se vzhledem k dějinným událostem proměnili v prodloužený nástroj politické moci a zvůle. Tak tomu bylo například při popravě českých šlechticů po prohrané bělohorské bitvě, události, která v této knize nepochybně tvoří jednu z hlavních kapitol.

Závěrečná část románové trilogie Josefa Svátka. Román Pražský kat o „popravním mistru“ Janu Mydlářovi napsal Josef Svátek v roce 1876. Autor zde zúročil nejen znalosti dějinných událostí, ale i fabulační schopnost a dovednost vytvořit dramatický děj. Jan Mydlář byl skutečnou postavou, jeho osudy jsou však dokresleny legendou, na jejímž vzniku má velký podíl právě i Josef Svátek

S osudy mladičkého Jana, který se pro svou vášnivou lásku stal katovým pomocníkem a přísahal pomstu, jsme se měli možnost seznámit v Cestě na popraviště, tedy v první části obsáhlejšího Svátkova románu Pražský kat. V druhém volně navazujícím dílu nazvaném Cikánčino tajemství se znovu setkáváme s Janem Mydlářem po patnácti letech, a to v katovně Starého Města pražského. Vážený, a přece z lidské společnosti vyvržený mistr popravní je v pohnutém tragickém období po bitvě na Bílé Hoře a po popravě sedmadvaceti českých pánů zahrnován neustále spoustou krvavé práce. Do jeho osudu však překvapivě a trvale zasáhne teprve zatčení mladých cikánských lapků a zlodějů, kteří jsou uvrženi do staroměstského žaláře nazývaného Špinka. Autor, jemuž bývá občas vytýkáno, že se úplně přesně nedrží historických faktů, zato dokáže staré děje vyprávět strhujícím způsobem. Ani dlouhá desetiletí, která uplynula od napsání románu, neubrala mu nic na jeho napínavosti.

Ve třetím díle tohoto historického románu poznáte nejen kata Mydláře, ale především jeho syna Jana, jako jeho nástupce, a jak se on vypořádává s katovským řemeslem.

Neúprosná kola osudu jsou posledním čtvrtým dílem a uzavírají rozsáhlou kroniku katovské rodiny Mydlářů. Naposledy navštívíte temný a ponurý svět těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenici a poznáte i život Prahy v těchto „krutých“ dobách, kdy spravedlnost končila v rukou katů a…

Jan Mydlář byl skutečnou postavou, jeho osudy jsou však dokresleny legendou, na jejímž vzniku má velký podíl právě i Josef Svátek. Kat Mydlář byl údajně rodákem z Chrudimi, který se chtěl stát lékařem. Shoda nešťastných okolností ho však přivedla k opovrhovanému katovskému řemeslu, kterému se pak věnoval do konce života. V pražské katovně působil v první polovině 17. století, kdy bylo společenské postavení katů velmi nízké. Ve čtyřdílných Pamětech katovské rodiny Mydlářů v Praze, které začal Josef Svátek psát deset let po dokončení Pražského kata a v nichž osudy Jana Mydláře rozvíjí, popisuje pozici mistra temného řemesla takto: Kat nesměl vkročiti do krčmy veřejné, nesměl vycházeti z města ani do něho vcházeti branou obecnou, nýbrž jen brankou neb fortnou rasovskou. Již pouhé dotknutí osoby jeho činilo každého jiného člověkem nečestným. Ba i v kostele směl dlíti jen v odlehlém koutku.

Druhý svazek čtyřsvazkového vydání Pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze vás zavede do temného světa těch, kteří vykonávají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Otevře vám oči a odhalí šibenice, slabosti kata a osudy jeho obětí. Tato paměť není obyčejným dílem; archaická čeština umocňuje zážitek z hrdla dějin. Kati, jako Mydlář, byli rozporuplné postavy české společnosti, které v zájmu veřejného pořádku zasahovaly a vykonávaly tresty na podvratných živlech. Barvitě popisují každodenní rutinu kata – mučení, popravy – a životní příběhy Mydláře a jeho syna. Mydlář, bývalý student medicíny, se nešťastně zamiloval a stal se katem. Jeho život se nelišil od běžného smrtelníka: učednická léta, svatba, práce, děti, oběti, přátelé a nepřátelé. Zajímavé jsou detaily první veřejné pitvy v Praze a přesné popisy různých stupňů mučení. Autor vytváří historicky věrnou atmosféru, bez kýčovitosti, a každá pasáž má svůj význam. Po zvyknutí na archaismy se příběhy čtou samy a jsou působivé, důvěryhodné a poučné. Pokud toužíte vidět místo, kde stávala katovna, navštivte Starý židovský hřbitov v Praze a podívejte se na severní část Uměleckoprůmyslového muzea, kde žil temně lidský hrdina své doby.

První svazek čtyřsvazkového vydání Pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze. Ocitnete se v temném světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti. Nic vám nezůstane utajeno. Prohlédnete si šibenice, pochopíte katovy slabosti a (ne)budete litovat jeho oběti. Paměti kata Mydláře nejsou obyčejnou knihou. Archaická čeština způsobí, že váš propad hrdlem dějin bude o to působivější. Kati vždy patřili k rozporuplným, opomíjeným osobnostem české společnosti. V zájmu veřejného pořádku občas zakročil a posekal pár hlav podvratných živlů. Knížka barvitě popisuje nejen tuto katovu každodenní rutinu (mučit, sekat, popravit), ale líčí životní příběhy dvou katů. Autorovi se podařilo vytvořit úžasnou, historicky věrnou atmosféru. Nikdy nesklouzne do kýčovitosti, žádná pasáž knihy není zbytečná. Série knih, která je působivá, důvěryhodná, poučná

Kniha obsahuje dva rozsáhlejší texty publikované na pokračování v Lumíru v letech 1885–1887 pod názvy K dějinám poprav a katů v Čechách a Souboje v Čechách . Tyto „obrázky z kulturní historie“, jak zní jejich podtitul, poutavě a s neopakovatelným kouzlem dobového jazyka vykládají nejstarší dějiny fenoménů, které dodnes lákají svou tajuplností a jistou morbidností. I když s některými vývody a soudy autora ze současného hlediska pochopitelně nelze souhlasit, jde o zajímavý a svým způsobem ojedinělý pokus souhrnně zpracovat daná témata. Kniha je doplněna dobovými ilustracemi.... celý text

Kniha Zlomky z české demonologie je pokusem o rekonstrukci díla, jež mělo shrnout a setřídit dobové představy o národní mytologii. Obsahuje texty, které Svátek publikoval v Obrazech života a Lumíru v rozmezí let 1859-62, a zahrnuje též kompletní první verzi Pražských pověstí, jež je v jednotlivých příbězích podstatně obsažnější než pozdější knižní vydání. Ačkoliv ze zamýšleného projektu zůstaly skutečně pouze zlomky, je tento soubor nejenom pozoruhodným dokumentem obrozeneckého vnímání české historie a torby národního mýtu, ale - díky neopakovatelnému kouzlu archaického jazyka - i nesmírně zábavným čtením.

Dotisk jedné z nejúplnějších sbírek pražských legend z roku 1883, z níž čerpal mimo jiné i Alois Jirásek při psaní svých Starých pověstí českých. Josef Svátek (1835–1897) byl jedním z nejkontroverznějších a zároveň nejplodnějších českých spisovatelů, současník Jana Nerudy a Vítězslava Hálka, a jeho studie o lidových zvycích, magii a české mytologii patří mezi první texty obírající se podobnou tematikou. Novinář a jeden z nejkontroverznějších českých spisovatelů Josef Svátek (1835-1897), šéfredaktor Pražského deníku a posléze Pražských novin, patřil k výrazným osobnostem české literatury po roce 1848. Vydal řadu knižních titulů (např. Sebrané dějepisné romány J. Svátka, 23 svazků), zabýval se jako první u nás historií zednářství, studiem lidových zvyků, magie a české mytologie.

Pokračování z pera katovského synka, je ve stejném duchu jako první díl

Kuriózní kronika staré Prahy z rudolfínské doby. Z pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze, staročeský pitaval zaznamenává významné a senzační soudní procesy a popravy, jež se odehrály na konci 16. a v 1. polovině 17. století v Praze. Výbor z původně rozsáhlých 4-dílných Pamětí obsahuje zejména známé postavy a události (proces anglickým alchymistou Eduardem Kelleyem, s komorníkem Rudolfa II. Filipem Langem, povstání českých stavů, exekuce roku 1621, zásluhy kata Mydláře při obléhání Švédů 1648).

Výbor ze čtyřsvazkového díla o pražském katu Janu Mydláři, který z původního Svátkova díla "Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze" připravila literárně upravila Jana Štefánková.

Román ze šestnáctého století o praktikách církve.

Třetí díl zahrnuje období od r. 1622 do r. 1648.

Román se odehrává na Staroměstském náměstí blízko Týnského chrámu. Na rohu Celetné ulice a Staroměstského náměstí stál měšťanský dům měšťana Ludvíka Korálka z Těšína, který se dal na alchymii. Je to předobraz hlavního hrdiny astrologa.

PRVNÍ DÍL DVOUSVAZKOVÉHO VYDÁNÍ ságy o rodině pražského kata Jana Mydláře.

PRVNÍ DÍL DVOUSVAZKOVÉHO VYDÁNÍ ságy o rodině pražského kata Jana Mydláře.

PRVNÍ DÍL DVOUSVAZKOVÉHO VYDÁNÍ ságy o rodině pražského kata Jana Mydláře.

Autor ve svém díle popisuje situaci,která vedla až k bitvě na Bílé hoře a následky,které porážkou českých stavů vznikly.

Autor ve svém díle popisuje situaci,která vedla až k bitvě na Bílé hoře a následky,které porážkou českých stavů vznikly.

Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta. V náboženské oblasti usiluje řadu desetiletí o moc jezuitský řád, který podporuje násilnou rekatolizaci navzdory umírněnějšímu stanovisku jiných církevních hodnostářů. Císař Karel VI. se snaží prosadit tzv. pragmatickou sankci, která znamená jen další oklešťování stavovských práv českého království. V této době z neblahé řady cizí i domácí šlechty vybočuje jedna významná osoba: hrabě Špork, který, ačkoli pocházel z cizího vestfálského rodu, bojuje za práva českého království a snaží se alespoň na svých panstvích prosadit poměry, jež do jisté míry respektují náboženskou toleranci i zájmy českého obyvatelstva. Svým převratným úsilím i výstřední povahou však proti sobě poštvává mocné nepřátele, kteří intrikami usilují přivodit jeho pád.

Autor ve svém díle popisuje situaci,která vedla až k bitvě na Bílé hoře a následky,které porážkou českých stavů vznikly.

Druhého dne, po rozhodné audienci deputace stavů protestantských u Rudolfa II. a odjezdu katolických ministrů z Prahy, opouštěl také Vilém z Helfenburku Pražský hrad, aby se uvázal v držení paláce pánů z Helfenburku na Malé Straně. Den před tím obdržel od císaře své propuštění ze služby a od královské kanceláře slavné přiřčení všech práv na majorát helfenburský, v kteréžto milosti také mezi stavy království českého byl přijat. Jako velmož odjížděl nyní ze sídla královského, ač dvořanstvo se divilo, že dosáhnuv takto vznešeného postavení, sám do dobrovolného jaksi vyhnanství ode dvora se odebírá. Historický román z doby panování císaře Rudolfa II.

Román z pera nestora české historické beletrie popisuje jedno z nejdramatičtějších období českých dějin. Nové jazykově a stylisticky upravené vydání historického románu vyšlého v roce 1926 nás zavádí do dramatických let poloviny 17. století. Mírová jednání v Osnambrücku mají konečně celé Evropě po třiceti letech drancování přinést vytoužený mír. Švédský generál Koenigsmark, obléhající Prahu, chce využít poslední příležitosti k jejímu dobytí, aby mohl město vydrancovat a zmocnit se druhého vltavského břehu, Starého a Nového Města. Hrdinní Pražané zmobilizují všechny své síly a postaví se úspěšně na odpor několika tisícové přesile. Nepřátelská armáda se dává na ústup. Příchází zpráva o podepsání míru, třicetiletá válka je definitivně minulostí.

Autor nás provází rokem 1611 kdy pasovské vojsko obsadilo Prahu a proto byl nucen na český trůn abdikovat císař Rudolf II., který přenechal země Koruny české svému bratru Matyáši Habsburskému.

Román ze století XII. V Čechách řádila opět válka občanská, kníže Vladislav II. musel po ztracené bitvě u Vysoké hory prchati ze země, kdežto kníže Konrád Znojemský se svým vítězným vojskem přitáhl ku Praze, aby se této hlavy země zmocnil a tím se učinil českým panovníkem. Vladislav však na svém útěku svěřil Pražský hrad svému bratru Děpoldovi, a ten jej narychlo opevnil, jal se obléhajícímu nepříteli statečně vzdorovat. Vydal: Akcent

Román z dvanáctého století. Je možné potkat toto vydání se třemi různými obálkami.Jedná se o pevnou vazbu (první dvě) a původní brož (třetí obrázek). Je těžké říct jak přesně to vycházelo a zda se v prvních dvou variantech jedná jen o převazbu.

Již po několik desetiletí, od nešťastné bitvy bělohorské, panuje krutě v Čechách cizí šlechta na konfiskacemi snadno nabytých statcích. Píše se rok 1680, který doprovází mocné nebeské znamení – Kirchova kometa, jedna z největších komet posledních staletí. V té době přichází do Prahy vyslanec francouzského krále Ludvíka XIV. se svým tajemníkem, rytířem Kaplířem ze Sulevic, potomkem rodu českých exulantů, jehož děd byl mezi sedmadvaceti pány popravenými roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Oba muži přicházejí s tajným posláním vyvolat lidové povstání, které by otřáslo císařstvím a odstranilo z trůnu habsburský rod. Motivy obou šlechticů jsou však zcela odlišné. Zatímco francouzský vyslanec markýz de Vitry spřádá pouhé politické intriky, které mají zajistit větší moc jeho pánu, rytíř Kaplíř touží pomstít prolitou krev nejlepších mužů své země a svůj národ vyvést z krutého ujařmení. Za pomoci českých a uherských spojenců tak povstává revolta, která má pohnout světovými dějinami. Dramatický a strhující příběh intrik a klamných věšteb, i výbuch útlakem nahromaděného lidového hněvu tak nezadržitelně přichází k svému rozuzlení…

Když je rytíř Václav Budovec z Budova, poslední potomek starobylého rodu Budovců, nespravedlivě potupen a vyhoštěn ze své vlasti, cítí touhu pomstít se. V jeho srdci plane pouze nesmírná bolest a nenávist k ženě, kterou kdysi miloval, a k těm, kteří pošpinili jeho čest a zneuctili slavné jméno jeho předků. Ušetřeni nemohou zůstat ani ti, kteří jen nečinně přihlíželi, aniž by se ho jediným slovem zastali. Co v něm podnítilo tak obrovskou zášť a vedlo k tomu, aby se v přestrojení, pod falešným jménem a s četou zběhlých císařských vojáků vrátil nazpět, aby vykonal tu nejstrašnější pomstu, která byla dovršena obrovským požárem Starého a Nového Města pražského?

Josef Svátek: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze IV., nakladatel: František Topič - knihkupec, tiskem Unie v Praze, edice: Laciné vydání sebraných dějepisných románů Josefa Svátka.

Josef Svátek: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze III. Historický román, třetí díl. Jan Mydlář, kat Starého města pražského, své vyprávění začíná rokem 1638 a končí rokem cca 1661. (vydání knihy: rok 1924, název knihy na vazbě a v úvodu: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze II., nakladatel: František Topič - knihkupec, tiskem Unie v Praze, edice: Laciné vydání sebraných dějepisných románů Josefa Svátka).