Erika Bornová Libros

Báje, legendy a pohádková vyprávění vztahující se k historickým objektům a lokalitám v Pošumaví.

Humorné příběhy autora, vyprávěné v první osobě. O své rodině, zvířátkách a humoru.

Jak se nejlépe zotavit po vážné nemoci? Císař Karel IV. to dělá ve společnosti nejbližších přátel. Večerní posezení u vína si zpestřují vyprávěním. A o čem jiném by si muži povídali než o ženách? Historky jsou to někdy vážné, jindy rozpustilé, o královnách, urozených dámách i o prostých děvčatech. Z jednadvaceti příběhů vystupuje živě atmosféra doby Karlova panování. Doba osvícená, bohatá na události, ale i na příběhy lidského milování.

Když chtěla Halina prožít klidnou dovolenou, skončila bez pádel na voru uprostřed moře, když uspořádala piknik, její přítel dostal hysterický záchvat, když měla rande s nově nalezeným spolužákem, spadly jí kalhoty uprostřed rušné křižovatky. A když si myslela, že už jí v životě nic hezkého nečeká, dostala nabídku k sňatku. Manuál zralé ženy je veselou knihou povídek o rodině, lásce a o ženách, které umí žít navzdory tomu všemu blbému, co je potká. A upřímně řečeno - je fuk, jestli jim dvacet anebo osmdesát!

Tahle příšerná historka se mi stala před víc než dvaceti lety. Bylo to na silvestra. Nosila jsem tehdy dlouhé sametové šaty a stylizovala jsem se do obrazů dekadentních šlechtičen. Měla jsem vlasy vyčesané vzhůru, pořád jsem říkala "pardon" a milovala jsem Jendu. Milovala jsem Jendu tak náruživě, že i když jsem měla hnisavou angínu, rozhodla jsem se jet za ním do hor...

Vtipné povídky spisovatelky Haliny Pawlowské, o životě tlustých i obyčejných žen.

Máte rádi humor a postřehy Haliny Pawlowské? Nakladatelství MOTTO znovu vydává její sbírku fejetonů na věčné téma. Osobité postřehy dokáže autorka líčit s neopakovatelným vtipem a ironií.

S inteligentním humorem a nelíčenou sebeironií vypráví hrdinka příběhu o ženské touze po lásce, kvalitním partnerském vztahu a uspokojivém rodinném životě.

Já Václava milovala! Vůbec jsem si neuměla představit, že bych chodila s někým jiným, a kdybych byla jen trochu víc religiózně vychovaná, tak bych každý večer zvedla hlavu k nebi a děkovala bych Bohu, že mi seslal tak dokonalého muže. Dokonalý byl proto, že vůbec existoval! Že byl zdravý, měřil víc než metr osmdesát, měl vlasy, měl zuby, nešišlal a chtěl mě! To bylo nejdůležitější - chtěl mě! Kdyby slintal, bylo by mi to nakonec asi fuk… i když…