Blanka Stárková Orden de los libros

Monografie přináší pohled na sociální pedagogiku jako na historicky zformovaný a aktuálně rozvíjený systém vědy, praxe a profese. Seznamuje čtenáře s klíčovými teoreticko-praktickými koncepty sociální pedagogiky a objasňuje genezi jejího vědního i profesního profilu. V návaznosti na to nastiňuje aktuální rozvoj sociální pedagogiky v ČR a v dalších zemích. Pozornost věnuje procesu socializace a oblastem, ve kterých se rozvíjí sociálně pedagogická praxe – informální výchově, sociokulturní animaci, práci s mládeží, lidovému vzdělávání dospělých, komunitní škole a školní sociální pedagogice. V neposlední řadě objasňuje význam principů, na kterých je založen sociálně pedagogický přístup k práci s lidmi, a seznamuje s profesí sociálního pedagoga v českém i v mezinárodním kontextu. Výběr z posudků: „Předkládaná monografie nemá v České republice obdobu svým obsahovým záměrem ani šíří zpracování znalostní a dovednostní báze dané vědecké oblasti. V kontextu ČR se jedná o práci, která má potenciál stát se základním profilujícím dílem oboru sociální pedagogika a snese srovnání i s významnými mezinárodními publikacemi.“ doc. Radim Šíp „Kvalitní a tvořivé zpracování monografie prokazuje v plné míře autorčinu kompetentnost a profesionalitu na poli sociální pedagogiky a představuje nejen fundovaný zdroj pro studium sociální pedagogiky, ale především značné obohacení sociálně pedagogického myšlení v Česku.“ doc. Věra Poláčková

O LHospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de lHospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic. Pravidlo poprvé spatřujeme v § 163 Analýzy nekonečně malých za účelem pochopení křivých čar – a jeho autorem (tak jako všeho podstatného v knize) je markýzův soukromý učitel Johann Bernoulli. Analýza nekonečně malých vychází roku 1696 a vyznačuje milník v dějinách matematiky. Je prvním uceleným pojednáním diferenciálního počtu, jež novou metodu z výšin dostupných jen hrstce vyvolených snáší do rukou široké učené veřejnosti, a to se všemi důsledky, které prosazení počtu nekonečna mělo pro matematické zkoumání přírody a další rozvoj vědy a techniky. Kniha Markýz de lHospital a Analýza nekonečně malých je věnována filosofickým, společenským a obecně duchovním okolnostem vzniku díla, jakož i temnému a po dlouhá staletí skrytému příběhu obou jeho tvůrců, Guillauma de lHospitala a Johanna Bernoulliho. Spolu s úvodní studií pojednávající o osobnosti markýze de lHospitala a prvních dějinách infinitesimálního počtu ji tvoří rovněž překlad Analýzy nekonečně malých opatřený zevrubným komentářem historicko-kritické povahy. Autor působí v Centru pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky. Zabývá se raně novověkou filosofií a vědou se zvláštním zřetelem k dějinám pojmu kontinua na pozadí ideje přírody.

En Los funerales de la Mamá Grande (1962) se reunen siete cuentos y la novela corta que da titulo al volumen, en la que se narran las fastuosas exequias de esa mujer muerta en olor de santidad a los noventa y dos anos de edad, autentica soberana de Macondo.

Este libro excepcional reune la novela corta que le otorga su titulo y otros seis relatos mas, de los que todos menos uno pertenecen a la etapa de plena madurez del escritor. Fueron los anos en los que Macondo le abrio las puertas del realismo magico: la frase se hace mas larga y caudalosa, la realidad se expresa mediante formulas magicas y legendarias, los milagros se insertan en la vida cotidiana. La candida Erendira y su abuela desalmada personifican la inocencia y la maldad, el amor y su perversion, y el relato recuerda al mismo tiempo las gestas medievales y los cantos provenzales o trovadorescos, aunque, como siempre, inmersos en ese mundo denso y frutal del Caribe americano. Estas siete narraciones no son ejercicios de estilo, sino siete exploraciones en el mundo definitivo que el escritor habia conquistado de una vez por todas. - from Alibris.

Un viejo periodista decide festejar sus noventa años a lo grande, dándose un regalo que le hará sentir que todavía está vivo: una jovencita virgen y con ella el principio de una nueva vida a una edad en que la mayoría de los mortales están muertos. En el prostíbulo llega el momento en que ve a la mujer de espaldas, completamente desnuda. Ese acontecimiento cambia su vida radicalmente. Ahora que conoce a esta jovencita se encuentra a punto de morir, pero no por viejo, sino de amor. Así, Memoria de mis putas tristes cuenta la vida de este anciano solitario, un apasionado de la música clásica, nada aficionado a las mascotas y lleno de manías. Por él sabremos cómo en todas sus aventuras sexuales (que no fueron pocas) siempre dio a cambio algo de dinero, pero nunca imaginó que de ese modo encontraría el verdadero amor. La nueva novela de Gabriel García Márquez es una conmovedora reflexión que celebra las alegrías del enamoramiento, las desventuras de la vejez y sobre todo lo que sucede cuando sexo y amor se juntan para darle un sentido a la existencia. Nos encontramos ante un relato aparentemente sencillo pero cargado de resonancias, una historia narrada con el excepcional estilo y la maestría en el arte de contar historias de los que sólo es capaz el autor Colombiano.

Nueva edición de Soldados de Salamina, novela imprescindible del siglo XXI, revisada a fondo por el autor y rematada por un esclarecedor epílogo escrito por él mismo. A finales de enero de 1939, apenas dos meses antes del final de la guerra civil, un grupo de prisioneros franquistas es fusilado cerca la frontera francesa por soldados republicanos que huyen hacia el exilio. Entre esos prisioneros está Rafael Sánchez Mazas, fundador e ideólogo de la Falange, poeta y futuro ministro de Franco, quien consigue milagrosamente escapar y ocultarse en el bosque mientras los republicanos lo persiguen; hasta que un soldado lo descubre, lo encañona y, mirándolo a los ojos, le perdona la vida

Éste debía ser el reportaje sobre un hombre, Luis Alejandro Velasco, que estuvo diez días a la deriva en una balsa mecida por el mar Caribe. El entonces joven periodista de El Espectador de Bogotá escuchó el relato de los hechos de boca de su protagonista, y lo transformó, tal vez sin pretenderlo, en un prodigioso ejercicio literario, una narración escueta y vigorosa donde late el pulso de un gran escritor.