Jan Žďárek Libros

Život na Zemi se vyvíjel nejméně tři a půl miliardy let. Atenboroughovi se podařilo na 344 stránkách skvěle vykreslit vznik života na Zemi tak dokonale, že si lze jen těžko představit dokonalejší a srozumitelnější formu výkladu. Kniha vznikla současně se stejnojmenným třináctidílným televizním seriálem BBC a v jejích třinácti kapitolách autor vypráví strhující dějepis všech skupin živých organismů na naší planetě. Při početných výpravách za nejzajímavějšími, nejkrásnějšími i nejvzácnějšími představiteli přírody všech kontinentů procestoval přes dva milióny kilometrů. Jeho výklad může být proto tak zasvěcený a bezprostřední, protože je očitým svědectvím. ,,Kniha není jen jednou z dalších publikací o přírodě, je to fascinující a smělý nástin historie života na Zemi podaný zasvěceně, se zápalem, ale zároveň i pokorně a způsobem, jenž dráždí chuť k dalšímu poznávání,, napsal o tomto díle nositel Nobelovy ceny Niko Tinbergen.

Jan Žďárek si vybral nesnadný úkol přiblížit obrovskou bohatost a různost sociálního chování hmyzu (a částečně i sociálně se chovajících členovců, pavouků), a to vyváženým způsobem, který zaujme čtenáře-nebiologa, ale nezkreslí hodnotu vědecké informace v pozadí popisovaných skutečností. Kniha poskytuje množství příkladů, jak se společenské chování hmyzu vyvíjelo od společné péče o potomstvo v rámci jediné generace přes dělbu práce v rámci jedné generace až po dělbu práce v rámci překrývajích se generací. Seznamuje s jednotlivými stupni vedoucími k pravému sociálnímu chování hmyzu.

Doplněné a rozšířené vydání populární knihy o společenském hmyzu „PROČ vosy, včely, čmeláci, mravenci a termiti…aneb HMYZÍ STÁTY“ (Nakl. ÚOCHB Praha, 1997) z pera entomologa, vysokoškolského pedagoga a popularizátora vědy poutavou a přístupnou formou vysvětluje záhady a mýty obestírající rodinné a společenské chování hmyzu a pavouků. Pohledem současné vědy se autor pokouší odpovědět na otázky, jak a proč se už před milióny let vyvinuli tvorové organizovaní do společností, jejichž složitost si nic nezadá – ba v mnohém daleko předčí – uspořádání společnosti lidské, kde je sobectví jedince neznámým a vývojově překonaným jevem, kde se o osudu a řízení společnosti rozhoduje tím nejdemokratičtějším způsobem i přesto, že se zvenčí režim jeví jako nejkrutější totalita. Máme si z organizací hmyzích států brát příklad, nebo jsou odstrašujícím vzorem? Máme se jich obávat, nebo je máme obdivovat? Máme v nich snad vidět předobraz lidské civilizace daleké budoucnosti? Kniha je bohatě ilustrována především fotografiemi.

Záměrem autora je podat svědectví o pokrocích v poznávání života a chování hmyzu za posledních čtyřicet let od prvního vydání jeho úspěšné prvotiny Neobvyklá setkání. V důsledku prudkého technologického rozvoje výzkumných metod a nebývalého nárůstu počtu badatelských týmů se za tu dobu obraz našich šestinohých spoluobyvatel planety tak rozkošatěl a zpopularizoval, že neobvyklost setkávání s nimi se jaksi vytratila. Rozšířené vydání proto změnilo i titul tak, aby reflektoval celoživotní zkušenosti a osobní pohled entomologa-veterána na předmět jeho zájmu, lásky i obdivu.

Die Artenvielfalt, ihre Entwicklung im Laufe der Evolution und ihre Bedeutung für das Überleben des Menschen ist das große Thema des Harvard-Biologen Edward O. Wilson. Es gab immer wieder durch Katastrophen (Vulkanausbrüche, Meteoriteneinschläge, Klimaveränderungen u. a.) Rückschritte in der Evolution; und die "Reparatur" der eingetretenen Schäden dauerte zumeist Millionen von Jahren. Doch nun scheint sich der Mensch als die größte Naturkatastrophe zu erweisen, der schon heute ein nicht mehr gutzumachendes Massensterben unter den Arten verursacht hat. Wilson ruft zu einem treuhänderischen Umgang mit dem biologischen Reichtum, zur Versöhnung von Ökologie und Ökonomie auf und stellt konkrete Maßnahmen vor, die dem Artensterben ein Ende bereiten könnten.

Přístupnou formou přibližuje autor obdivuhodnou účelnost chování a instinktů různých druhů hmyzu, jehož množství a rozmanitost daleko převyšuje počet ostatních představitelů živočišné říše. Poutavě vypráví o adaptačních schopnostech hmyzu, o prostředcích a zvláštnostech jejichdorozumívání, o hmyzím smyslu pro vůně a chuti, o organizaci hmyzích společenstev, o vizuálním světě hmyzu, jeho termoregulačních schopnostech apod.