Povídky: • RŮŽE BEZ POUPAT • U DŮCHODNÍCH • VE STARÉM ZÁMKU • VE VÝSLUŽBĚ • KOUSEK POHÁDKY • JEMNOSTINKY • POKAŽENÝ SVÁTEK • Z PALÁCE DO ZÁMKU Romantické popisy lásek, hororový příběh o tom, jak si mladá dívka musela vzít kvůli zajištění starého dědka, vylíčení těžkého osudu vysloužilých panských zaměstnanců.... celý text
Příběh o Kačence, která kvůli výdělku musí opustit své dítě, o Rozárce přinucené matkou k sňatku na německou vesnici a dva další příběhy ze života na vsi.
Příběhy obyčejných lidí, jejich omyly i úspěchy, smutky i radosti, marné i naplněné naděje, sobectví i ušlechtilost, a především touha každého člověka – nalézt spřízněnou duši, opětovat lásku a štěstí.
Příběh rodiny stíhané pomluvami sousedů, které se podařilo dokázat, že svornost a soudržnost, byť jen několika lidí, znamená víc než zloba okolí.
Když šla Káča Zubáková do Brna do služby a vrátila se asi po dvou letech se "živou výslužkou", klukem jako bukem v náručí, nikdo se tomu ve vesnici moc nedivil. Lidé o Káče věděli, že je to "větřidlo", ale divili se tomu, že se Káča s tím "klazanem" tak mazlila, jako by to bylo nějaké panské děcko... A Tonda byl opravdu rozmazlený jako nějaký hraběcí dítě. Mezi dětmi chtěl mít vždy přednost a hned se rval. Sám říkal: "Já su hraběcí dítě!" Jistě tušíte, jak to s takovým rozmazleným klukem na vesnici v dobách našich prababiček dopadlo. Nakonec chodil Tonda jako dospělý po žebrotě. Vlasta Pittnerová vypráví o jeho životě i životě dalších lidí v deseti povídkách Z našich dědin a městeček.
Povídky: • JOHANKA NA SAMOTĚ • PANÍ RADNÍ • ZE STESKU • BABIČKA LESINOVÁ • JEJICH ŠTĚSTÍ • BRNĚ. O láskách a odolnosti venkovanů ze Žďárska, i těžkém životě, který si někdy lidé svým jednáním ještě zhoršují.
V knize Pro rodný grunt jsou otištěny tři povídky Vlasty Pittnerové - Smutná Tonička, U Jozlů a v Dubínském mlýně. Vlasta Pittnerová jako skvělá vypravěčka v nich popisuje příběhy obyčejných venkovských lidí.
Román zachycuje život v malém českomoravském městě na počátku druhé poloviny minulého století. V knize ožívá sociální rozvrstvení tehdejší maloměstské společnosti, typická řemesla a celkový životní styl. Autorka se zaměřila na duchovní atmosféru kolem r. 1848. V tomto rámci vypráví příběh chudé a ušlechtilé řemeslnické dcerky, která svými dobrými vlastnostmi dosáhne postavení ve špičce společnosti.... celý text
Další román od uznávané autorky vesnické prózy. Číslo sv. edice Vysočina stejné jako u knihy Staré panny / Vlasta Pittnerová.
