Plemeno Hamrů, vydané poprvé v roce 1940, by mohla většina čtenářů pokládat za novinku. Tento román - o rodu, sídlícím na rasovně Satan a poznamenaná prokletím - totiž nevyšel už téměř padesát pět let. Dlouho ani vyjít nemohl. Snad vadila některá z postav románu, snad místa, která čtenáře přimějí přemýšlet o vině a trestu, snad i mnoho jiného. Plemeno Hamrů podává také beletristický obraz známé bitvy tři císařů u Slavkova.
Publikace vymezuje základní principy fungování samosprávného socialismu, který představuje alternativu ke globálnímu kapitalismu.
Historický román politického zaměření, situovaný do Brna a na moravský venkov v revolučním roce 1848, přibližuje dramatickou dobu očekávání konstituce a zrušení roboty. Ve vyprávění o počátcích dělnického hnutí na Moravě a ozápasech prvních socialistů jsou hlavními postavami F.M. Klácel, jenž reprezentuje liberalistické pojetí buržoazní revoluce, a vesnický nádeník a rebel Jan Tureček, jenž vyciťuje svým třídním instinktem proradnost brněnskéhodělnického vedení, které chce svést pomocí národních gard dělnickou třídu z její revoluční cesty.
Autor vyvolává z hlubin minulosti s lehkou nostalgií blízká místa a milované lidi. V knize se prolínají fragmenty, črty vzpomínkové i krajinářské s vážnými úvahami nad životem a osudem a obrazy předválečné kulturní atmosféry. Vlastní život a své umělecké snažení rekapituluje klasickým vyprávěcím stylem, kultivovaně a úsporně.
Historický román o životě a panování velkomoravského knížete Rostislava. O jeho snaze sjednotit a pozvednout zemi, o neustálém válčení s franckým králem Ludvíkem Němcem a bavorskými kněžími, o Svatoplukově zradě. Ale také o Rostislavově lásce ke krásné Korinně a o putování věrozvěstů Cyrila a Metoděje, jejichž úkolem bylo pozvednout vzdělanost moravského lidu, zavést písmo a křesťanskou nauku.
Příběh manželské dvojice, kterou sice rozvede rozdílnost povah, ale jež i při naprostém vnitřním odcizení zůstává i nadál spojena existencí dětí. Nakonec se opět k sobě přiblíží nad rakví dcery, zemřelé na zhoubnou chorobu.
Historický román z českých dějin na přelomu 13. a 14. stol. se obírá postavou české královny, manželky dvou českých králů a nevlastní matky Elišky Přemyslovny.
Román zavádí čtenáře do posledních let života Záviše Falkenštejna, do pohnutého období českých dějin v době vlády Václava II. Postavy příběhů soupeří o vliv a mocenské postavení, aby ve svůj prospěch ovlivnili nerozhodného Václava II. Mocenský zápas, který zlomí bývalý Falkenštejnův vliv představuje autor jako tragiku historie české země té doby, jako panskou záležitost, v níž jsou angažovány vysoké společenské vrstvy. Pouze postava vypravěče, Bohuše z Kysku, si nakonec uvědomí, že není rozdílu mezi oběma tábory.
Historický román v němž autor obrací svou pozornost k údobí českého státu - ke konci dvanáctého a do první poloviny třináctého století. Vlády se ujímá Přemysl Otakar I., jehož panování trvalo přibližně půl století a bezmála stejný čas mu stála po jeho boku ctižádostivá manželka Konstancie Uherská, která je hlavní hrdinkou tohoto dramatického románu.
Románově zpracované vyprávění o životě pozoruhodné postavy českých dějin – sv. Vojtěcha Slavníkovce. Centrem románové fresky je postava Vojtěcha z rodu Slavníkovců, o jehož životě se zachovalo velmi málo dokumentů. Ze zachovaných faktů a vojtěšských legend vychází autor při vytváření zbeletrizovaných osudů Vojtěcha Slavníkovce od dětství až po mučednickou smrt. Dějem jsou boje o moc a nadvládu nad českými državami mezi dvěma nejsilnějšími knížecími rody Slavníkovci a Přemyslovci, vyvraždění Slavníkovců a založení kláštera v Břevnově.
