Adéla Jůnová Macková Orden de los libros

Cestovatel Alois Musil si dokázal hned během několika prvních let po příchodu do Prahy vytvořit rozsáhlou sociální síť v nejvyšších politických kruzích (zahrnovala též vlivné úředníky na ministerstvech), ochrannou ruku nad ním držel prezident Masaryk, stejně jako ministr zahraničních věcí Edvard Beneš a prezidentův kancléř Přemysl Šámal. Třetí díl edice zpřístupňuje korespondenci Aloise Musila s nejvyššími politickými špičkami meziválečné éry a druhé světové války do roku 1943. Představí Musilovu interakci v tenatech politických, jeho vyjednávací strategie při získávání podpor pro vydávání vědeckých knih, stipendijní pobyty, vědeckou práci a rozvoj orientalistiky v Československu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Druhý svazek obsahuje Musilovu korespondenci se zemědělským ekonomem a ministerským úředníkem Edvardem Reichem. Dopisy se netýkají pouze pracovních záležitostí obou osobností, ale obsahují také informace o rodinných vztazích, společném trávení volného času apod. Publikace zahrnuje obdobílet 1927-1943.

Monografie přibližuje osudy prvního československého vyslance v Persii (Íránu) Miroslava Schuberta (a navazuje tak na monografii o prvním čs. vyslanci v Egyptě Cyrilu Duškovi, vydanou před 5 lety). Těžištěm knihy jsou vzpomínky M. Schuberta „Pět let u Pávího trůnu“ na jeho působení v Persii, a to jak na jeho práci hospodářskou a politickou, tak na každodennost, která je jedinečným příkladem života evropské kolonie v orientální zemi. Edici doprovází úvodní studie a rozsáhlý obrazový doprovod, který ilustruje nejen perskou misi M. Schuberta, ale i další diplomatické pobyty (Brazílie, Německo), rodinný život, i život v americkém exilu po 2. světové válce.

Alois Musil a počátky Orientálního ústavu v korespondenci "otců zakladatelů".První díl edice korespondence Aloise Musila (1868–1944), orientalisty, arabisty, teologa a cestovatele, sleduje kulturní a politický kontext společenských sítí první Československé republiky v souvislosti s budováním Orientálního ústavu. Výběr osob pro edici vycházel především z okruhu vědců a vysoce postavených úředníků ministerstev a obchodních a živnostenských komor, kteří se podíleli na výstavbě struktury, zákona, stanov a výběru členů Orientálního, respektive Slovanského ústavu a následně se významě prosadili ve vedení těchto ústavů. Generace „otců zakladatelů” - právník a specialista na zahraniční obchod Zdeněk Fafl, právník, ministr zahraničního obchodu a vedoucí Úřadu pro zahraniční obchod Rudolf Hotowetz a archeolog a etnolog Lubor Niederle - zanechala o své činnosti svědectví v korespondenci s Aloisem Musilem.

Sborník z konference ke 150. výročí narození Aloise Musila.

Monografie se zabývá dějinami středoevropské etnologie ve druhé polovině 20. století.

Podtitul: Cyril a Pavla Duškovi v Egyptě (1922-1924) Monografie přibližuje osudy manželů Cyrila a Pavly Duškových. Cyril Dušek je neprávem pozapomenutou osobností české žurnalistiky, politiky a diplomacie, byl prvním československým vyslancem ve Švýcarsku a v Egyptě - kde v pouhých 43 letech podlehl tuberkulóze. Jeho egyptské období dokumentuje zachovaný soubor 42 dopisů jeho ženy Pavly příbuzným do vlasti. Jejich edice tvoří jádro nové monografie, doprovázejí ji však také cenné studie zasazující životní dráhu a působení obou manželů do společenského, kulturního a politického kontextu. Kniha obsahuje barevnou obrazovou přílohu a jmenný rejstřík.