Milan Vavro Orden de los libros (cronológico)

Slovenskí autori s úsmevom o chorobách, zdraví a kadečom, čo s tým súvisí.

Román Zvonokosy je považován za klasiku satirické prózy. Děj skandální kroniky malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais se točí kolem zdánlivě okrajové záležitosti – vybudování obecního pisoáru. Jaro bylo toho roku neobyčejně vlahé a plné květů. Zdravý pot začal brzy vlhčit košile a muži začali pít letním tempem. Tyto skvělé výkony měly za následek čilou činnost ledvin, což vedlo k častému vyprazdňování močového měchýře. Záchodek se pro svou příhodnou polohu v blízkosti hospody těšil veliké oblibě. Potřeby pijáků by ovšem byly došly ukojení také ve dvorku za hostincem, ale byl to dvorek tmavý, zapáchající a nečistý. Člověk tam byl jako za trest, musil se tam pohybovat tápavě a vždycky si tam zaneřádil boty. Rychleji a pohodlněji se člověk dostal na druhou stranu ulice, kde měl příjemný pocit novosti a také příležitost omrknout si cestou Juditu Čuprovou, jejíž bezvadné tvary příjemně zaměstnávaly obraznost.

Súrodenci Agnieszka, Artúr a malá Alinka prežijú skutočne neobyčajné prázdniny. Za záhadných okolností si nájdu nového kamaráta a spolu s ním v úprimnej snahe odhaliť zlodeja narobia veľa starostí sebe i svojim rodičom. A hoci vôbec neveria v duchov, zažijú aj riadny strach, keď sa na starom hrade presne o polnoci zjavia záhadné bytosti, odeté celé do bieleho ... I keď je to všetko trochu inak, ako si deti pôvodne predstavovali, napokon sa všetko skončí tak, ako treba. Zlodej je odhalený, poklad sa dostane do správnych rúk a naši hrdinovia istoiste nikdy nezabudnú na prázdniny, ktoré prežili pod stanmi na úpätí starého hradu.