Duchaplné zvířecí bajky, pranýřující lidské slabosti a nectnosti, pocházejí ze 6. století př.n.l. a původně se šířily ústním podáním. Koncem 4. století př.n.l. je sesbíral Démétrios Falérský a do fondu klasické světové literatury se rozšířily z latinského veršovaného zpracování římského bajkáře Phaedra v 1. století našeho letopočtu.
